Češi darovali na pomoc Ukrajině více než 5 miliard korun, mohou si je odečíst z daní

Češi od začátku války na Ukrajině darovali jenom v sedmi největších sbírkách téměř 5 miliard korun. Další stovky milionů až miliardy potom pravděpodobně darovali v menších sbírkách a podpůrných akcích. Ať už jde o dary peněžní, hmotné, od jednotlivců, či od firem, lze si je odečíst od daňového základu. Co všechno mohou lidé a firmy odečíst, v jaké výši a jaké existují nástrahy například u firemních hmotných darů, vysvětlují specialisté poradenské společnosti BDO.

„Dary, které souvisí s konfliktem na Ukrajině, mají oproti jiným darům speciální režim, a to díky loňské mimořádné novele zákona o daních z příjmů, která byla letos v lednu prodloužena i na letošní rok. Zatímco běžně nelze odečítat dary humanitárním organizacím se sídlem mimo Evropskou unii nebo přímo státům a fyzickým osobám mimo EU, zde to možné je,“ vysvětluje Michal Větrovec, senior konzultant společnosti BDO.

Dárci si tedy můžou od svého daňového základu odečíst nejen příspěvky do sbírek českých humanitárních organizací působících na Ukrajině, ale nově také dary zaslané přímo ukrajinskému státu – ať už na účet ukrajinského velvyslanectví v České republice, nebo jinou formou. Započítat lze i dary ukrajinské samosprávě a také fyzickým a právnickým osobám s bydlištěm, či sídlem na Ukrajině.

Lidé a firmy můžou z daní odečíst i příspěvky na obranu Ukrajiny

„Kromě rozšíření okruhu subjektů, kterým lze dar poskytnout, přinesla novela i možnost odepsat si dar za účelem podpory obranného úsilí státu Ukrajina. Tím se rozumí například příspěvek na nákup zbraní, munice, vojenského příslušenství a cokoliv dalšího, co může pomoci ukrajinskému státu při své obraně ve válečném konfliktu. Daňově uznatelné jsou i výdaje, které poplatník vynaložil na poskytnutí nepeněžitých darů na pomoc Ukrajině v souvislosti s válečným konfliktem,“ vysvětluje Michal Větrovec. Tyto dary jsou přitom nově osvobozeny od daně také u příjemce. Ten z darů proto nemusí odvádět srážkovou daň.

Možnost odpočtu bezúplatného plnění od základu daně mohou využít i daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří alespoň 90 % zdanitelných příjmů (mimo příjmů podléhajících srážkové dani).

Odečíst lze dary ve výši až 30 % základu daně

V daňovém přiznání za rok 2022 si lze odečíst dary až do výše 30 procent základu daně. Až do roku 2020 bylo možné odečíst dary ve výši maximálně 15 %. V souvislosti s pandemií se však limit dočasně navýšil a mimořádná novela z loňského roku tuto vyšší hranici obnovila. Platí tedy nadále výjimka, která dřívějších 15 procent navýšila ve výjimečné situaci na 30 procent. „Zároveň musí platit, že půjde celkově o částku alespoň 1 000 korun nebo minimálně dvě procenta základu daně v případě, že darující je fyzická osoba a alespoň 2 000 korun v případě právnické osoby,“ říká Michal Větrovec.

Daň z přidané hodnoty u firemních darů

„Poskytnutí daru není obecně podle § 2 zákona o dani z přidané hodnoty předmětem DPH, avšak pokud dar poskytne plátce DPH, který předmět daru pořídil v rámci své ekonomické činnosti a uplatnil při jeho pořízení nárok na odpočet DPH na vstupu, jedná se dle zákona o dodání zboží nebo poskytnutí služby, a je tak povinen při poskytnutí daru ve většině případů odvést DPH na výstupu z ceny obvyklé,“ upozorňuje Michal Větrovec. V praxi lze potom podle něj rozlišit tři typické situace:

1. dobročinné organizaci, která jej následně přepraví na Ukrajinu – jeho poskytnutí je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet dle § 68 odst. 15 ZDPH
2. dar poskytnutý v tuzemsku jiným osobám než dobročinným organizacím – plátce je povinen odvést DPH na výstupu dle § 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 ZDPH a zároveň vzniká nárok na odpočet na vstupu. – například nábytek, oblečení atd.
3. dar poskytnutý do třetí země (na Ukrajinu) – plátce je povinen odvést daň na výstupu rovněž dle § 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 ZDPH a zároveň vzniká nárok na odpočet na vstupu.

Jak už bylo zmíněno, u materiálních darů plátcem v tuzemsku humanitární nebo dobročinné organizaci, která ho v rámci své humanitární, dobročinné nebo vzdělávací pomoci odešle do třetí země (na Ukrajinu) lze aplikovat osvobození od daně s nárokem na odpočet dle § 68 odst. 15 ZDPH za předpokladu, že dané zboží bylo pořízeno za účelem uskutečňování ekonomické činnosti poplatníka. V případě, že hmotný dar nebyl pořízen k ekonomické činnosti poplatníka, ale za účelem darování, nevzniká zde nárok na odpočet a následně toto bezúplatné předání daru není předmětem DPH, tedy nikde se neuvádí.

„Pokud nejde o dar, ale o dodání zboží za úplatu, vykazujeme tento způsob dodání na řádek 26 přiznání k DPH,“ upozorňuje Michal Větrovec. Zároveň dodává, že finanční dary nejsou předmětem daně z přidané hodnoty a v přiznání k DPH se neuvádí.