Obce by měly za umístění dětí v cizích školách a školkách platit - Náměstek Snížek

Středočeský kraj připraví návrh změny Stavebního zákona zohledňující ekonomické nástroje v územním plánování. Ty by měly v budoucnu, při rozvoji měst a obcí, zajistit dostatek finančních prostředků na dopravní a technickou infrastrukturu, ale i občanskou vybavenost. Kraj chce zároveň iniciovat novelizaci školského zákona tak, aby se obce finančně podílely za umístění dětí v cizích školách.

Financování rozvoje měst a obcí by měl podpořit návrh zákona z dílny Krajského úřadu Středočeského kraje. Radní na svém dnešním zasedání odsouhlasili zahájení prací na přípravě ekonomických nástrojů v územním plánování. „V současné době se jeví jako významný problém v rozvoji obcí nedostatečnost veřejné infrastruktury dopravní i technické. Problémy jsou i s občanskou vybaveností,“ podotýká Jiří Snížek, náměstek hejtmanky pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování, který radě navrhl, že návrh zákona zpracuje.

V územně plánovací dokumentaci jsou sice navrhovány plochy pro vybudování infrastruktury či objektů občanské vybavenosti (školy, školky atp.), kamenem úrazu je však nedostatek finančních prostředků. „V současné legislativě je sice nastavena možnost uzavírání plánovacích smluv mezi obcí a developery, ale ta se jeví jako ne zcela vyhovující,“ hodnotí Jiří Snížek. Dosud není zřejmé, jak bude tato otázka řešena v chystané rekodifikaci stavebního práva. „Na místě by bylo proto vhodné prověřit možnosti užití nových ekonomických nástrojů, např. odvod paušální částky za zhodnocení pozemků.“

Středočeský kraj tedy bude postupovat v souladu se zákonem o krajích a připraví návrh zákona, pokud nebude tato otázka řešena v novém stavebním zákoně.

Kraj chce zároveň řešit otázku nedostatku míst na základních školách. Tento problém se týká především měst a obcí v blízkém prstenci okolo hlavního města Prahy. „Obce v minulosti povolovaly masivní výstavbu domů a neřešily návaznou vybavenost, která nyní chybí. V současné době tak nemohou základní školy ve městech a obcích uspokojit, z důvodu nedostatečné kapacity, velmi vysokou poptávku okolních obcí a umístění dětí musí řešit krajský úřad. Není výjimkou, že určí školu, která je od bydliště školáků vzdálená desítky kilometrů,“ popisuje běžnou praxi Petr Vychodil, předseda krajského Výboru pro regionální rozvoj a zároveň starosta Králova Dvora.

„Budeme se snažit iniciovat změnu školského zákona tak, aby obce, které nemají základní školy ani zajištěnou spádovou oblast , platily těm, které je naopak mají. Je nutné si uvědomit, že města a obce, které základní školy zřizují, musí hradit veškeré investice, které je nutné vynaložit při navyšování kapacit. Peníze musí vydat z vlastních rozpočtů. Případné dotace nejsou ve stoprocentní výši a v mnoha případech na ně obce nedosáhnou. A tak není fér, aby šly investiční náklady jen na vrub zřizovatelů,“ konstatuje Petr Vychodil.

Problémy jsou například na Berounsku, Českobrodsku anebo Brandýsku. Řada obcí nezřizuje školy ani školky a pokud už „základku“ zřizují, pak jen 1. stupeň, přičemž potíže nastávají s přestupem dětí na 2. stupeň v jiných obcích. Děti zatím byly přijímány alespoň do MŠ a ZŠ v příslušném území (ORP), kde ještě dosud stále nějaká volná místa ve školách byla. „Placení samozřejmě nepomůže nedostačující kapacitu škol zcela vyřešit. Pro mnoho obcí ale může být impulsem pro rozhodnutí uzavírat například dohody o spádových školách. V mnoha obcích již podobné dohody existují, jen je vždy problém nastavit výši příspěvku. Odstartujme diskusi směrem k obcím, které rozšiřují územní plány, aniž by měly zajištěnou kapacitu školek a škol anebo zajištěnou spádovou oblast. Smyslem je dostat ze systému černé pasažéry, ale netrestat obce, které za děti svědomitě platí,“ vyzývá Jiří Snížek.

Samostatnou kapitolou je pak školská turistika. Mnozí rodiče řeší problémy s umístěním dětí do školy tak, že je přihlásí k trvalému pobytu do obce, ve které škola je. „Z pohledu rodiče to celkem chápu, chtějí pro svoje dítě jen to nejlepší, ale z pohledu zodpovědného vedení obce z ní nadšený nejsem. Jako starosta města s ní bojuji každý rok. Kvůli ní nikdy nedokážeme přesně určit, kolik dětí k zápisům nakonec skutečně přijde,“ uzavírá Petr Vychodil.