Úspěchy českého předsednictví v oblasti vnitřního trhu a průmyslu

České předsednictví zaznamenalo úspěchy i v Radě pro konkurenceschopnost. Ta usiluje o zvýšení konkurenceschopnosti a posílení růstu v EU a zabývá se čtyřmi důležitými oblastmi politik EU, kterými jsou vnitřní trh, průmysl, výzkum a inovace a vesmír. V otázce vnitřního trhu a průmyslu se české předsednictví soustředilo zejména na odolnost vnitřního trhu EU v krizích a udržení jeho otevřenosti. Mezi nevýraznější úspěchy českého předsednictví v této oblasti patří dojednání pozice Rady k Aktu o čipech a dohody s Evropským parlamentem o bezpečnosti prodávaných výrobků.

Jednou z hlavních prioritních oblastí českého předsednictví bylo posilování strategické odolnosti evropské ekonomiky. Pandemie covidu-19 i ruská invaze na Ukrajinu společně otřásly fungováním světových dodavatelských řetězců. To přispělo mimo jiné k aktuální vysoké inflaci. Aby Evropská unie tyto krize i další nadcházející výzvy – především dekarbonizaci a digitalizaci – úspěšně zvládla, začala v posledních letech blíže monitorovat a následně řešit své strategické závislosti na třetích zemích.

Jedním z nejvýraznějších úspěchů českého předsednictví je dojednání společné pozice Rady (tzv. obecného přístupu) k nařízení o Aktu o čipech. Cílem aktu je posílit postavení EU ve výzkumu, designu i výrobě čipů tak, aby se do roku 2030 podílela z 20 % na světové produkci. Akt rovněž navyšuje objem veřejných investic do vývoje čipů a mobilizuje soukromé investice. I Česká republika tak bude moci využít nových finančních nástrojů, aby podpořila výrobu čipů na svém území.

Téma fungování dodavatelských řetězců reflektuje i návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (tzv. due dilligence), podle které mají firmy lépe monitorovat i zabraňovat porušování environmentálních a lidskoprávních standardů u svých dodavatelů. Přes složitá vyjednávání se českému předsednictví podařilo vyjednat takovou pozici Rady, která udržuje rovnováhu mezi ochranou zmíněných standardů a administrativní zátěží pro evropské podniky, zejména malé a střední.

Dále v oblasti odolnosti české předsednictví uspořádalo konferenci o surovinové bezpečnosti Evropy, které se zúčastnili partneři z členských států i unijního sousedství. I díky konferenci se předsednictví podařilo zdůraznit význam surovinové spolupráce se zeměmi západního Balkánu či Ukrajiny. Závěry z této konference mohou sloužit jako podklady mj. pro připravovaný unijní akt o strategických surovinách.

Tradičně důležité postavení hrálo pro české předsednictví také téma otevřenosti vnitřního trhu. Česká republika během předsednictví spolupředsedala pracovní skupině Evropské komise pro prosazování pravidel vnitřního trhu (SMET), jejímž cílem je odstraňovat konkrétní překážky v přeshraničním podnikání v rámci EU. Mezi nejdůležitější aktuálně projekty skupiny patří snaha o zjednodušení povolovacích postupů při instalaci obnovitelných zdrojů energie, kde v roce 2022 probíhalo mapování překážek, a také zjednodušování a odstraňování kontrol kvalifikací přeshraničním poskytovatelům služeb.

Soudržnosti a fungování vnitřního trhu se rovněž věnovalo červencové neformální jednání ministrů pro konkurenceschopnost, které bylo zaměřeno na využití zelené a digitální transformace průmyslu pro posílení pozice regionů zaostávajících v přidané hodnotě a inovativnosti průmyslu.

V prosinci pak české předsednictví uspořádalo úspěšnou konferenci ke 30 letům vnitřního trhu, které se zúčastnil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton a předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh Anna Cavazzini.

Orgány Rady pro konkurenceschopnost se dále věnovaly například technické harmonizaci. České předsednictví úspěšně dojednalo politickou dohodu s Evropským parlamentem o nařízení o nových požadavcích na bezpečnost strojních výrobků, jehož výsledkem je mj. i digitální návod ke strojním zařízením. Předsednictví také dojednalo pozici Rady k nařízení o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků, mezi které patří například šperky, textil, sklo nebo porcelán. Cílem nařízení je podpořit investice do řemeslné výroby, podpořit propagaci malých a středních podniků a chránit jejich tradiční know-how.

Pozornost věnovalo předsednictví i harmonizaci pravidel pro výrobu a prodej výrobků na vnitřním trhu. Pokračovalo v projednávání o environmentálních standardech pro nové výrobky v rámci takzvaného nařízení o ekodesignu a v projednávání nařízení o stavebních výrobcích, který má za cíl technickou harmonizaci stavebních výrobků na vnitřním trhu. Úspěšně také dokončilo jednání s Evropským parlamentem o nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, které má zamezit prodeji nebezpečných produktů evropských zákazníkům fyzicky i online. Ochraně spotřebitele bylo věnováno také zářijové neformální jednání odpovědných ministrů. Ti v Praze diskutovali o vymahatelnosti spotřebitelského práva, pomoci spotřebitelům v kontextu vzrůstajících cen a ochraně spotřebitelů z Ukrajiny.

Zdroj: CZ PRES, Rada EU, MPO