V USA měli za posledních 100 let 6 velkých inflací. Ceny vždy klesly i bez zásahu Fedu!

IIF vydal analýzu inflace v USA od první světové války a vydestiloval několik závěrů. 1) nic nenasvědčuje tomu, že by inflace měla v posledních 100 letech klesající tendenci. 2) inflace se však v posledním století stala mnohem méně volatilní. 3) USA zažily v tomto období nejméně šest velkých inflačních skoků. 4) tyto inflační skoky se zpravidla shodovaly s prudkým růstem cen ropy. Svou roli ale sehrály také války a rozsáhlé fiskální expanze, jako tomu bylo v době pandemie. 5) všechny tyto inflační skoky měly tendenci během několika let odeznít. V některých případech - po druhé světové válce a korejské válce - bez zvýšení úrokových sazeb Fedu.



Které z inflačních epizod se nejvíce podobá současný šok? Efekt odložené poptávky, podobně jako po covidu, sehrál důležitou roli po druhé světové válce a korejské válce. A efekt odložené spotřeby se z definice sám vyčerpává. Naopak současný energetický šok je nejvíce podobný ropným krizím. Takže vyznění takové typické: jsme někde uprostřed.

Důležitá je i struktura spotřebního koše, respektive úzké místo, které způsobuje inflační tlaky. V poválečných epizodách byl tlak primárně ve zboží. V případě ropných šoků to byly především služby. Aktuálně taky. Dodejme, že inflační impulz souvisí s fiskálním impulzem a jeho strukturou. V případě USA šel výrazně více přímo do spotřeby domácností. Ale také s nabídkovou stranou ekonomiky. V tomto případě s migrační politikou, protože došlo k výraznému snížení migrace a nedostatku na trhu práce v právě ve službách, které jsou náročné na levnou pracovní sílu. Jinými slovy, snížení impulzu a zvýšení migrace dokáže tento tlak docela rychlen snížit. Rychleji než budování dlouhých dodavatelských řetězců ve výrobě zboží.



David Navrátil