Životní podmínky domácností Pardubického kraje 2022 výrazně meziročně vzrostly, větší měrou než v celé ČR, přesto se zvýšil podíl domácností vycházejících s příjmy s velkými obtížemi

24. 2. 2023

Příjmy domácností v kraji (zjišťovány za rok 2021) výrazně meziročně vzrostly (větší měrou než v celé ČR), přesto se zároveň zvýšil i podíl domácností vycházejících dle subjektivního pohledu s příjmy s velkými obtížemi (byl zároveň nejvyšší v mezikrajském srovnání). Podíl nákladů na bydlení domácností na čistých měsíčních peněžních příjmech byl s hodnotou 13 % nejnižší mezi kraji; 30 % domácností kraje (nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání) však považuje tyto náklady za velkou zátěž.

Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2022“ činily v roce 2021 průměrné roční hrubé peněžní příjmy na jednoho člena domácnosti v Pardubickém kraji 270 176 Kč, což je přibližně o desetinu více než v předchozím roce. Na hrubých příjmech v kraji se 65,4 % podílely příjmy ze závislé pracovní činnosti (nadále nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání), 21,9 % sociální příjmy (třetí nejnižší podíl mezi kraji) a 10,7 % pak tvořily příjmy z podnikání (čtvrté nejnižší zastoupení mezi kraji).

Po odečtení zdravotního, sociálního pojištění a daně z příjmů zjišťujeme v kraji průměrné čisté roční peněžní příjmy na osobu 235 120 Kč (hodnota v první polovině žebříčku krajů). Přičteme-li pak k čistým peněžním příjmům navíc příjmy naturální (např. požitky poskytované zaměstnavateli v podobě příspěvků na stravování, jazykové kurzy, sportovní vyžití, dovolenou apod. či hodnoty produktů z vlastního hospodářství, darů atd.), činily v kraji celkové čisté příjmy v přepočtu na jednoho člena domácnosti 244 381 Kč ročně (zjišťováno za rok 2021).

Proti průměrným čistým příjmům v ČR (peněžním vč. naturálních) byly roční příjmy v kraji o 5,3 tis. Kč nižší; v relativním vyjádření příjmy v kraji za republikovou hodnotou zaostávaly o 2,1 %. Příjmy v kraji se k republikovému průměru neustále přibližují (v předchozím roce byly nižší o 6,0 %, před pěti lety dokonce o 10,6 %). Nejvyšší čisté příjmy na osobu nadále zjišťujeme v Hl. městě Praze (o 89,4 tis. Kč ročně více než v Pardubickém kraji), nejnižší byly v roce 2021 v kraji Jihočeském (o 19,6 tis. Kč méně než v Pardubickém kraji).

Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se čisté roční peněžní příjmy na člena domácnosti v kraji zvýšily o 29,0 tis. Kč, tj. nominálně o 14,1 % (znatelně rychlejším tempem než v předchozích letech), při republikovém navýšení o 9,6 %. Čisté peněžní příjmy v roce 2021 nejrychleji rostly domácnostem zaměstnanců – především díky nižšímu zdanění jejich pracovních příjmů v důsledku zrušení tzv. superhrubé mzdy. Zvýšily se též sociální příjmy ve vazbě na valorizaci důchodů či navýšení základních výměr přídavků na děti. Po zohlednění růstu cen v ČR v roce 2021 (o 3,8 %) vzrostly příjmy v kraji reálně o 9,9 % a v celé ČR o 5,6 %.

Oproti republikové příjmové struktuře se Pardubický kraj vyznačuje nadprůměrným zastoupením domácností v pásmech s nižšími čistými příjmy (tj. do 20 tis. Kč měsíčně na osobu), přičemž podíly domácností s příjmy nad 20 tis. Kč měsíčně na osobu ve všech sledovaných kategoriích za republikovým průměrem zaostávají (viz též následující graf). Zastoupení domácností s měsíčním příjmem na osobu v pásmu do 10 tis. Kč v kraji se v roce 2021 meziročně snížilo o 2,4 procentního bodu, o 6,7 p. b. klesl také podíl domácností s příjmem na osobu od 10 do 15 tis. Kč. Na druhé straně vzrostl podíl domácností v příjmovém pásmu od 15 do 30 tis. Kč měsíčně na osobu (o 4,8 procentního bodu) i nad 30 tis. Kč na osobu (o 4,1 p. b.). Nejvíce domácností v kraji (31,8 %) nadále pobírá příjmy v rozmezí 15 až 20 tis. Kč měsíčně na osobu.

Nárůst příjmů domácností v roce 2021 příliš nekoresponduje s vývojem subjektivního vnímání příjmové situace. Podle výsledků šetření z počátku roku 2022 se podíl domácností v kraji vycházejících s příjmy s obtížemi (od menších až po velké) meziročně zvýšil téměř o 6 procentních bodů při zřetelném poklesu podílu zejména v kategorii domácností, které s příjmy vycházejí docela snadno.

Každá třináctá domácnost v kraji (7,5 %) vycházela podle výsledku šetření z počátku roku 2022 s příjmem s velkými obtížemi, což je (stejně jako v předchozím roce) nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání, a každá sedmá domácnost (15,2 %) s obtížemi (jde rovněž o nejvyšší podíl mezi kraji). Pátý nejnižší podíl v mezikrajském srovnání mají naopak domácnosti, které se svými příjmy dle subjektivního názoru vycházejí velmi snadno (2,0 %) a třetí nejnižší zastoupení mezi kraji mají domácnosti vycházející s příjmy snadno (10,6 %).

Přibližně 19 % domácností v kraji (při jen nepatrně vyšším podílu v celé ČR) si nemohlo podle výsledků posledního šetření dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 13,6 tis. Kč. Týdenní dovolenou mimo domov (vč. pobytu na chatě, chalupě či u přátel, příbuzných) si v kraji v roce 2022 nemohlo dovolit 22 % domácností (20 % v celé ČR).

Meziročně se podíl domácností bez možnosti zaplatit neočekávaný výdaj v kraji zvýšil o 4,2 procentního bodu a zastoupení domácností bez možnosti dovolit si ročně týdenní dovolenou mimo domov vzrostlo o 4,5 p. b. (v celé ČR byla přitom v hodnotách obou ukazatelů zaznamenána po letech poklesu stagnace – viz následující graf).

Dostatečně vytápět byt si v kraji nemohlo dovolit 1,4 % domácností (druhý nejnižší podíl mezi kraji) a 1,5 % domácností si nemohlo z finančních důvodů dovolit jíst obden maso (nejnižší podíl v mezikrajském srovnání). V obou případech došlo v kraji k meziročnímu poklesu těchto podílů při jen nepatrném celorepublikovém navýšení.

Podle výsledků šetření za rok 2022 žilo v kraji v rodinných domech 56,6 % domácností, což byl v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší podíl za Krajem Vysočina a Zlínským krajem. Struktura domovního fondu v kraji z hlediska druhu domu se odráží v podprůměrném zastoupení domácností využívajících dálkové topení (blokovou kotelnu), resp. v častějším využívání vlastního ústředního topení (na plyn i tuhá paliva).

Náklady na bydlení domácností v Pardubickém kraji patří dlouhodobě podle výsledků šetření k nejnižším mezi kraji. Projevuje se zde mimo jiné i výše zmíněné nadprůměrné zastoupení domácností žijících v rodinných (tedy nejčastěji vlastních) domech. Měsíční náklady na bydlení dosáhly podle zjišťování v roce 2022 v Pardubickém kraji 6 032 Kč na domácnost, což představuje 88,4 % republikového průměru a současně čtvrté nejnižší měsíční náklady mezi kraji ČR za Krajem Vysočina, Jihočeským a Zlínským krajem. Oproti předchozímu roku, kdy kraji patřila pátá nejnižší příčka, se měsíční náklady na bydlení v kraji i celé ČR zvýšily o 10,4 %.

V průměru vynaložily domácnosti v Pardubickém kraji na bydlení 13,0 % ze svých čistých měsíčních peněžních příjmů (v ČR 14,9 %), což byl nejnižší podíl v mezikrajském srovnání (v předchozím roce přitom kraji patřila čtvrtá nejnižší příčka). Největší zastoupení měly náklady na bydlení na příjmech v Hlavním městě Praze (17,0 %). Předchozí zřetelný pokles podílu nákladů na bydlení na příjmech se přitom na krajské i celorepublikové úrovni zastavil a přešel ve stagnaci, resp. v celé ČR se již při posledním šetření projevil meziroční nárůst.

V procentní struktuře nákladů na bydlení v kraji představují nejvyšší hodnotu výdaje za elektřinu (32,5 %), následuje (s téměř pětinovým podílem) plyn z dálkového zdroje a nájemné za užívání bytu. Oproti republikové struktuře zjišťujeme v kraji nadprůměrný podíl nákladů na plyn, elektřinu i tuhá a tekutá paliva; zastoupení nájemného je v kraji vzhledem k nižšímu podílu nájemních bytů podprůměrné. Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se ve struktuře nákladů na bydlení v kraji zvýšilo zastoupení výdajů na elektřinu, plyn, teplo a teplou vodu při poklesu podílu výdajů na nájemné, vodné se stočným i tuhá a tekutá paliva.

V absolutním vyjádření jsou průměrné měsíční náklady domácností v Pardubickém kraji oproti republikovým hodnotám nižší především v případě nájemného (o 642 Kč) a tepla a teplé vody (o 177 Kč). Nad průměrem ČR jsou pak zejména náklady na plyn z dálkového zdroje (o 168 Kč).

Zatímco v celé ČR se podíl domácností považujících náklady na bydlení za velkou zátěž po roce 2013 neustále snižoval a k nárůstu došlo až v posledním sledovaném roce, v Pardubickém kraji se trvalý růst projevoval již od roku 2018. Subjektivně jsou náklady na bydlení velkou zátěží pro 30,3 % domácností v kraji (o 2 procentní body více než při předchozím šetření). V mezikrajském srovnání jde, stejně jako v předchozích třech letech, o nejvyšší hodnotu (s odstupem následuje Ústecký kraj). Na druhé straně subjektivně nejsou náklady na bydlení vůbec zátěží v největší míře pro obyvatele Prahy (17,7 % domácností) a Kraje Vysočina (16,0 %); Pardubickému kraji patří (se 7,2 %) dvanáctá příčka.

Z hlediska problémů spojených s bydlením byl v Pardubickém kraji v roce 2022 zaznamenán (stejně jako v celé ČR) meziroční pokles podílu domácností stěžujících si na hluk z domu, resp. ulice, vandalství či kriminalitu v okolí i znečištěné okolní prostředí. V mezikrajském srovnání zůstávají tyto podíly v kraji jedny z nejnižších.

O šetření Životní podmínky (EU-SILC)

Český statistický úřad provedl v roce 2022 již osmnácté výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky“ (ŽP). Zjišťování v ČR probíhá jako národní modul šetření EU-SILC, které je povinné v členských státech Evropské unie. Jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální situace obyvatel v jednotlivých státech. Účelem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého využívání, a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech.

Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. na jaře 2022, pouze ekonomická aktivita či údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2021. Náklady na bydlení vyjadřovaly výši těchto nákladů v době šetření. Pravidelné měsíční platby se zapisovaly většinou podle zálohy za měsíc březen 2022. Výdaje na odvoz odpadků, paliva, běžnou údržbu, pojištění domu/bytu a ostatní nepravidelné náklady se uváděly za celý rok 2021.

Šetření se provádí každoročně ve všech krajích ČR v domácnostech žijících v náhodně vybraném souboru bytů, které jsou opakovaně navštěvovány 4 roky po sobě, přičemž každoročně se část z nich obměňuje. Při šetření v roce 2022 navštívili pověření tazatelé v ČR 6 702 bytů vyšetřených v předchozím roce, dále 95 bytů, do kterých se od předchozího roku přestěhovaly některé dříve šetřené osoby, a 4 750 nově náhodně vybraných bytů. V Pardubickém kraji tazatelé navštívili v úhrnu 547 bytů.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2022“ je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje vznikají dopočtem na celou populaci, a tudíž jsou zatíženy určitou statistickou chybou. Např. u uvedených 235 120 Kč čistých peněžních příjmů na osobu v Pardubickém kraji je 95% interval spolehlivosti 220 459–249 781 Kč. V tomto intervalu tedy s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky.