Historický vztah mezi nezaměstnaností, sazbami a výkonností amerických akcií

Analýza historických vztahů mezi těmito fenomény ukazuje na velmi zajímavou a proměnlivou dynamiku a cykličnost v těchto proměnných, které lze využít k prognózování dalšího vývoje.

Nechal jsem vymalovat přes sebe grafy míry nezaměstnanosti, klíčových úrokových sazeb Fedu ve Spojených státech a akciový index S&P 500. Analýza historických vztahů mezi těmito proměnnými ukazuje na velmi zajímavou a proměnlivou dynamiku v průběhu posledních zhruba 70 let. Poukazuje to také na cykličnost v těchto proměnných a na existující vztahy mezi nimi, které lze využít k prognózování dalšího vývoje.

Růst míry nezaměstnanosti alespoň o 1 % vedl historicky k recesi ve Spojených státech. Ta se ale v průměru během ekonomické kontrakce v posledních 70 letech zvýšila o 2,33 %. Růst nezaměstnanosti obyčejně rostl z relativně nízkých hodnot, a to vysokou rychlostí, připomínající křivku exponenciály. Poté růst dosáhne svého vrcholu, ve kterém se trend obrátí v pokles a ten bývá více pozvolný. Míra nezaměstnanosti obyčejně nezačne rapidně růst, dokud se ekonomika neocitne v recesi, její rychlý růst je tedy spolehlivým předznamením. Historicky tato míra dosáhne svého vrcholu několik měsíců, nebo i let po skončení recese. Období klesající nezaměstnanosti koresponduje často s obdobím rostoucích sazeb v pokročilejší fázi a růstem akciového indexu S&P 500. Dnešní míra nezaměstnanosti ve Spojených státech se pohybuje na historických minimech.

Klíčová úroková sazba Fedu historicky ve všech případech nastalé recese začala výrazně klesat. Byly ovšem případy, kdy sazby klesaly mimo recesní období, ale míra poklesu byla v těchto situacích méně výrazná. Intenzivnější snižování úrokových sazeb tak lze bezpečně navázat na období začínajícího rapidního růstu nezaměstnanosti, nebo někdy i před ním. Fed totiž dokázal historicky správně prognózovat zhoršující se pracovní trh. V průběhu posledních 70 let úrokové sazby Fedu konvergují k 0 % a zdá se být čím dál těžší pro Fed udržet tyto sazby na vyšších úrovních, což má pravděpodobně spojitost s mírou zadluženosti americké ekonomiky. Nezdá se tedy pravděpodobné, že by sazby mohly oproti současným úrovním výrazně růst, anebo že by se tyto sazby dlouhodobě měly držet na současných 5 %.

Jak reagovaly na tyto proměnné akciové trhy? Nastala-li recese, ve většině případů (10 ze 14) došlo k výraznějšímu snížení úrokové sazby, a to v průměru o 6 %. Když Fed začal uvolňovat monetární politiku, často docházelo k růstu indexu S&P 500 (v 11 ze 14 případů). Tento vztah platil hlavně před dot-com bublinou v roce 2000. V novém století se ovšem neuplatnil a během krize v roce 2000 a 2008 index S&P 500 teprve započal svůj pokles, když začaly úrokové sazby padat. Je tedy obtížné předvídat který scénář bude více relevantní pro současný utahovací cyklus. Nesporným faktem ovšem je, že trhy již částečně zacenily dopady cyklu, a to v průběhu roku 2022, kdy index S&P 500 klesl o zhruba 20 %. Tuto situaci lépe pomůže rozklíčovat incidence recese. V případech, kdy došlo k recesi a úrokové sazby během ní začaly klesat, se většinou (9 z 10 případů) dno indexu S&P 500 objevilo až poté, co Fed začal rozvolňovat.  

Implikace

Pokud začne rychle růst nezaměstnanost, Fed téměř určitě začne výrazně snižovat úrokové sazby. Pokud k tomu dojde, začne zhruba ve stejném období recese, během které bude míra nezaměstnanosti pokračovat ve svém růstu. Úrokové sazby dosáhnou svého dna pravděpodobně v blízkosti vrcholu míry nezaměstnanosti, který by měl být dosažen krátce po skončení recese. Akciové trhy by se podle vzorce z minulého století vydaly nahoru ihned po, nebo krátce po začátku rozvolňování monetární politiky. Pokud by se ovšem řídily vzorcem z nového století, vydají se po začátku snižování sazeb ještě níže. Více spolehlivým signálem rostoucího akciového trhu byl konec cyklu uvolňování monetární politiky a dosažení lokálního vrcholu v míře nezaměstnanosti. Cyklus rozvolňování v průběhu recese průměrně trval 450 dnů. Současný cyklus se zdá být již částečně zaceněný, vzhledem k propadům na akciových trzích v roce 2022. Ve světle zpomalující ekonomiky je pravděpodobné, že tento cyklus ještě nebyl plně promítnut do cen akcií. Díky tomu se ovšem nezdá být pravděpodobný scénář, kdy dojde ke 30% a horšímu propadu na akciových trzích.

Mgr. Timur Barotov

analytik BHS

Pracuje na pozici analytika u obchodníka s cennými papíry BH Securities a.s., kde odpovídá za tvorbu prognóz a analýzu prostředí na kapitálových trzích s převážným zaměřením na americké trhy. Vystudoval magisterský obor financí na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a věnuje se investování již od počátku svých studií. Mezi jeho profesní zkušenosti se řadí i poradenství v oblasti fúzí a akvizic a projektová analytika týkající se valuací společností.

BH Securities a.s.

BH Securities je licencovaný obchodník s cennými papíry a člen Burzy cenných papírů Praha a.s. Společnost byla založena v roce 1993, krátce po vzniku kapitálového trhu v České republice.

Dnes je BHS jedním z nejvýznamnějších nebankovních obchodníků s cennými papíry na českém kapitálovém trhu a individualizované investiční služby bez změny jména či přístupu poskytuje kontinuálně již téměř 30 let.

BHS nabízí široké portfolio investičních služeb. Vedle obchodování na kapitálových trzích jsou to především správa aktiv a individuálních portfolií (asset management), fondy kvalifikovaných investorů, emise a obchodování s dluhopisy, podílové fondy či investiční zlato.

Více informací naleznete na: www.investice.cz/ nebo na: www.bhs.cz.