V elektronické komunikaci s úřady máme co zlepšovat - služeb eGovernmentu využívají nejčastěji vysokoškolsky vzdělané osoby středního věku

Služeb eGovernmentu využívají nejčastěji vysokoškolsky vzdělané osoby středního věku.

Elektronizace veřejné správy v Česku za posledních několik let značně pokročila. Díky státem uznávaným elektronickým identitám se lze v současnosti přihlásit do Portálu občana, do daňového portálu u Finanční správy i k mnoha dalším službám.

Z výběrového šetření o používání informačních technologií v domácnostech, které Český statistický úřad provádí každý rok ve druhém čtvrtletí, vycházejí zajímavé výsledky o používání eGovernmentu lidmi napříč republikou. Například bankovní identitu, která je v posledních letech často skloňovaným tématem, ve sledovaných třech měsících roku 2022 použilo 23 % osob starších 16 let. Nejčastěji se přes ni přihlašovaly osoby ve věku 25–54 let. Z osob v tomto věku se přihlásila přes identitu přibližně třetina. K rozšíření tohoto nástroje přispěl i fakt, že služby internetového bankovnictví využívá v Česku 6,1 milionu osob starších 16 let. Přestože bankovní identitu nemohou zatím využívat klienti všech bank, jde o způsob jednoduše dostupný pro poměrně velkou část obyvatel.

Bankovní identitu lze použít mimo jiné k podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob finanční správě, což je jedna z nejčastějších činností, kterou musí lidé v souvislosti s veřejnou správou řešit. Z výsledků výše zmiňovaného šetření vyplývá, že daňové přiznání online, ať už prostřednictvím přihlášení přes bankovní identitu, nebo s využitím jiného identifikačního prostředku, podala v roce 2022 zhruba desetina dospělých osob. Z údajů od Finanční správy pak víme, že toto číslo každým rokem stoupá. Pro srovnání: na papírovém formuláři loni daňové přiznání podalo 5 % osob, 41 % osob požádalo svého zaměstnavatele, aby podal daňové přiznání za ně, a 7 % osob uvedlo, že daňové přiznání podalo přes někoho jiného, např. daňového poradce či rodinného příslušníka. Zbylé osoby daňové přiznání nepodávaly, protože neměly žádný zdanitelný příjem.

Používání bankovní identity a datové schránky (%, 2022)

* Vzdělání se publikuje za osoby 25–64 let.

Datovky jsou méně oblíbené

O používání datových schránek byl v roce 2022 menší zájem než o používání bankovní identity. To, že mají zřízenou datovou schránku pro komunikaci s úřady, uvedlo pouze 9 % osob starších 16 let. V mezinárodním srovnání vychází Česká republika v používání datových schránek či jiných jim odpovídajících služeb také jako jedna z posledních v Evropské unii. Zavedení povinných datových schránek pro živnostníky, které platí od ledna 2023, však používání datových schránek jistě zvýší.

Poměrně oblíbenou službou, do které se lze také přihlásit pomocí státem uznávaných identit, jsou portály zdravotních pojišťoven. Zde mohou lidé čerpat různé benefity, např. příspěvky na dentální hygienu či na sportovní aktivity, nebo si ověřit, kdy byli naposledy u lékaře a kolik za danou návštěvu pojišťovna zaplatila. Ve sledovaných třech měsících v roce 2022 se do takového portálu přihlásilo přibližně 12 % osob starších 16 let. Během posledním dvou let tak došlo k výraznému zvýšení počtu uživatelů. V roce 2020 se do webového účtu přihlásilo za stejný časový úsek pouze 5 % osob. V obou sledovaných letech tyto služby využívaly častěji ženy než muži.

V rámci elektronizace státní správy lze v současnosti také zažádat online o některé sociální dávky. Takovou žádost podalo přes internet ve sledovaných třech měsících roku 2022 o něco více než 3 % osob. Nejčastěji to byly ženy na mateřské či rodičovské dovolené, z nichž tuto možnost využilo 30 %.

Kromě rozvoje samotného eGovernmentu se také v posledních letech mluví o tzv. eHealth, tedy elektronickém zdravotnictví. Jedna z prvních služeb, které získávají na oblibě, je objednání se přes web k lékaři nebo na vyšetření. V roce 2021 nabízelo tuto službu 22 % samostatných ordinací lékaře, což představovalo za posledních deset let nárůst téměř na trojnásobek. Nejčastěji tuto službu nabízeli praktici (30 %) a nejméně často zubaři (9 %). Na straně občanů ji v roce 2022 využilo 15 % osob starších 16 let. Nejvyšší podíly vykazovaly ženy na mateřské či rodičovské dovolené (30 %) a vysokoškolsky vzdělané osoby (25 %).

Nezávisle na tom, jestli jde o používání bankovní identity, datové schránky, objednání se k lékaři online nebo třeba přihlášení do webového účtu u pojišťovny, je patrné, že elektronické služby veřejné správy výrazně více využívají lidé s vyšším vzděláním. Např. bankovní identitu použilo 42 % vysokoškolsky vzdělaných osob oproti 13 % osob se základním vzděláním. Datovou schránku pak mělo 26 % osob s vysokoškolským vzděláním, ale pouze 4 % osob se základním vzděláním.

Senioři si na eGovernment netroufají

Služby eGovernmentu jsou využívány především lidmi středního věku. V nejmladší věkové skupině do 24 let je používání těchto služeb poměrně nízké. Lze se však domnívat, že tyto osoby komunikovat se státem a s úřady tolik nepotřebují. Vyšší zastoupení mladých najdeme u komunikace s jinými veřejnými institucemi, než jsou úřady, například se vzdělávacími institucemi nebo knihovnami. Ze všech nejméně používají služby eGovernmentu senioři. Mnoho z nich proto, že vůbec nepoužívají internet. Ve věkové skupině nad 65 let je takových celá polovina. A z těch, kteří internet používají, velká část nemá k elektronické komunikaci s úřady dostatečné znalosti a dovednosti. Z osob nad 55 let tento důvod, proč nepodaly žádosti ani si nic nestahovaly z webu státní správy, uvedlo 15 %. Pro srovnání: z osob do 34 let stejný důvod uvedla 3 % a ve věku 35 až 55 let 6 %.

Používání internetu v souvislosti s veřejnou správou v roce 2022 (% z osob ve věku 16 až 74 let)

Pozn.: Do používání internetu v souvislosti s veřejnou správou byly zahrnuty tyto činnosti: vyhledávání informací na webu veřejné správy, stahování formulářů, online objednání k různým institucím, online rezervace knih v knihovně, podání daní elektronicky, stahování úředních dokumentů, žádost o sociální dávky a jiné služby.

Porovnání s ostatními státy Evropy

V celkovém podílu osob používajících internet v souvislosti s veřejnou správou jsou na tom Češi poměrně dobře. Konkrétně se nacházíme na 11. příčce pomyslného žebříčku zemí EU. Hojně se např. informujeme na webových stránkách úřadů o jejich otevírací době nebo o poskytovaných službách. Navštěvujeme také stránky dalších institucí veřejné správy, a za covidu jsme hodně stahovali potvrzení o vakcinaci a podstoupených testech. Pokročilejší služby eGovernmentu se ale u nás zatím ve srovnání se zbytkem Evropy využívají poměrně málo. Jedním z důvodů je i to, že jejich nabídka je poměrně nová a stále ve vývoji. Na chvostu evropského žebříčku se nacházíme např. ve využívání datových schránek nebo v online žádostech o sociální dávky.

Článek si můžete přečíst v posledním letošním vydání časopisu Statistika&My.