Nabitý týden ve znamení Fedu, ECB a ČNB

Zatímco minulý týden se nesl ve znamení vyčkávání, nejbližší dny budou nabité důležitými makro událostmi. V centru pozornosti budou především centrální banky, které na obou stranách Atlantiku sáhnou k dalšímu zvýšení úrokových úrokové sazeb – v případě Fedu se může jednat o poslední krok v tomto cyklu, v případě ECB ještě kus práce zbývá. V Česku bude ve středu ČNB diskutovat o variantě signalizačního růstu sazeb, jako pravděpodobnější však stále vidíme variantu ponechání sazeb beze změny.

Začněme ve Spojených státech, kde Fed ve středu dle všeho přistoupí – alespoň prozatím – k poslednímu 25bps zvýšení sazeb do pásma 5,00-5,25 %. Výhledem na americké sazby výrazně zamíchala březnová mini-bankovní krize, v důsledku které trhy aktuálně počítají s relativně agresivním poklesem úrokových sazeb ještě v tomto roce. Na středečním zasedání bude proto zásadní sledovat, jak se Fed postaví k dalším krokům – my předpokládáme, že si vybere pauzu a bude bedlivě pozorovat příchozí data. Ta jsou stále relativně smíšená, hlavně při pohledu na napjatý trh práce (nejnovější čísla v pátek) a solidní mzdový růst, který není konzistentní s 2% cílem Fedu.

V Evropě se naproti tomu stále spekuluje, zda ECB ve čtvrtek zvolní tempo růstu úrokových sazeb na 25bps, nebo přidá k dobru rovnou 50bps jako v posledních měsících. Zásadní budou v tomto ohledu příchozí čísla – dnešní výsledek dubnové inflace v eurozóně (zvláště její jádrové složky) a šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně. Dle našeho názoru bude potřeba vidět významné překvapení zejména na straně jádrové inflace, aby se ECB nakonec rozhodla pro 50bps. Pokud budou naopak data přibližně v souladu s koncensem (a v zásadě i naším odhadem), pak počítejme pouze s +25bps, které však na rozdíl od Fedu nebudou pro ECB konečnou.

A konečně ve středu nás čeká také měnově-politické zasedání ČNB. To bude doprovázet i nová prognóza, u níž budeme zvláště zvědaví na výhled růstu mezd v tomto roce. Ten je z pohledu centrální banky jedním z hlavních proinflačních rizik, společně s uvolněnější rozpočtovou politikou (výsledek plnění státního rozpočtu dnes v 14:00) a neukotvenými inflačními očekáváními. A právě postupné naplňování těchto rizik pravděpodobně povede v bankovní radě k debatě o případném signalizačním zvýšení sazeb. My však v základním scénáři stále počítáme se stabilitou sazeb na 7,0 %, která však bude doprovázena relativně jestřábím komentářem, jenž může mířit opětovně i na korunu.