Tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v dubnu mírně zpomalilo

Stát do konce dubna hospodařil s deficitem ve výši 200 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za první čtyři měsíce. Zatímco příjmy vzrostly meziročně o 11,4 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021. V poměru k nominálnímu HDP je ale vzhledem k vysoké inflaci schodek státního rozpočtu oproti pandemickému období o něco mírnější. Méně výrazný byl v dubnu meziměsíční nárůst deficitu státního rozpočtu, který se z březnových 46,5 mld. CZK snížil na 33,8 mld. CZK.

Za meziročním zhoršením salda státního rozpočtu o 99,9 mld. CZK stály především vyšší výdaje. Ty vzrostly oproti loňsku o 154,5 mld. CZK (26,7 %). Na tom se podepsaly zejména nárůst sociálních výdajů, pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií, vyšší investice, dražší obsluha státního dluhu (ostatní neinvestiční výdaje), ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním (transfery veřejným rozpočtům územní úrovně a příspěvkovým organizacím). Výdaje na sociální dávky především v důsledku valorizací důchodů za první čtyři měsíce letošního roku narostly meziročně o 17,3 % (42,6 mld. CZK). Samotný systém důchodového pojištění do konce března (data za duben zatím nejsou dostupná) dosáhl rekordního schodku ve výši 25,7 mld. CZK (meziročně o 15,2 mld. CZK více).

Růst příjmové strany nadále zaostává za inflací. Celkové příjmy sice byly meziročně vyšší o 54,6 mld. CZK a relativně o 11,4 %. Meziroční růst cenové hladiny přitom podle našeho odhadu přesáhl za první čtyři měsíce v průměru 15 %. K nárůstu příjmů nejvíce přispěly pojistné (20,1 mld. CZK), DPH (8,8 mld. CZK), odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (8,5 mld. CZK), a DPFO (9,2 mld. CZK) i DPPO (6,6 mld. CZK). Inkaso DPH (meziročně vyšší o 8,1 %) z našeho pohledu indikuje, že reálná spotřeba domácností zůstala relativně utlumená. To souvisí s propadem reálných mezd, které zejména loni, a podle naší prognózy v průměru ani letos, nedokážou držet krok s růstem cenové hladiny, přestože nominálně jejich dynamika na začátku roku podle dat ze státního rozpočtu i měsíčních indikátorů viditelně zrychlila.

Dodatečné výdaje prozatím nebyly vykryty mimořádnými příjmy, což ale souvisí i s jejich zákonnou splatností. Na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny bylo dosud vybráno 8,5 mld. CZK. Za celý rok přitom ministerstvo počítá, že by tyto odvody (12,3 mld. CZK) dohromady s tzv. daní z neočekávaných zisků – WFT (28,0 mld. CZK) měly přinést celkem 40,3 mld. CZK. To je sice ve srovnání se 100 mld. CZK, které byly součástí původního rozpočtu, výrazně méně, nižší tržní ceny energií však na druhé straně nebudou vyvolávat tak velkou potřebu výdajů na jejich kompenzace. Zejména ve druhé polovině roku by tak mělo být prohlubování deficitu státního rozpočtu výrazně pomalejší než doposud.

Letošní deficit státního rozpočtu patrně znovu překročí hranici 300 mld. CZK. Schválený plán sice počítá se schodkem ve výši 295 mld. CZK, další mimořádná valorizace starobních důchodů však přinese dodatečné výdaje ve výši cca 15 mld. CZK, které původní návrh neobsahoval. Dynamiku daňových příjmů bude navíc v letošním roce oslabovat utlumený růst tuzemské ekonomiky. Vládou avizovaný konsolidační balíček by se na druhou stranu údajně mohl dotknout i letošního hospodaření. Celkově tak očekáváme v základním scénáři schodek státního rozpočtu ve výši 315 mld. CZK. V souvislosti s výše zmíněnou výraznou sestupnou revizí očekávaného výběru z WFT v letošním roce však vidíme riziko vychýlené směrem k ještě hlubšímu schodku.