Český HDP ve Q4 22 opět mírně klesl, přidaná hodnota však rostla (Analýza makroindikátorů)
Česká ekonomika podle zpřesněného odhadu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně klesla o 0,4 % po předchozím poklesu o 0,3 %. Oproti předběžnému odhadu HDP z konce ledna, který ukazoval na -0,3 % q/q, tak došlo k nepatrné revizi směrem dolů. Nadále však platí, že se ekonomika ve druhé polovině loňského roku podle dat HDP nacházela v mírné recesi. Stále také zaostávala za předpandemickou úrovní (4Q 19), a to o 1 %. Meziroční růst HDP výrazně zpomalil z 1,5 % ve Q3 na 0,2 % ve Q4 22, když zároveň působila vyšší srovnávací základna. Za celý rok 2022 potom HDP vzrostl o 2,4 %.
Diametrálně odlišný obrázek o vývoji ekonomiky nabízí data hrubé přidané hodnoty (HPH). Podle těch ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,3 %, zatímco o čtvrtletí dříve o 0,2 % poklesla. Rozdíl mezi daty HDP a HPH je tak z historického úhlu pohledu neobvykle vysoký. Ač ČSÚ tuto skutečnost ve svém komentáři nijak nezmiňuje, data ukazují, že ve čtvrtém čtvrtletí došlo k významnému nárůstu dotací na produkty. Pravděpodobně se jednalo o zahrnutí vládních opatřeních zaměřených na pomoc s drahými energiemi.
V mezičtvrtletně nižším HDP se projevil především další pokles spotřeby domácností. Ten se přitom dále prohloubil z 2,2 % q/q ve Q3 22 na 2,8 % ve Q4. Pokračující negativní vliv pramenil z přetrvávající vysoké inflace, která vedla k výraznému poklesu reálných mezd, a také ze zvýšené nejistoty. Zajímavý je však pohled na strukturu spotřeby domácností. Ve Q4 došlo k prohloubení mezičtvrtletního poklesu v případě výdajů na předměty krátkodobé spotřeby (pravděpodobně potraviny), zatímco výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby a služby po předchozím strmém propadu již mezičtvrtletně mírně rostly. Obdobné faktory jako u spotřeby domácností pravděpodobně vedly i poklesu fixních investic o 1,1 % q/q. Čistý export, stejně jako o čtvrtletí dříve, naopak pokles domácí poptávky vyvažoval. Jeho příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP ve Q4 činil +0,5 pb. Rostla také spotřeba vlády, a to o výrazných 3,9 % q/q. I zde lze pravděpodobně najít souvislost s vládními opatřeními proti energetické krizi.
Z hlediska jednotlivých odvětví se nejvíce dařilo zpracovatelskému průmyslu. Mezičtvrtletní růst přidané hodnoty zde zrychlil z 1,4 % na 1,6 %. Růst pokračoval i v odvětví služeb (+1 % q/q), zatímco v oblasti obchodu přidaná hodnota nadále klesala, oproti Q3 však výrazně pomalejším tempem (-0.3 % q/q). K strmému poklesu pak došlo ve zbytku průmyslu (energetika a těžba a dobývání), kde měly pravděpodobně vliv plánované odstávky části bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Nebýt tohoto efektu, byl by růst HPH ve Q4 o poznání vyšší a navíc poměrně plošný.
Ve srovnání s naší prognózou byl pokles spotřeby domácností ve Q4 22 hlubší, naopak výrazně vyšší byla spotřeba vlády. Hlubší byl rovněž pokles fixních investic, zatímco prognóza vývoje čistého vývozu se zcela naplnila.
Letos česká ekonomika podle naší prognózy vzroste o skromných 0,3 %, v roce příštím by pak měl její růst zrychlit na 2,4 %. Pro první polovinu roku sice očekáváme kladné mezičtvrtletní dynamiky HDP, avšak stále velmi blízké nule. První polovina roku by tak měla být ve znamení nadále slabého výkonu tuzemského hospodářství. Rizikem působícím ve směru dalšího poklesu HDP ve Q1 23 jsou navíc obnovené problémy s dodávkami výrobních vstupů, kterým aktuálně čelí automobilový průmysl, a to i přes významné uvolnění globálních dodavatelských řetězců. Velkou nejistou pro odhad ekonomiky v dalších čtvrtletích bude i výše zmíněný vliv vládních opatření na statistiky národních účtů. Významnější oživení ekonomiky pravděpodobně přijde až ve druhé polovině roku. Pomoci by tomu mělo obnovení poptávky domácností s očekávaným rychlejším růstem nominálních mezd, nižší inflací a nejistotou ohledně fyzické a cenové dostupnosti energií. Průmyslu by pak mělo pomoci obnovené fungování čínské ekonomiky po uvolnění covidových restrikcí, a to jak ve smyslu dodávek výrobních vstupů tak i zvýšení globální poptávky po průmyslové produkci.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?