V Kraji Vysočina vzrostly celkové výdaje na výzkum a vývoj mezi roky 2013 až 2021 více než o čtvrtinu.

V Kraji Vysočina vzrostly celkové výdaje na výzkum a vývoj mezi roky 2013 až 2021 více než o čtvrtinu. Zaměstnanci VaV pracují v drtivé většině v podnikatelském sektoru. Podíl domácností s připojením k internetu v roce 2021 přesáhl 85 %. Domácnosti s dětmi v kraji jsou připojeny téměř všechny, z domácností osob starších 65 let mělo internet 45 %. Přenosný počítač se nachází v 73 % domácností Vysočiny.

Výzkum a vývoj

Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2021 zabývalo 84 671 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). V dlouhodobém pohledu počet těchto zaměstnanců stále roste, ve srovnání s rokem 2020 se zvýšil o 4,6 %, přičemž nárůst byl zaznamenán ve většině krajů. Více než třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v hl. m. Praze (35,7 %), pětina v Jihomoravském kraji. Naopak v deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl 5 %.

V roce 2021 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 121,9 miliardy korun, proti roku 2020 vzrostly o 7,5 %. K největšímu meziročnímu nárůstu celkového objemu výdajů na výzkum a vývoj došlo v Olomouckém kraji (o 20,2 %). Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je však nadále Praha, v níž bylo v roce 2021 realizováno 38,9 % celkových výdajů v České republice, konkrétně 47,4 mld. Kč. S velkým odstupem za ní následovaly kraje Jihomoravský s 17,5 % a Středočeský s 12,9 %. Při přepočtu na regionální hrubý domácí produkt však dosáhl nejvyšší hodnoty Jihomoravský kraj (3,2 %), v Praze a Středočeském kraji výdaje dosahují 2,8, resp. 2,3 % HDP vytvořeného v příslušném kraji. Naproti tomu v Karlovarském kraji se podíl pohybuje jen kolem 0,2 %.

Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru, a to 76,6 mld. Kč, z toho téměř třetina (31,0 %) v hl. m. Praze a dále 16,5 % v Jihomoravském kraji a 15,8 % ve Středočeském kraji. Ze státního rozpočtu bylo na přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje v roce 2021 vynaloženo 38,3 mld. Kč, tedy o 0,2 mld. více než v roce 2020. Největší část prostředků (16,8 mld. Kč) směřovala na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách, 12,2 mld. Kč získaly veřejné výzkumné instituce a 3,8 mld. Kč směřovalo do podnikatelského sektoru.

V Kraji Vysočina:

• celkové výdaje na výzkum a vývoj mezi roky 2013 až 2021 vzrostly více než o čtvrtinu
• celkové výdaje na výzkum a vývoj jsou třetí nejnižší v mezikrajském srovnání (před Ústeckým a Karlovarským krajem), stejné pořadí zaujímá kraj i v podílu výdajů na VaV na regionálním HDP
• zaměstnanci VaV pracují v drtivé většině v podnikatelském sektoru

Graf 1 Výdaje na výzkum a vývoj podle krajů v roce 2021

Informační a komunikační technologie

Činnostmi v oblasti ICT se v České republice zabývalo 219,8 tisíce zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 54,2 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji. Pro zvýšení spolehlivosti dat z výběrového zjišťování byly tyto údaje vypočteny jako průměr z posledních 3 let (2018–2020).

Přestože se podíl domácností vybavených počítačem už v posledních letech nijak výrazně nemění (v roce 2021 představoval 79,5 %), podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje. V roce 2021 dosáhl v republikovém průměru 83,4 %, nejvíce v Praze (86,9 %), nejméně v Ústeckém kraji (78,0 %).

Internet v České republice používá 82,8 % osob starších 16 let. Uživatelů internetu v posledních letech přibývá hlavně mezi seniory. Podíl osob nad 55 let, které se připojují k internetu, se meziročně zvýšil o 2,4 procentního bodu na současných 59,0 %. Ve věku 16–34 let užívá internet 98,9 % z obyvatel této věkové skupiny.

Rovněž roste podíl osob, které používají internet na mobilním telefonu. V roce 2021 jej v České republice používalo 72,1 % uživatelů (z obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2011 to bylo pouze 8,2 %. K největšímu vzestupu došlo v Moravskoslezském kraji (z 5,9 % v roce 2011 na 74,1 % v roce 2021) a v Karlovarském kraji (z 8,6 % na 76,0 %).

Internetové bankovnictví využívá v České republice 67,2 % osob starších 16 let, což je oproti roku 2011 dva a půl násobek. Zvyšuje se rovněž podíl online nakupujících. Ještě v roce 2011 v e-shopech nakupovalo (nákup v posledních 12 měsících) pouze něco přes čtvrtinu Čechů ve věku 16 a více let, v roce 2021 to bylo již 68,5 %, přičemž podíl takto nakupujících se nejrychleji zvyšoval v letech 2018 až 2020, každoročně zhruba o 5 procentních bodů.

Graf 2 Domácnosti s připojením k internetu podle krajů

Graf 3 Uživatelé internetu na mobilním telefonu ve věku 16 a více let podle krajů

V Kraji Vysočina:

• podíl domácností s připojením k internetu se v roce 2021 přiblížil 86 %, mezi regiony je třetí nejvyšší
• v období 2013 až 2021 vzrostl více než dvojnásobně podíl jednotlivců využívajících internetové bankovnictví (70 % osob ve věku 16 a více let, mezi regiony druhý nejvyšší podíl)
• ještě rychleji rostl podíl osob používajících internet na mobilním telefonu – ze zhruba 15 % v roce 2013 na 73 % v roce 2021 (z obyvatel ve věku 16 a více let)

podíl nakupujících na internetu v roce 2021 se přiblížil 73 %, mezi regiony je druhý nejvyšší (z obyvatel ve věku 16 a více let)

Graf 4 Nakupující na internetu ve věku 16 a více let podle krajů

Kontakt:
Ing. Jiří Teplý
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
E-mail: j.teply@czso.cz
Tel.: 567 109 073