Evropské instituce dosáhly dohody na Aktu o čipech
Na jednání zástupců členských států EU a Evropského parlamentu byla dosažena předběžná politická dohoda, která otevírá cestu k formálnímu přijetí Aktu o čipech. Jaký je nejaktuálnější vývoj evropské normy, která si za cíl klade posílit odolnost Evropy vůči narušení dodavatelského řetězce a zvýšit evropskou kapacitu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a výroby čipů? Dozvíte se v našem článku.
Evropská komise navrhla Akt o čipech již v únoru 2022 v době celosvětového nedostatku čipů, který téměř úplně zastavil výrobu mnoha výrobků s elektronickými součástkami. Evropská unie se tak ocitla v situaci, kdy byla vystavena „strategické závislosti“ na čipech, které jsou většinou navrhovány ve Spojených státech a vyráběny ve východní Asii.
Co je to čip? Čip je destička polovodičového materiálu. Jsou základem mnoha typů obvodů. Mezi největší výrobce čipů k roku 2021 se řadí tchajwanská společnost TSMC, americký Intel, jihokorejský Samsung a na evropském trhu německá společnost Infineon. |
Evropský akt o čipech si za hlavní cíl klade zvýšit konkurenceschopnost a odolnost Evropy v oblasti polovodičových technologií a aplikací a také pomůže dosáhnout digitální i ekologické transformace. Posílí důležité postavení Evropy v této technologické oblasti a do roku 2030 zdvojnásobí podíl EU na celosvětovém trhu polovodičů z 10 % na nejméně 20 %. Členské státy se na začátku prosince pod vedením českého předsednictví v Radě EU dohodly na společné pozici k navrhovanému nařízení.
Hlavní komponenty Aktu
1. iniciativa “Čipy pro Evropu” na podporu budování technologických kapacit a související výzkum a inovace – prostředky budou pocházet z Unie, členských států a třetích zemí zapojených do unijních programů; 2. nový rámec k zajištění bezpečnosti dodávek produktů; 3. koordinační mechanismus mezi členskými státy a Komisí – systém monitorování a reakce na krize s cílem předvídat nedostatek dodávek a v případě krize reagovat. |
Vzhledem ke zmíněnému nedostatku polovodičů, se kterým se evropské firmy v minulých dvou letech v souvislosti s pandemií covid-19 a prudkým růstem poptávky potýkají, vnímají evropské instituce potřebu podpory lokálních producentů, malých a inovativních firem a start-upů jako součást této strategie. Situaci s nedostatkem čipů a plán na podporu výroby se neřeší jen v EU. Například Spojené státy americké přijaly v listopadu 2020 zákon CHIPS for America Act, jehož cílem je právě obnovit výrobu polovodičů. Svůj pětiletý plán (2021-2025) pro tuto oblast aktualizovala také Čína.
Více o návrhu Aktu o čipech a jeho hlavních charakteristikách si přečtěte v našem článku zde.
43 miliard euro
Hlavní politickou otázkou úterního jednání hlavních evropských institucí byl rozpočet. Vzhledem k tomu, že Akt o čipech nebyl v původním pracovním plánu Komise, musel být jeho fond pro výzkum a inovace převzat ze stávajících programů, konkrétně z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa. Jak uvádí server EURACTIV, Rada EU prosazovala snížení částky 3,3 miliardy eur o 400 milionů eur, zatímco poslanci Evropského parlamentu chtěli zachovat alespoň původní rozpočet. Pro iniciativu Čipy pro Evropu budou nakonec z rozpočtu EU uvolněny finanční prostředky v celkové výši 3,3 miliardy eur. Ve finálním důsledku se očekává, že na podporu vývoje, výroby a zajišťování dostatku čipů půjde z veřejných a soukromých investic celková částka 43 miliard eur.
Akt o čipech bude fungovat na konceptu first-of-a-kind (neboli „první zařízení svého druhu“). Jednoduše řečeno, chce-li firma žádat o podporu na výrobu čipů, musí zajistit, aby její technologie ještě zatím nefungovala v Evropské unii, případně aby byla nějakým způsobem inovativní. Kromě toho mohou konstrukční střediska, která významně posilují schopnosti Unie v oblasti inovativního designu čipů, obdržet evropské označení „konstrukční středisko excelence“, jež udělí Komise.
Návrh dále řeší také společné nákupy čipů v době nedostatku, stejně jako tomu bylo v případě vakcín covid-19.
Politická dohoda dosažená Evropským parlamentem a Radou nyní postupuje k dalšímu posouzení a formálnímu schválení oběma zmíněnými institucemi.
Zdroj: theeuropeanchipsact.com, Euroskop.cz, Evropská komise
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?