Americká inflace pokračuje v ústupu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Klíčovou událostí tohoto týdne bude zveřejnění amerického indexu spotřebitelských cen za leden. Statistiky by sice měly ukázat, že inflace pokračuje ve zpomalování, nicméně pouze pomalým tempem. Přetrvávající nejistota ohledně toho, jak rychle může inflace polevit, je možná důvodem, proč představitelé Fedu zůstávají u svých prosincových „dot-plots“. Zejména tamní silný trh práce indikuje, že dolarové úrokové sazby půjdou dále nahoru. Evropské indikátory ukážou slabší prosincovou průmyslovou produkci, hlavně kvůli energetické produkci a slabšímu výkonu energeticky náročného průmyslu. Druhé čtení evropského HDP by mělo potvrdit předběžný odhad.

Pomalu klesající inflace v USA znamená vyšší dolarové sazby

Všeobecně se očekává, že americká inflace se zmírní. Otázkou je, jak rychlým tempem. V současné době se inflace pohybuje na úrovni 5-6 % a pro letošek očekávaný pokles na 4 % bude v podstatě pouze výsledkem efektu statistické základny. Vypadá to, že je téměř dokončen pokles cen energií, což ukáží data za leden. Zatímco ceny energií v listopadu a prosinci prudce klesly, v lednu se prakticky nezměnily. Nadále velmi neochotně klesá meziroční růst u imputovaného nájemného. Data maloobchodních tržeb by měla ukázat na relativně solidní spotřebitelskou poptávku právě ve světle klesajících cen energií ke konci roku. Slabost naopak ukážou evropská data. Po již publikovaných národních statistikách prosincové průmyslové produkce je zřejmé, že evropskému průmyslu se v závěrečném měsíci loňského roku příliš nedařilo. Zpřesněný odhad HDP eurozóny za závěrečné čtvrtletí loňského roku bude zřejmě potvrzen na rychlém odhadu +0,1 % mezikvartálně, respektive +1,9 % meziročně. Ekonomický kalendář toho týdne by tak měl nahrávat pokračování trendu na hlavním měnovém páru USD/EUR, tedy ve prospěch korekce dosavadních eurových zisků.

Tuzemský ekonomický kalendář je v tomto týdnu téměř prázdný. Pouze úvod tohoto týdne nabídne prosincovou statistiku platební bilance. Její běžný účet vykáže opět schodek. Celkový loňský deficit bude dokonce nejhlubší v historii. Je důsledkem schodku v zahraničním obchodě, který se objevil dokonce po téměř dvou dekádách, a pasivní bilance prvotních důchodů. Na celkovém schodku se tak podepsala válka na Ukrajině, dovozy drahých surovin a omezení ve výrobě a následně i v exportech kvůli potížím v dodavatelských řetězcích. I když se jednoznačně jedná o výsledek nepodporující silnou korunu, bezprostřední dopad zveřejnění tohoto týdne na trh nečekáme.

Koruna na mnohaletém rekordu

Minulý týden byl na globálním devizovém trhu relativně klidný. Po výrazném posilování eura, které bylo na trzích zřejmé po většinu závěrečného čtvrtletí loňského roku a v prvních týdnech roku letošního, se situace zklidňuje. Euro alespoň pro tuto chvíli zřejmě růstový potenciál vyčerpalo. Po celý minulý týden tak bylo patrné mírné posilování dolaru. Spíše ale než o reakci obchodníků na zveřejněná data se jednalo o technickou korekci předchozích eurových zisků. I když je zřejmé, že data z Evropy nijak výrazně nenadchla. Viděli jsme sice zlepšení v sentiment indikátorech (Sentix) či ve vpředhledících ukazatelích (německé podnikové objednávky), reálná data ale zklamala, což platí zejména pro německý průmysl z konce loňského roku. Naopak potěšila v samotném závěru týdne publikovaná předběžná únorová data spotřebitelské důvěry v USA z dílny University of Michigan.

Z pohledu české koruny byl minulý týden úspěšný, když tuzemská měna dále posunula své maximum za posledních 15 let. Poprvé od roku 2008 se kurz dostal pod hladinu 23,70 CZK/EUR. Týden zakončil těsně nad touto úrovní. Jak vyplynulo z v pátek zveřejněného zápisu z posledního jednání ČNB, centrální bankéři většinově oceňují silnou korunu jako nástroj pomáhající dezinflačnímu trendu. Ten byl na zveřejněných datech inflace za leden skryt pod povrchem. Výrazný meziměsíční vzestup spotřebitelských cen o 6 % byl ze zhruba poloviny důsledkem odeznění vládního úsporného tarifu na energiích. A právě energie stály ze značné části, spolu s cenami potravin a dalšími položkami souvisejícími s bydlením, za vysokou lednovou inflací. Ta skočila mírně nad tržním konsensem, ale téměř odpovídala pohledu ČNB. Jádrová inflace ale byla slabší ve srovnání s naším předpokladem i očekáváním centrální banky (podrobněji lednová inflační data diskutujeme zde https://bit.ly/3Ie58Nb.

I tuzemská data z reálné ekonomiky z přelomu roku spíše zklamala, stejně jako ta německá. Platí to jednoznačně pro prosincovou průmyslovou výrobu (https://bit.ly/3HCulj9), slabou výkonnost pak zaznamenaly i maloobchodní tržby. Na straně druhé lépe dopadla bilance zahraničního obchodu a stavební produkce. V souladu s očekáváním pak lednová míra nezaměstnanosti po sezónním očištění stagnovala (https://bit.ly/3HNhRVE), což jenom dokumentuje mírnost recese ve druhé polovině loňského roku a napjatost českého trhu práce.