Péče o lidi s intelektuálním znevýhodněním a chováním náročným na péči selhává a potřebuje systémové reformy

„Lidé s náročným chováním se ocitají ve vysokém riziku nevhodného zacházení, což případ Doroty Šandorové jasně ukázal,“ říká předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horská. „Problém s poskytováním péče pro ně mají jak školní, tak sociální a zdravotní služby, musíme usilovat o komplexní změnu systému.“

Zveřejnění případu zabití klientky jindřichohradeckého domova pro lidi s postižením Doroty Šandorové na sklonku loňského roku vyvolalo silné reakce i na úrovni vlády. Během pietní akce Noc důstojnosti, pořádané v den druhého výročí tragické události před Ministerstvem práce a sociálních věcí, se k potřebě systémových změn přihlásil ministr Marian Jurečka i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Během setkání vystoupila také předsedkyně Výboru pro sociální politiku Senátu ČR Miluše Horská a nabídla pořádajícímu spolku Děti úplňku možnost společné konference na půdě Senátu, která by pojmenovala problémy stávající praxe a nabídla možná řešení.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva na konferenci představila novou odbornou skupinu, která vznikla při Úřadu vlády a pracuje na národní strategii podpory lidí s intelektuálním znevýhodněním a chováním náročným na péči. „Máme pro tuto oblast podporu premiéra a první návrh strategie by měl vzniknout ještě letos,“ říká vládní zmocněnkyně Šimáčková Laurenčíková.

Irský specialista na podporu lidí s chováním náročným na péči Brian Mc Donald, který v České republice už několik let vzdělává pracovníky sociálních služeb, na konferenci představil, jak funguje systém v anglosaském prostředí. „Chování je u lidí s intelektuálním znevýhodněním vždy způsobem komunikace a naším úkolem je naučit se správně porozumět potřebám v pozadí,“ vysvětluje irský odborník Mc Donald s třicetiletou praxí v této oblasti a dodává: „k tomu slouží rámec Podpory pozitivního chování (Positive Behaviour Support - PBS), který se stal oficiálním přístupem k lidem s tímto typem znevýhodnění ve Velké Británii a Irsku. Legislativa vyžaduje, aby byl implementován ve zdravotních a sociálních službách.“

Předseda spolku Děti úplňku a novinář, který upozornil na případ zabití Doroty Šandorové a další kauzy nevhodného zacházení, Petr Třešňák, je přesvědčený, že přístup Pozitivní podpory chování by se měl stát základem poskytování podpory i v České republice. „PBS má odborné nástroje, jak vyhodnocovat chování, takže dokáže zjistit, kdy je v pozadí potíží u neverbálních lidí třeba fyzická bolest, nuda nebo frustrace z nemožnosti se rozhodovat,“ vysvětluje předseda spolku Třešňák a zároveň upozorňuje: „ale především je tenhle přístup pevně provázaný s obhajobou lidských práv lidí s postižením, a to přesně v naší zemi potřebujeme.“

Během konference zazněly také zkušenosti rodičů, poskytovatelů sociálních služeb, ředitele speciální základní školy nebo krajských úředníků zodpovědných za sociální oblast.