V roce 2022 počet cizinců žijících na Vysočině výrazně vzrostl o 69,5% - tj. o 457 590 osob na 1 116 154 osob

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu a vysoké migrace uprchlíků počet cizinců¹⁾ žijících v České republice v roce 2022 meziročně výrazně vzrostl (o 457 590 osob, +69,5 %) na 1 116 154 osob. V Kraji Vysočina byl zaznamenán dokonce nejvyšší relativní přírůstek cizinců ze všech krajů (+121,2 %). Ke konci roku 2022 žilo na Vysočině 30 840 cizinců, v regionálním srovnání šlo o třetí nejnižší počet cizinců po kraji Olomouckém a Zlínském. Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel kraje činil 6,1 %, meziročně se zvýšil o 3,3 p. b. Nejpočetnějšími byly mezi cizinci osoby se státním občanstvím Ukrajiny (71,1 %), Slovenska (7,3 %) a Vietnamu (4 %).

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu a vysoké migrační vlny válečných uprchlíků počet cizinců žijících v České republice v roce 2022 meziročně výrazně vzrostl. Podle předběžných údajů Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR se zvýšil počet cizinců v ČR o 457 590 osob (+69,5 %) na 1 116 154 osob. Nejvíce cizinců bylo registrováno na území hlavního města Prahy (346 306 osob), nejméně v kraji Zlínském (26 555 osob). Na Vysočině žilo ke konci roku 2022 podle předběžných údajů Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR 30 840 cizinců. V regionálním srovnání šlo o třetí nejnižší počet cizinců po kraji Olomouckém a Zlínském.

Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel kraje činil 6,1 %, meziročně se zvýšil o 3,3 procentní body. V mezikrajském srovnání se jedná o čtvrtý nejnižší podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel kraje a pohybuje se výrazně pod průměrem ČR (10,6 %), tedy pod podílem celkového počtu cizinců v ČR na obyvatelstvu ČR.

Meziročně se počet cizinců v kraji zvýšil o 16 899 osob (+121,2 %). V absolutním vyjádření se jedná o 3. nejmenší přírůstek (po kraji Zlínském a Olomouckém), ale v relativním vyjádření je to přírůstek zcela nejvyšší mezi všemi kraji. K většímu než dvojnásobnému zvýšení počtu cizinců došlo kromě Kraje Vysočina ještě v kraji Královéhradeckém (+109,1 %), Olomouckém (+108,4 %) a Zlínském (106,4 %).

Ke konci roku 2021 dominovali mezi cizinci v kraji muži (59,7 %) nad ženami (40,3 %). Tento poměr se příchodem válečných uprchlíků změnil. Ke konci roku 2022 bylo mezi cizinci v kraji 15 274 mužů (49,5 %) a 15 566 žen (50,5 %). Na území kraje nejsou cizinci zastoupeni rovnoměrně. Téměř třetina z celkového počtu cizinců žila v okrese Jihlava (10 069 cizinců) a více než čtvrtina cizinců se usídlila v okrese Pelhřimov (6 609 osob). Na okresy Havlíčkův Brod a Žďár na Sázavou připadá 16,6 % (5 122 osob), resp. 16,5 % (5 080 osob) cizinců na Vysočině. Téměř 13 % cizinců žije v okrese Třebíč (3 960 osob).

Ve srovnání se stavem ke konci roku 2021 se počet cizinců na Vysočině v roce 2022 více než zdvojnásobil. Největší absolutní přírůstek, o 5 231 osob, byl zaznamenán v okrese Jihlava. V relativním vyjádření se tento přírůstek rovná +108,1 %. Při porovnání relativních přírůstků vykázal největší přírůstek +169,1 % cizinců okres Žďár nad Sázavou, kde přibylo 3 192 cizinců. V okrese Třebíč přibylo 2 399 cizinců (+153,7 %), v okrese Pelhřimov 3 647 cizinců (+123,1 %). Nejmenší relativní přírůstek cizinců (+90,3 %) nastal v okrese Havlíčkův Brod, v němž se nově v průběhu roku usadilo 2 430 cizinců. Okres Havlíčkův Brod je tak jediným okresem v kraji, kde se počet cizinců meziročně nezdvojnásobil.

Přes dvě třetiny (71,1 %) všech cizinců v kraji představují občané Ukrajiny. Druhou nejčetnější skupinou mezi cizinci jsou Slováci (7,3 %). Občané Vietnamu se na celkovém počtu cizinců na Vysočině podílejí 4 %. Řádově stovkami osob jsou zastoupeni státní příslušníci Mongolska, Rumunska a Bulharska, následováni občany Maďarska, Srbska, Moldavska a Polska. Z časové řady počtu cizinců na Vysočině je zřejmé, že skupina cizinců z Ukrajiny vykazuje, a to nejen v posledním roce, nejvýznamnější růst. Meziroční přírůstek občanů z Ukrajiny činí 16 509 osob, což je v relativním vyjádření 305,6 %. Druhou nejvíce rostoucí skupinou cizinců jsou občané z Mongolska, kterých na Vysočině ke konci roku žilo 944, meziročně o 139 osob (+17,3 %) více.

Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR bylo ke konci roku 2022 v Kraji Vysočina přes 21 tisíc zaměstnaných cizinců²⁾. Nejvíce zaměstnaných cizinců bylo evidováno na Jihlavsku (6 570 osob), na Havlíčkobrodsku (4 488 osob) a na Pelhřimovsku (4 446 osob). Na Žďársku bylo zaměstnáno téměř 3 200 cizinců. Nejméně cizinců bylo zaměstnáno na Třebíčsku (2 427 osob). Velkou většinu zaměstnaných cizinců tvořily osoby evidované na úřadu práce (91,7 %), cizinců s platným živnostenským oprávněním bylo k 31. prosinci 2021 na Vysočině 1 754 (8,3 %).

1) Za cizince jsou v ČR považovány osoby s jiným než českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR. Jedná se o občany zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska s povolením k trvalému nebo přechodnému pobytu, občany ostatních zemí s povolením k trvalému pobytu, dlouhodobému pobytu nebo pobývající v ČR na základě víz nad 90 dní a cizince pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany. Nejsou zahrnuti cizinci s aktuálně platným azylem v ČR (kteří jsou považováni za součást populace ČR).