Vznikne u nás první velká mechanická baterie? Nevyužité šachty dolů na Ostravsku k tomu lákají

Probíhající transformace energetiky výrazně směřující k obnovitelným zdrojům nevyvolává ani tak otázky nemožnosti získat ekologicky v budoucnu dostatek elektřiny, jako spíše v potřebný okamžik. Pokud se totiž budeme bavit jen o výrobě z větru a slunce, jedná se o zdroje, u nichž lze predikovat dodávaný výkon pouze z krátkodobého hlediska. A při budoucím rádoby dostatku takových výrobních zdrojů bude při nepřízni počasí nastávat v energetické soustavě mnohem více problémů, než tomu je nyní. Proto miliardy dolarů neproudí pouze do vývoje a výroby efektivnějších fotovoltaik a větrníků, ale také do systémů uchovávání elektřiny z nich.

Nejrozšířenějším řešením, které navíc stále i nejvíce roste, jsou bateriová úložiště. Vedle toho se do popředí derou především řešení spojená s výrobou vodíku. Vyvíjeny jsou však také různé termální technologie. Například na pražské burze obchodovaná PHOTON ENERGY dle sdělení z podzimu 2021 plánuje využít technologie společnosti Raygen, která umožňuje uchovat vyrobenou elektřinu pro pozdější využití formou nejprve ohřevem a také chlazením vody. Potažmo pak využití teplotního rozdílu kapalin k pohonu generátoru vyrábějícího následně zpět elektřinu. PHOTON ENERGY má tak vyvíjet projekt o výkonu 300 MW s kapacitou připojení k síti 150 MW. Cílová kapacita pro akumulaci energie má být 3,6 GWh, což odpovídá 24 hodinám plného zatížení sítě z úložiště. Překročit má tak kapacitu 3 GWh solární elektrárny Ouarzazate v Maroku, která disponuje v současné době úložištěm s největší kapacitou pro akumulaci energie jakéhokoli typu na světě, s výjimkou přečerpávacích vodních elektráren.

Další cestou možného uchovávání elektřiny je využití gravitace země. Tímto směrem se mj. vydává skotský startup Gravitricity. Předloni v Edinburghu na nábřeží v docích Leith firma uvedla do provozu svůj pilotní demonstrační gravitační projekt. Na 15 metrů vysokou věž, která využívá přebytečnou elektrickou energii ke zvedání těžkého závaží, aby při potřebě pak spouštěním závaží elektřinu přes generátor vyráběla zpět. Systém má velmi rychlý náběh, na plný výkon se z nuly dostane během sekundy, přičemž dostupný výkon lze regulovat rychlostí spouštění. Technologii chce Gravitricity aplikovat ve větším měřítku, resp. využít šachet uzavřených dolů.

Bude ČR první?

Již na podzim roku 2021 firma sondovala možnosti využití své technologie na Ostravsku. Hovořila o možném až 8 MW úložišti, když byl zmiňován Důl Staříč. Po více než roce jednání došlo tento týden na Britském velvyslanectví v Praze k podpisu memoranda o porozumění mezi firmou a státním podnikem Diamo. Cílem memoranda je zahájit spolupráci na ověření proveditelnosti projektu a případně také přípravě prvního velkého gravitačního úložiště energie v Dole Darkov na Karvinsku, kde skončila těžba uhlí před dvěma roky. Na projektu bude spolupracovat také VŠB-Technická univerzita Ostrava.

Důl Darkov by se mohl stát průkopníkem v tomto směru. Přeměnou na zásobárnu energie o výkonu 2 MWh by mohl dodávat elektřinu pro více než 16 000 domácností. Pro použití v dole však bude nutné ověřit předpokládané parametry, zejména energetickou účinnost, ekonomickou efektivnost a všechny technické aspekty i legislativní podmínky provozu dolu.

Dle firmy má patentovaný koncept potenciál dosahovat podobných nebo lepších výsledků ve srovnání s jinými formami ukládání energie a může tak hrát důležitou roli při přechodu na bez uhlíkovou ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích, protože významně pomůže ke stabilizaci energetické soustavy.

Výkonný ředitel Gravitricity Charlie Blair při podpisu na Britském velvyslanectví v Praze řekl: „Nízkouhlíkový svět bude vyžadovat obrovské množství skladování energie a ve společnosti Gravitricity jsme vyvinuli technologii skladování energie s dlouhou životností, která dokáže dodávat super rychlou energii a nabízí některé z nejlepších vlastností lithiových baterií a přečerpávacích vodních nádrží.“

Gravitricity odhaduje, že na celém světě existuje asi 14 000 dolů, které by mohly být vhodné pro gravitační skladování energie. Navíc pracuje na myšlence zkombinovat svou technologii ještě s uskladňováním vodíku, potažmo také tepla. Pro své projekty chce získat evropské peníze, resp. plánuje žádat o evropské dotace z Inovačního fondu EU.

Kolik energie lze uchovat v gravitační baterii můžete snadno zjistit v naší kalkulačce.

Okomentovat na Facebooku