Zákonem o ochraně oznamovatelů se vláda zabývala hned po svém nástupu

Česká republika byla prvním členským státem EU, který v minulém volebním období předložil návrh zákona o ochraně oznamovatelů odpovídající požadavkům směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, Poslanecké sněmovně. Předchozí vládě se však nepodařilo návrh prosadit a ten tak skončil v Poslanecké sněmovně před druhým čtením. Na transpozicí směrnice přitom měla minulá vláda v předchozím volebním období čas od 23. října 2019 do 17. prosince 2021. Současná vláda se reálně mohla zabývat transpozicí až ode dne, kdy byla jmenována.

V současném volebním období je plnění legislativních závazků ČR vůči EU klíčovou prioritou vlády. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se proto zasadil o nové, urychlené předložení transpozičních návrhů do legislativního procesu. Nové mezirezortní připomínkové řízení proběhlo mezi 29. dubnem a 27. květnem 2022. Následně byly všechny zásadní připomínky úspěšně vypořádány a návrhy byly projednány poradními orgány vlády. Po schválení návrhů vládou dne 23. listopadu 2022 byly 30. listopadu 2023 doručeny Poslanecké sněmovně (jedná se o sněmovní tisky č. 352 a č. 353). První čtení návrhů zákonů proběhlo 12. ledna 2023, v rychlém sledu pak návrhy projednal garanční Ústavně-právní výbor a dne 2. března 2023 k nim vydal svá doporučující usnesení.

Návrhy jsou momentálně projednávány Poslaneckou sněmovnou ve druhém čtení a je zcela reálné předpokládat, že budou schváleny v průběhu roku 2023.

Nehledě na to bylo již ke dni uplynutí transpoziční lhůty, tj. k 17. prosince 2021, Ministerstvem spravedlnosti pod vedením ministra Pavla Blažka přistoupeno k aplikaci tzv. přímého vertikálního účinku směrnice, na základě kterého se jednotlivci mohou dovolávat svých práv vyplývajících ze směrnice přímo vůči státu.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

16. března 2023