Vývoj vloupání, krádeží aut a kybernetické kriminality 2022 - Rakousko

Z dlouhodobého hlediska sledují jižní sousedé pozitivní trend, totiž počet evidovaných vloupání do obytných objektů a krádeže aut na nízké úrovni. Přesto v obou sledovaných statistikách došlo loni k podstatně více hlášení než v roce 2021. U kybernetické kriminality pokračuje rostoucí trend z minulých let: loni jí přibylo podle policie o 30 %.

Nová „Policejní kriminalistická statistika“ (PKS) ze začátku března 2022 přinesla ne úplně pozitivní zprávy: za předchozí rok 2022 registrovali policisté celkem 6 058 hlášení kvůli vloupání do domů a bytů občanů. Meziročně to bylo bezmála o třetinu více (přesně +31,3 %). I přes poměrně dramatický nárůst lze konstatovat, že počet případů vloupání se pohyboval stále na nízké úrovni. „Za posledních 10 let docházelo stabilně k poklesu,“ je napsáno ve zprávě PKS. Zatímco v roce 2013 policisté evidovali 16 548 takových případů, do roku 2019 se počet zredukoval bezmála na polovinu (8 835 případů).

Loňský výkyv lze přičíst vývoji v předchozích 2 covidových letech, kdy vloupání podstatně ubylo: v roce 2021 až na nejnižší rekord všech dob v podobě 4 612 případů hlášených vloupání. U více než poloviny případů vloupání do obytných prostor v letech 2020, 2021 a v 1. polovině 2022 šlo pouze o pokusy o vloupání, která zůstala nedokonána.

Zloděje lákaly sklepy

Jedinou formou deliktů spočívajících ve vloupání, u nichž se vliv koronavirové éry neprojevil, byly vloupačky do sklepních prostor. Zpráva PKS uvádí, že počty těchto případů v roce 2022 znovu výrazně stouply. Zatímco v roce 2021 jich bylo více než 7 000, loni šlo o více než 9 000 policejně nahlášených vloupání do sklepů. Nejméně v polovině dokonaných vloupání zloději odnesli jízdní kolo. Nárůst eviduje PKS i v případě vloupání do společných prostor v bytových domech, například v kočárkárnách a kolárnách nebo v prostoru schodišť a vnitřních prostor (mimo obytné prostory a sklepy). Tato kriminalita loni vzrostla úplně nejvíce. Nejvíce zloděje přitahovaly kolárny a také poštovní schrány a boxy na příjem zboží, kde zloději reagovali na změnu nákupního chování populace během pandemie.

Další lokality atraktivní pro nenechavce

Největší kategorii tvoří krádeže a vloupání na veřejných místech, ve venkovních prostorách nebo na parkovištích (9 239 hlášených případů, meziročně -0,2 %). Dalšími místy činu jsou staveniště nebo gastronomické podniky (1 459, resp. 1 261 případů v roce 2022). Přitom už několik let trvá trend, kdy uskladnění nebo umístění věcí se přesouvá z veřejných otevřených prostor do jiných zón. Mimo jiné to souvisí s lepšími bezpečnostními koncepty, jako jsou například hlídaná místa na odkládání kol u nádraží apod.

Vozidla

U motorových vozidel sleduje rakouská policie už několik let setrvalý pokles aktivity zlodějů. V roce 2013 bylo v této souvislosti učiněno ještě 3 882 hlášení, zatímco v roce 2019 už „jen“ 2 194. Během pandemických let 2020 a 2021 toto číslo dále kleslo – podobně jako u vloupání do obytných prostor – na úroveň 1 454, resp. 1 168 hlášených krádeží vozidel. I v tomto segmentu přinesl loňský rok obrat, i když nepříliš výrazný: hlášení přibylo na 1 530, co znamenalo přírůstek o 31 % v porovnání s 2021 a 5,2 % v porovnání s 2019. Pokud se týká krádeží částí a dílů vozidel, bylo loni nahlášeno 2 045 případů (2021: 2 038). Ohledně zmizelých bicyklů registrují policisté za loňský rok 16 824 hlášení, což znamenalo v porovnání s 2021 snížení (tehdy 17 595 hlášení).

Kybernetická kriminalita na novém rekordu

Už více let každoročně rostou statistiky hlášených incidentů kybernetické kriminality. Na tom nic nezměnil ani letopočet 2022, právě naopak: s celkem 60 195 hlášeními byl ustanoven nový rekord a oproti roku 2021 navýšení o 30,4 %. Z dlouhodobého hlediska to byl přibližně šestinásobek počtu případů z roku 2013 (tehdy 10 053 hlášení). Ministerstvo vnitra vidí za tímto trendem účinky digitalizace, nicméně také vyšší ochotu lidí zapojit se do trestné činnosti tohoto druhu.

Rozdílný byl vývoj mezi kybernetickou kriminalitou v užším a širším smyslu. V užším smyslu jde o kriminální jednání spočívající v útoku na data nebo počítačové systémy s využitím informační nebo komunikační techniky. Sem spadají například poškození datových souborů, hacking nebo případy Distributed Denial of Service (typ útoku na internetové služby nebo stránky, jehož cílem je cílovou službu znefunkčnit a znepřístupnit ostatním uživatelům; může k tomu dojít zahlcením obrovským množstvím požadavků či využitím nějaké chyby, která sice útočníkovi neumožní službu ovládnout, ale umožní ji znefunkčnit. Za rok 2022 registrují Rakušané v této dílčí oblasti 22 376 ohlášených incidentů (+44,5 %).

V širším slova smyslu zahrnuje kybernetická kriminalita jednání, kde slouží informační a komunikační technika jako prostředek k plánování, případě a provedení běžných kriminálních deliktů, jako jsou například podvody nebo kybernetická šikana. Jednou z variant kyberkriminality je ransomware, tedy nasazení škodlivého software, jenž zablokuje koncová zařízení napojená na síť. Vyděrač pak zkouší požadovat výkupné za to, že zablokované sekce zase zpřístupní. „V posledních letech lze sledovat trend, kdy pachatelé upouští postupně od masově zasílaných škodlivých zpráv a spíše hledají bezpečnostní mezery ve firmách. Přitom nejvíce se zaměřují na segment malých a středních podniků (SME). I požadovaná finanční suma výkupného se často řídí finanční silou příslušného podniku, stejně jako její IT infrastrukturou a existencí záložních řešení,“ stojí na toto téma ve zprávě KPS.