Dva roky od přijetí balíčku Nástroje pro oživení a odolnost - NextGenerationEU

Nástroj pro oživení a odolnost, který je součástí balíčku NextGenerationEU, i dva roky po jeho přijetí, zůstává jedním z hlavních nástrojů ekologické a digitální transformace EU. NextGenerationEU představuje rozsáhlou reakci EU, jejímž cílem je zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, zvýšit udržitelnost a odolnost evropské ekonomiky i společnosti a připravit je na výzvy i příležitosti ekologické a digitální transformace.

Nástroj pro oživení a odolnost (The Recovery and Resilience Facility) představuje dočasný mechanismus, prostřednictvím kterého Komise získává finanční prostředky na pomoc členským státům při provádění investic a implementaci reforem, které probíhají v rámci tzv. evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik. Členské státy předkládají Komisi své národní plány a po předložení plánu pro oživení a odolnost má Komise dva měsíce na to, aby spolu s daným členským státem vyřešila zbývající otázky a požádala o další informace nebo změny, než dokončí své posouzení a vydá oficiální návrh rozhodnutí Rady. Každý plán musí stanovit reformy a investice, které by měly řešit problémy zjištěné v rámci evropského semestru a vést k urychlení ekologické a digitální tranzice.

Objem tohoto nástroje byl schválen v celkové výši 723, 8 mld. EUR, přičemž 338 mld. EUR mohou členské státy získat ve formě grantů a 385 mld. EUR čerpat ve formě výhodných půjček. Tento nástroj také pomáhá Evropské unii lépe dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2050 a zefektivňuje její počínání v digitální transformaci a tvorbě nových pracovním míst, jelikož jednotlivé investice a reformy musí vždy obsahovat opatření v oblasti klimatu a digitální oblasti Nástroj pro oživení a odolnost je rovněž ústředním prvkem realizace plánu REPowerEU, kterým Komise reaguje na sociálně-ekonomické obtíže a narušení celosvětového trhu s energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu. Plán REPowerEU stanoví řadu opatření, jejichž cílem je co nejrychleji snížit závislost na ruských fosilních palivech, urychlit ekologickou transformaci a zároveň zvýšit odolnost energetického systému v celé EU.

K příležitosti dvouletého výročí, kterého Nástroj pro oživení a odolnost dosáhl minulý týden, zveřejnila Evropská komise sdělení hodnotící konkrétní výsledky, nichž bylo pomocí tohoto nástroje dosaženo.

Od svého vytvoření měl Nástroj pro oživení a odolnost značný dopad na ekonomiky členských států. Jak uvádí zpráva Komise „zasloužil se o stimulaci reformy systémů občanského a trestního soudnictví v Itálii, reformy trhu práce ve Španělsku, zlepšuje cenově dostupné bydlení v Lotyšsku, podporuje investice do obnovitelných zdrojů energie na moři v Řecku a digitalizaci škol a podniků v Portugalsku,“. V obecném kontextu hodnotí Komise Nástroj pro oživení odolnost jako vysoce pružný a schopný účinně řešit nové objevující se problémy.

Národní plán obnovy České republiky (NPO)

Komise v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosud vyplatila více než 144 miliard EUR, včetně grantů i úvěrů. Český NPO obsahuje celkem 244 milníků a cílů s celkovou alokací cca 7 miliard EUR (179 mld. Kč). Na začátku února Komise v otázce udělení první platby ve výši 928 milionů EUR pozitivně posoudila i Českou republiku . Pozitivní hodnocení Komise bylo předáno Hospodářskému a finančnímu výboru Komise (EFC), které v nejbližších dnech vydá finální stanovisko. Na základě tohoto stanoviska přijme Komise konečné rozhodnutí o vyplacení finančního příspěvku, které bude zpečetěno Radou. Jednotlivé žádosti o platby České republiky budou Komisí posouzeny na základě plnění milníků z NPO České republiky,. K úspěšnému plnění milníků Česko například pracuje na střetu zájmů při čerpání fondů EU, zvýšilo investice do digitálních zařízení pro školy a přijalo strategii na podporu oběhového hospodářství do roku 2040 Cirkulární Česko. Evropské peníze prostřednictvím NPO budou směrovat na reformní a investiční projekty v oblasti dopravy, digitalizace, klimatické udržitelnosti, vědy a vzdělání, ale třeba i na výstavbu onkologických center. Největší objem peněz, celkem 45 % všech prostředků, je určeno na fyzickou dopravní infrastrukturu a opatření v oblasti klimatu, která mají za cíl přispět k řešení výzev zelené transformace, konkrétně jde o zvyšování energetické účinnosti veřejných budov, podporu zavádění obnovitelných zdrojů energií v domácnostech, financování nízkoemisních dopravních prostředků, podporu výstavby elektrických dobíjecích stanic nebo investice do recyklační infrastruktury. Druhý největší balík evropských peněz, zhruba 22 % všech prostředků, má směřovat do oblasti vzdělávání a trhu práce. Dalších 15 % celkové sumy dále půjde na podporu digitální transformace české ekonomiky.