Co je příčinou podstatného rozdílu v chování mezi americkým a evropským spotřebitelem?

Hlavní ekonom Natixisu Patrick Artus si všímá jednoho z největších rozdílů mezi americkou a evropskou ekonomikou, kterým je „ochota ke spotřebě“. Co podle něj tento rozdíl způsobuje?

Artus poukazuje na to, že po roce 2021 americký spotřebitel prudce zvýšil své výdaje a omezil úspory. Míra úspor se tak po předchozím razantním růstu opět snížila a nyní se nachází na nižších úrovních než před rokem 2020. V Evropě je tomu jinak – míra úspor se stále nachází nad úrovní běžnou před tímto rokem. Ve Spojených státech také dochází k mnohem rychlejšímu růstu spotřebitelských úvěrů – viz následující graf:

Rozdíl v chování spotřebitelů by teoreticky mohl být vysvětlen menšími obavami amerických domácností z vývoje veřejného zadlužení. Jenže v USA dosahují veřejné dluhy více než 120 % HDP, zatímco v eurozóně méně než 100 % HDP. Podle ekonoma popsané chování nevysvětlují ani demografické rozdíly. V Evropě je totiž stárnutí populace v pozdější fázi, Spojené státy do něj teprve vstupují, a to by se podle Artuse mělo teoreticky podepisovat na spotřebě více.

Artus se domnívá, že vysvětlení může být v penzijním systému. Ten americký totiž funguje způsobem, při kterém jsou úspory v systému významně ovlivněny pohybem cen akcií a nemovitostí. V Evropě k tomu v takové míře nedochází a podle ekonoma to může být i důvod, proč například v poslední době americké domácnosti tolik snížily své úspory, zatímco ty evropské ne.

V neposlední řadě pak podle Artuse panuje ve Spojených státech „větší chuť spotřebovávat“. Jinak řečeno, svou roli hrají kulturní rozdíly v obou společnostech. Americký spotřebitel tedy vykazuje „strukturální optimismus“, který se nyní projevuje vysokou spotřebou v době, kdy dochází k poklesu reálných mezd.

Zdroj: Natixis