Spotřebitelské ceny u nás v březnu meziměsíčně stagnovaly (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešním klíčovým údajem na domácí scéně bude březnový vývoj spotřebitelských cen. Podle nás ceny meziměsíčně stagnovaly a v meziročním vyjádření inflace zpomalila na 14,8 % s výrazným přispěním vysoké srovnávací základny. Údaj únorové průmyslové produkce v eurozóně potvrdí statistiky z jednotlivých zemí a ukáže výrazný meziměsíční růst. Celkově by tak, dle indikací z letošních prvních dvou měsíců, průmyslová výroba významně přispěla k solidnímu výkonu ekonomiky eurozóny na začátku roku.

Pokračující pokles tuzemské meziroční inflace.

Tuzemské spotřebitelské ceny podle nás v březnu meziměsíčně stagnovaly poté, co v únoru vzrostly o 0,6 %. Po eliminaci sezónních vlivů tak meziměsíční růst činil 0,6 % po únorovém růstu o 1 % m/m. Inflaci směrem dolů v březnu tlačily především nižší ceny pohonných hmot a potravin. Nepatrný pokles by mohla zaznamenat i složka regulovaných cen v souvislosti s pozvolným průsakem nižších velkoobchodních cen energií do těch spotřebitelských. Nicméně jádrová inflace podle nás meziměsíčně zpomalí jen nepatrně o 0,1 pb na 0,7 % (SA). Vlivem vysoké srovnávací základny však dojde ke značnému meziročnímu zpomalení ve většině složek inflace, zejména pak u pohonných hmot, které v loňském březnu skokově zdražily v důsledku začátku války na Ukrajině. Celková a jádrová inflace tak v březnu podle našeho odhadu zpomalí na 14,8 % y/y, resp. 11,7 % y/y. Detailněji se tuzemské inflaci věnujeme zde: https://bit.ly/3ZMNjue.

Únorová průmyslová výroba v eurozóně podle nás pokračovala v silném výkonu ze začátku roku a meziměsíčně vzrostla o výrazných 1,7 %. Tomu napovídají i již zveřejněné statistiky z jednotlivých členských zemí jako Německo, Francie či Španělsko, kde průmyslová výroba vzrostla o 2,1 %, 1,1 %, resp. 0,6 % m/m. Průmysl tak zřejmě významně přispěje k solidnímu výkonu ekonomiky eurozóny v letošním prvním čtvrtletí – odhadujeme, že HDP v eurozóně vzroste o 0,4 % q/q. Průmyslovou produkci na začátku letošního roku pohání odraz ode dna produkce v energetických a energeticky náročných odvětvích. V druhé jmenované skupině působí i nadále pozitivně pokles velkoobchodních cen energií. Vynikají ale i farmaceutický a automobilový sektor, které těží ze zlepšující se situace v dodavatelských řetězcích. V následujících měsících se navíc v průmyslu stále nachází prostor pro další zlepšování, a to nejen s ohledem na nadále působící výše zmíněné faktory ale i potenciální impuls v podobě obnovy poptávky z Číny.

Inflace v USA opět zpomalila, jádrové tlaky však zůstávají silné.

V březnu spotřebitelské ceny v USA prakticky stagnovaly, když meziměsíčně ceny vzrostly o pouhých 0,05 %. K nižší dynamice výrazně přispěly ceny energií, zejména pokles cen pohonných hmot a plynu. Zatímco ceny potravin stagnovaly, k meziměsíční dynamice nadále výrazně přispívaly ceny služeb. Jádrová inflace tak zůstala relativně silná, když meziměsíčně ceny bez potravin a pohonných hmot vzrostly o 0,4 %. Oproti konsensu se tedy jednalo pouze o mírné překvapení. Březnový údaj přinesl menší náznaky pozvolného zpomalování růstu cen spojených s bydlením. Meziměsíční růst cen jak imputovaného nájemného, tak i skutečného nájemného zpomalil z 0,8 % na 0,5 %, resp. z 0,7 % na 0,5 %. V reakci na to dolarové sazby krátké splatnosti klesly o 5-10 bb, finanční trhy tak nepatrně zředily sázky na květnové 25bodové zvýšení klíčové úrokové sazby Fedu. Kurz obchodování zásadně nezměnil ani později zveřejněný zápis z posledního jednání americké centrální banky, byť jeho vyznění bylo mírně jestřábí, když odhalil lehkou podporu dalšího zvýšení úrokových sazeb na příštím zasedání mezi představiteli Fedu.

Data o podílu nezaměstnaných osob potvrdila napětí na tuzemském trhu práce, kde dle dat z Úřadů práce na jedno pracovní místo stále připadá jeden uchazeč. Více jsme psali zde: http://bit.ly/3zXxs1m. Maďarská inflace překvapila mírně směrem nahoru, když spotřebitelské ceny vzrostly o 0,8 % m/m, resp. 25,2 % v meziročním vyjádření. Perzistentní inflační tlaky tak lehce komplikují úvahy o blížícím se začátku snižování sazeb tamní centrální banky (MNB). Ke snížení základní úrokové sazby (nyní na 13 %) MNB podle nás však sáhne až začátkem příštího roku. Nicméně pokles 18% jednodenní depozitní sazby by mohl přijít daleko dříve.

Po zveřejnění americké inflace euro vůči dolaru skokově posílilo a výrazný 0,7% zisk udrželo do konce obchodování. Zatímco dolarové sazby klesly, tak eurové a korunové včera vzrostly o zhruba 5-13 bb dle splatnosti. Česká koruna včera korigovala oslabení z předchozího dne a posílila o výrazných 0,5 %. Zisky si včera přispal i maďarský forint (o 0,4 %), zřejmě v souvislosti se zveřejněním tamní inflace a zápisem z posledního jednání MNB. Polský zlotý během dne také zpevnil (o 0,3 %).