Makroekonomické statistiky nestojí na místě - nejvýznamnější změny, k nimž došlo v makroekonomické statistice v nedávné době

Představujeme nejvýznamnější změny, k nimž došlo v nedávné době v makroekonomické statistice.

Vývoj ekonomiky je velmi dynamický, a statistika musí na nové ekonomické jevy pružně reagovat. Aby statistické ukazatele byly stále relevantní, pravidelně se aktualizují mezinárodní standardy. Se změnami v ekonomice se však nemění pouze metodiky, ale také celý proces tvorby statistiky. Rozvoj ICT a digitalizace procesů umožňují využít nové datové zdroje i metody jejich zpracování. Nároky uživatelů na kvalitu statistik neustále rostou a bez inovací procesu tvorby statistiky by jim nebylo možné vyhovět.

Scanner data a jejich zpracování

Pokud je to možné, nahrazuje se sběr dat prostřednictvím statistických výkazů administrativními zdroji dat. Nicméně řadu ukazatelů nelze z administrativních zdrojů získat, a pro vybrané oblasti proto statistické výkazy stále hrají důležitou roli. Specifickou oblast tvoří statistika spotřebitelských cen, ve které byla ještě v nedávné minulosti většina cen zjišťována tzv. terénním zjišťováním. Při něm tazatelky chodí do obchodu a sledují ceny vybraných produktů, tzv. cenových reprezentantů. Postupující digitalizace však umožňuje sbírat informace přímo od významných obchodníků za všechny prodané produkty. Data lze převzít z jejich pokladních systémů, do nichž se načítají při placení zboží zákazníky.

Povinnost obchodníků poskytovat měsíční data o prodaných výrobcích národním statistickým úřadům je ukotvena v evropské legislativě (nařízení 2016/792) a v národní legislativě vyplývá z vyhlášky o programu statistických zjišťování. Český statistický úřad nedostává data o individuálních transakcích, ale pouze tržby a počty prodaných produktů za daný měsíc. Tento způsob sběru dat významně zvyšuje kvalitu statistik, zejména indexu spotřebitelských cen. Zatímco např. v segmentu potravin a nealkoholických nápojů byly dříve tazatelkami zjišťovány ceny stovek produktů, dnes vstupují do výpočtu indexu spotřebitelských cen desítky tisíc potravinářských výrobků. Rozsah pokrytí je tedy nesrovnatelný. Další nezanedbatelnou výhodou je využití informací o skutečně realizovaných cenách, nikoliv o cenách uvedených na regále v době návštěvy tazatelek v obchodech. Jsou tak zahrnuty veškeré slevové akce na produkty.

Scanner data však kladou vysoké nároky na IT infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost a metody zpracování. Zpracování dat o desítkách tisíc produktů nelze provádět pouze manuálně, a proto ČSÚ využívá metodu strojového učení (machine learning), kterou sám vyvinul. Počítačový program zatřiďuje nové produkty do statistických klasifikací na základě již zpracovaných dat. Dokáže tak podle názvu položky rozpoznat, že se např. jedná o pečivo, uzeninu, obuv nebo prostředek na mytí nádobí. Úspěšnost zatřídění je pravidelně zpětně analyzována a dosahuje v průměru více než 95 %. Většina chyb při klasifikaci produktů spočívá v zařazení do nesprávné, avšak příbuzné kategorie, například v záměně chlazeného masa za mražené.

ČSÚ oblast scanner dat kontinuálně rozvíjí a postupně přibývají data za další produktové segmenty. V současné době scanner data pokrývají ve spotřebním koši segmenty potravin, nápojů, tabákových výrobků, léků a vybraných drogistických produktů. Zároveň probíhá testování dat z hobby marketů. Kromě cenové statistiky nalezla scanner data uplatnění rovněž ve statistice maloobchodu a v národních účtech. Machine learning je neustále zdokonalován a získané zkušenosti sdílíme s dalšími zeměmi na mezinárodních konferencích.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu (2020, národní pojetí)

Satelitní účet domácností

Oficiální statistika publikuje řadu datových sad o domácnostech, přičemž lze rozlišit dvě základní skupiny. První tvoří makroekonomické údaje o příjmech, výdajích, úsporách a bohatství, které vycházejí z národních účtů. Tyto údaje jsou úplné a zahrnují i neformální či ilegální aktivity, jsou však k dispozici pouze za domácnosti celkem bez podrobnějšího členění. Druhá skupina je získávána při šetření v domácnostech a obsahuje jedinečná data o sociálních skupinách domácností. Údaje z obou statistik nejsou a ani nemohou být stejné z důvodu rozdílných metodik, pokrytí domácností apod.

S cílem vymezit a vyčíslit rozdíly mezi oběma statistikami se Český statistický úřad již od roku 2015 zapojil do mezinárodního projektu slaďování mikro a makro statistik o domácnostech. Vybrané ukazatele národních účtů jsou v něm rozčleněny do sociálních skupin, čímž vzniká satelitní účet domácností. Uživatelé tak mají k dispozici hlavní ukazatele sektoru domácností v členění do sociálních skupin. Díky tomu mohou analyzovat příjmy, výdaje a úspory jednotlivých typů domácností podle postavení osoby v čele domácnosti nebo podle příjmu. Data jsou k dispozici v časové řadě od roku 2015.

Satelitní účet patří do relativně nové skupiny experimentálních statistik, které nabízejí uživatelům alternativní výstupy, avšak vzhledem k tomu, že vývoj metodiky nebyl zcela dokončen, nemusejí splňovat standardní nároky na oficiální statistiku.

Článek si můžete přečíst v únorovém vydání časopisu Statistika&My.