Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Investice  |  03.03.2023 13:51:07

Čerpání evropských fondů v plném proudu (Tématické reporty)

V letošním roce musí Česká republika dočerpat všechny prostředky z programového období 2014-2020 (24 mld. EUR). Ve způsobu čerpání se přitom výrazně zlepšila. Pravidlo n+3 plní bez problémů, o žádné prostředky by tak přijít neměla. Zároveň se již rozjíždí nové programové období 2021-2027 (21 mld. EUR). Zde je rozjezd zatím pomalý, což je ale není nijak neobvyklé. Na využití prostředků má ČR čas do konce roku 2030, což je ještě dlouhá doba. Časově nejobtížnější bude využít prostředky z Národního plánu obnovy (7 mld. EUR). Ty musí být zrealizovány a ze strany Evropské komise proplaceny nejpozději do konce roku 2026. Vzhledem k tomu, že je dopředu stanoveno, kdy a v jakých objemech bude Česká republika Evropskou komisi o platby žádat, mělo by být čerpání plynulé a předvídatelné. Kvůli napjatému časovému rámci je zde nicméně riziko, že se ne všechny prostředky podaří vyčerpat. Potíže může působit dlouhá doba pro získání stavebních povolení, nedostatek materiálů, zaměstnanců i vysoké ceny. V rámci Národního plánu obnovy může Česká republika zažádat i o poskytnutí úvěrů za výhodnějších podmínek, než by na finančním trhu byla schopna získat sama (a to ve výši až 14 mld. EUR). Vše by ale stejně jako u jiných programů muselo být nejprve předfinancováno ze státního rozpočtu, který s výdaji nyní nepočítá. V každém případě roky 2023, 2024 a 2025 budou z pohledu evropského financování velmi silné, což by mělo pomoci k oživení investiční aktivity i hospodářského růstu.

V letošním roce končí možnost čerpat finanční prostředky z programového období 2014-2020. V něm Česká republika mohla získat až 651,5 mld. CZK (zhruba 24 mld. EUR). V čerpání se dlouhodobě zlepšuje. V polovině loňského roku se v rámci členských států EU umístila na čtvrtém místě. Na konci roku to bylo na místě osmém ze všech 27 zemí EU. Pravidlo n+3, které říká, do kolika let musí být prostředky rozpočtované pro daný rok využity a vykázány Evropské komisi, plní již několik let bez potíží. Nedochází proto ani ke kumulování nevyčerpaných prostředků na konci programového období tak, jak jsme tomu byli svědky v letech 2015-2016. Ke konci ledna letošního roku bylo konečným příjemcům proplaceno 87 % všech prostředků z tohoto programového období a do konce roku by se mělo podařit dočerpat vše.

V programovém období 2021-2027 dostala Česká republika přidělených 510 mld. CZK (21 mld. EUR). Projekty se více začaly rozjíždět až ve druhém pololetí loňského roku. Ke konci ledna byly podány žádostí o podporu v hodnotě 147 mld. CZK, proplaceno konečným příjemcům bylo sice jen 5 mld. CZK, v minulém programovém období to ale bylo podobné. Čerpání se tak zatím rozjíždí pozvolna, což je nicméně typické a nelze z toho vyvozovat žádné zásadní závěry. Prostředky musí být vyčerpány do roku 2030, což je ještě velmi dlouhá lhůta. V plnění pravidla n+3 je již Česká republika zdatná, takže ani zde by problémy neměly nastat.

V rámci Národního plánu obnovy může Česko v období let 2021-2026 získat až 7,1 mld. CZK tedy zhruba 180 mld. CZK. Obálka peněz by měla být do konce letošního roku ještě navýšena o dalších 14 mld. CZK, neboť situaci zkomplikovala vysoká inflace, kvůli které by projekty, ke kterým se Česká republika zavázala, nemohly být zrealizovány. Česká republika opět musí vše nejprve předfinancovat ze státního rozpočtu a poté teprve žádat Evropskou komisi o proplacení. Celkově by se mělo jednat o devět žádostí o platbu ve směru k EK s tím, že o poslední z nich může Česká republika žádat v H1 26. Již nyní je ustanoveno, v jakých objemech jednotlivé tranše budou a kdy zhruba o ně bude ČR žádat (vždy dvakrát do roka, což je pevně dáno). Riziko, že by docházelo k výrazně nerovnoměrnému čerpání prostředků v rámci Národního plánu obnovy, tedy v podstatě neexistuje. Otázkou ale je, zda se všechny projekty, ke kterým se Česká republika zavázala, podaří zrealizovat. Obtíže mohou nastat především u investic v oblasti energetiky, kde je sice žádostí o dotace podané velké množství, nicméně rychle rostoucí ceny vstupů, chybějící pracovní síla i zdlouhavé vyřizování stavebních povolení mohou čerpání peněz zkomplikovat. Firmy navíc řeší i návratnost svých investic a dokud peníze skutečně nenačerpají, mohou od projektu ustoupit. Pokud by tedy ceny vstupů dále rostly, mohly by firmy projekty rušit.

V rámci Národního plánu obnovy může Česká republika požádat Evropskou komisi i o poskytnutí až 350 mld. CZK ve formě zvýhodněné půjčky. Ta by mohla mít splatnost až 30 let a nižší úrok, než za jaký si Česká republika půjčuje. Peníze by bylo možno využít na urychlení řešení energetické krize a snížení závislosti na Ruském plynu. Stejně jako u jiných evropských peněz je ale projekty třeba nejprve předfinancovat ze státního rozpočtu a ten s těmito výdaji zatím nepočítá.

Další prostředky lze čerpat z Modernizačního fondu. Ten je určen na podporu investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Plynou do něho peníze z monetizace 2 % celkového počtu emisních povolenek v systému EU ETS na období 20212030. Objem prostředků naakumulovaných v tomto fondu bude závislý od cen emisních povolenek. Nicméně už nyní se odhaduje, že dosáhne nejméně 300 mld. CZK.

Příliv peněz z EU do České republiky tedy bude v letech 2023, 2024 a 2025 silný. V letošním roce budou dočerpány všechny prostředky z minulého programového období, zároveň se bude rozjíždět nové programové období, přitékat budou i peníze z Národního plánu obnovy (v březnu bude proplaceno z EK 22 mld. CZK). Výrazný by v tomto ohledu měl být i rok 2024, kdy bude muset být poprvé naplněno pravidlo n+3 v rámci programového období 2021-2027, přičemž pokračovat bude i tlak na čerpání peněz v rámci Plánu obnovy. Největší část peněz v rámci plánu obnovy sice přijde až v roce 2026, bude se však jednat o zpětnou platbu za již zrealizované projekty. To vše by mělo přispívat k oživení domácí investiční aktivity. V letošním roce čekáme růst fixních investic sice jen o 1,2 % y/y, v příštím by to však již mělo být o 6,4 % y/y, v roce 2025 pak o 5,5 %. To se odrazí i ve vyšším hospodářském růstu, který podle naší prognózy dosáhne po letos očekávaných 0,3 % y/y průměrných 2,5 % v letech 2024-2026.

Autor: Jana Steckerová

Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688