Premiér Petr Fiala v Bruselu důrazně odsoudil únosy ukrajinských dětí do Ruska

Předseda vlády ČR Petr Fiala se ve dnech 23. a 24. března zúčastnil jednání Evropské rady a následně i eurosummitu. Hlavními tématy byly tentokrát hospodářství a konkurenceschopnost, jednotný trh, energetika a Ukrajina. K jednání se ve čtvrtek na dálku připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU se ve čtvrtek také sešli na pracovním obědě s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.

Unijní lídři znovu důrazně odsoudili válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a vítají rezoluci Valného shromáždění OSN o „zásadách Charty OSN, jež jsou základem komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“, která byla přijata s širokou podporou mezinárodního společenství. Prezidenti a premiéři zemí EU přivítali novou dohodu, která zajistí Ukrajině do konce letošního roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. K debatě se opět připojil na dálku i prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Kromě dělostřelecké munice bude EU pokrývat také dodávky raket a střel země–země, pokud o ně Ukrajina požádá.

Lídři sedmadvacítky také vyzvali ostatní země světa, aby materiálně ani jinak nepodporovaly ruskou agresi. Země Evropské unie jsou zároveň odhodlány podílet se na krocích, které zabrání únosům ukrajinských dětí do Ruska. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyčíslila počet unesených dětí na 16 200, vrátit se jich podle ní podařilo 300. Generální tajemník OSN António Guterres na společném obědě přislíbil v tomto ohledu spolupráci agentur mezinárodního společenství. Premiér Petr Fiala označil únosy za mimořádně odporné.

„Tím se Rusko přibližuje skutečně těm nejhorším režimům, jaké známe z minulosti. Evropská rada to velmi silně vnímá a jsme připraveni se podílet na všech krocích, které tomu zabrání, budou tomu bránit a povedou také k potrestání těch, kteří to dělají. Musím ještě jednou sdělit, že všichni lídři rázně odsuzují zrůdné únosy ukrajinských dětí do Ruska,“ řekl premiér.

Tématem Evropské rady byly také konkurenceschopnost, jednotný trh a ekonomika. Česká republika je podle premiéra proexportní ekonomikou a z otevřenosti českého hospodářství mohou profitovat všechny země EU.

„Musíme si uvědomit, že každá země má jiné potřeby a je třeba najít takový přístup, který nikoho nepoškodí. Důrazně jsem proto podpořil plně funkční vnitřní trh, což je pro nás klíčový prvek konkurenceschopnosti. Dále jsem zdůraznil nutnost odbourávání bariér zejména v oblasti služeb a digitálních technologií, kde je obrovský, dosud nevyužitý potenciál,“ řekl premiér.

V oblasti energetiky se sedmadvacítka shodla na stále trvajícím základním cíli úplného odbourání závislosti na Rusku. Lídři řešili zejména zajištění dodávek energetických surovin a přijatelné ceny pro koncové zákazníky. Evropská rada vyzvala Komisi, aby dokončila vyhodnocování loňských nouzových opatření v oblasti plynárenství a případně navrhla jejich prodloužení.

„V případě nouzového nařízení ke snížení spotřeby plynu, které dojednalo české předsednictví loni v červenci, již Komise prodloužení navrhla a my tento krok jednoznačně podporujeme,“ uvedl premiér. Diskutoval se také nový návrh reformy trhu s elektřinou, který vydala Evropská komise. „Jednání budou dlouhá, ale Česká republika v něm bude jednoznačně chtít zachovat silné postavení koncového zákazníka i posílenou roli dlouhodobých smluv,“ doplnil předseda vlády.

Na závěr dvoudenního jednání se premiér Fiala zúčastnil eurosummitu, který jednal i s nečleny eurozóny hlavně o dopadech problémů bankovního sektoru v USA a Švýcarsku na evropskou ekonomiku.

„Navzdory nedávnému negativnímu vývoji v bankovním sektoru USA a ve Švýcarsku můžeme naše občany ujistit, že evropský bankovní systém je stabilní a české banky dostatečně odolné, aby tento tlak zvládly,“ uzavřel premiér Fiala.