Situace lidských práv v Íránu, Tunisku a Kambodži

Ve čtvrtek, 16. července, projednávalo plenární zasedání Evropského parlamentu otázku lidských práv ve třech státech – Íránu, Tunisku a Kambodži. Výsledkem debat bylo přijetí usnesení o dodržování lidských práv.

ÍRÁN: otrava stovek školaček

Europoslanci se na čtvrtečním zasedání usnesli na textu, kterým odsuzují události počínající listopadem 2022, kdy došlo k napadení dívek a žen toxickými chemickými látkami v Íránu ve městě Qom. Útoky následovaly v dalších 91 základních a středních školách ve 20 provinciích po celém Íránu. V důsledku byly napadeny tisíce dívek a stovky hospitalizovány. Obavy z dalších útoků brání dívkám ve školní docházce.

Ministr vnitra Ahmad Vahídí, jehož ministerstvo vede vyšetřování, stále odmítá úmyslnou povahu útoků a uvedl, že 90 % hlášených případů lze připsat „stresu“. Státní média navíc tvrdí, že se studentky tímto způsobem snaží vyhnout zkouškám.

Europoslanci odsuzují nečinnost režimu, stejně jako jeho záměrné znehodnocování důvěryhodných zpráv o útocích, politiku proti ženám a dívkám a tento pokus je umlčet a omezit jejich právo na vzdělávání. Zároveň odsuzují politicky motivovaná soudní řízení proti osobám informujícím o otravách školaček a požadují jejich propuštění.

Evropský parlament opět potvrdil podporu požadavku íránských žen na zrušení veškeré systémové diskriminace. Dále vyzývá Radu OSN pro lidská práva, aby pověřila nezávislou mezinárodní vyšetřovací misi (IIFFM) ve věci útoků na studentky. Zároveň žádá íránské orgány, aby umožnily misi a zvláštnímu zpravodaji OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice plný přístup do příslušných míst.

Parlament opakuje výzvu Radě EU, aby označila Íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci a rozšířila seznam sankcí EU na osoby odpovědné za porušování lidských práv, včetně nejvyššího vůdce Chámeneího, prezidenta Raísího a generálního prokurátora Montazerího.

TUNISKO: útoky proti odborům, svobodě projevu a sdružování

Usnesení Evropského parlamentu o nedávných útocích proti svobodě projevu a sdružování a proti odborům v Tunisku vyjadřuje hluboké znepokojení z autoritářského směřování tuniského prezidenta Kaíse Saída a jeho využívání zoufalé socioekonomické situace v Tunisku ke zvrácení procesu demokratizace. V minulých týdnech totiž došlo v Tunisku k zadržení novináře Núraddína Bútára, ředitele největší tuniské nezávislé rozhlasové stanice, z politicky motivovaných důvodů a nepodložených obvinění, spolu s dvanácti představiteli opozice. Další dva novináři byli odsouzeni k odnětí svobody a byli označení za zrádce a teroristy.

Prezident navíc vydává nařízení podkopávající demokratické instituce, práva a svobody. Kvůli stávkám je stíháno 36 odborářů, zástupce odborů Ánís Kaabí byl na konci ledna zatčen a generální tajemnice Evropské konfederace odborových svazů (EKOS) Esther Lynch byla vyhoštěna z Tuniska.

Od července 2021 Saíd odvolal vládu, rozpustil parlamentní shromáždění a zrušil ústavu z roku 2014, Nejvyšší nezávislou volební komisi, Vysokou radu pro soudnictví a všechny obecní rady a propustil 57 soudců.

Proto Evropský parlament naléhavě vyzývá tuniské orgány k ukončení probíhajících útoků na občanskou společnost a k propuštění všech zmíněných svévolně zadržovaných osob včetně novinářů, soudců, právníků, politických aktivistů a odborářů. Dále vyzývá k respektování svobody projevu a sdružování a práva pracovníků a odborů, znovu ustanovení do funkcí svévolně propuštěných soudců a k zastavení stíhání civilistů vojenskými soudy. V neposlední řadě odsuzuje rasistické projevy prezidenta Saída namířené proti subsaharským migrantům a následné útoky.

Poslanci rovněž žádají místopředsedu Evropské komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby veřejně odsoudili drastické zhoršení situace v oblasti lidských práv. Dále navrhují pozastavení zvláštních programů Evropské unie poskytující podporu tuniskému ministerstvu spravedlnosti a ministerstvu vnitra.

KAMBODŽA: případ opozičního vůdce Kema Sokhy

Usnesení Evropského parlamentu ohledně situace lidských práv v Kambodži se zaměřuje zejména na případ Kema Sokhy, bývalého předsedu Kambodžské národní strany záchrany (CNRP), který byl zatčen v roce 2017 na základě obvinění ze spiknutí s cílem svrhnout premiéra Hun Sena. Posléze byl dlouho svévolně zadržován a nakonec 3. března 2023 odsouzen k 27 letům odnětí svobody s dočasným povolením výkon trestu v domácím vězení. Zároveň mu byly na dobu neomezenou odňaty jeho politická práva volit a kandidovat ve volbách. Nutno podotknout, že podle odborníků OSN soudní řízení „nesplňovalo standardy kambodžského ani mezinárodního práva v oblasti lidských práv“.

Nejvyšší soud Kambodže rozpustil opoziční stranu CNRP v roce 2018 před volbami. Současná vláda, jejíž premiér Hun Sen je u moci téměř 38 let, příslušníky politické opozice vězní, ukládá jim pokuty a nutí je k odchodu do exilu. Od roku 2017 vláda tvrdě postupuje nejen proti politické opozici, ale taktéž proti sdělovacím prostředkům, zástupcům občanské společnosti, odborářům, ochráncům lidských práv atd.

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Kema Sokhy a všech opozičních představitelů a aktivistů, již byli odsouzeni nebo jsou zadržováni na základě politicky motivovaných obvinění. Dále vyzývá kambodžské orgány k zajištění svobodných a spravedlivých voleb v červenci 2023 včetně okamžitého obnovení registrace strany CNRP k účasti ve volbách.

V případě odchýlení voleb od mezinárodních norem a pokračování porušování lidských práv navrhují europoslanci pozastavení statusu Kambodže v režimu „Vše kromě zbraní“. Jedná se o režim, který odstraňuje cla a kvóty pro veškerý dovoz zboží, kromě zbraní a střeliva, do EU z nejméně rozvinutých zemí.

Europoslanci žádají příslušné orgány k ukončení veškerých forem represe a znovuzahájení provozu rozhlasové stanice VOD, která byla uzavřena 13. února 2023. V neposlední řadě vyzývají Evropskou komisi k přijetí cílených sankcí proti osobám odpovědným za závažné porušování lidských práv, rozpuštění kambodžské opozice a následné represe proti ní.

Autorka: Martina Wranová, Euroskop.cz

Zdroje: Evropský parlament, OHCHR OSN

Foto: Unsplash