Poválečné Kladsko – Polsko-české vztahy po druhé světové válce

06.02.2023 / 15:15 | Aktualizováno: 10.02.2023 / 15:30

Nezisková organizace Post Bellum natočila v roce 2022 vzpomínky osmi českých a polských pamětníků, kteří mají osobní či rodinnou zkušenost s poválečným uspořádáním Kladska. Cílem projektu bylo znovu otevřít komplikované národnostní uspořádání Českého koutku, jak je přezdíváno území zahrnující jedenáct vesnic kolem lázeňského městečka Kudowa-Zdrój na polské straně hranice u Náchoda. Výstupem projektu je dokument, který nese název Smíření v Českém koutku, jenž poprvé spatřil světlo světa loni v listopadu.

Nový dokumentární film z dílny Paměti národa se věnuje poválečné historii, kdy do Českého koutku přišli po posunutí německé hranice na západ Poláci. Pamětníci, které dokumentaristé Post Bellum našli, ve filmu popisují, jak vypadalo soužití česky mluvících obyvatel s příchozími Poláky a osudy rodin z Českého koutku.

V dokumentu mluví celkem osm pamětníků. České respondenty zpovídal šéf východočeských dokumentaristů Miroslav Tyč, který je zároveň scénáristou a režisérem nově vzniklého dokumentu. Nejstarším z českých respondentů byl Hubert Krista, který přišel na svět v roce 1934 a s rodinou žil ve Velké Čermné v tehdy německém Kladsku. Po skončení druhé světové války však Kladsko připadlo Polsku a Kristovi měli skončit v odsunu, tak jako mnozí jiní se však rozhodli k útěku do Čech. Podobný osud potkal také Manfreda Beneše, který s rodinou po válce uprchl do Československa. V nově polském Kladsku naopak zůstal Manfred Hacker, který musel snášet často agresivní chování polských mladíků, pro které zůstal Němcem. Poslední zpovídanou pamětnicí na české straně se stala Jana Hůlková, která vzpomínala osud své maminky, která ve čtrnácti letech sama bez rodičů odešla do Čech.

Vzpomínání polských pamětníků zaznamenala Markéta Bernatt-Reszczyńská. Jedním z nich byl historik Bronisław Kamiński, který dlouhodobě usiluje o smíření národů, které postupně žily v Českém koutku. Další pamětnicí byla Wioleta Suzańská, jež se stará o evangelický kostel v obci Pstrążné nedaleko polsko-české hranice, který se stal v době svého vzniku v roce 1848 centrem evangelíků na obou stranách hranice – tehdy pruské a české. Ve stejném městě vyrůstala a žije Maria Wolská, jejíž česká babička zůstala v Českém koutku i po příchodu Poláků. V dokumentu vystupuje také historik a spisovatel Antoni Matuskiewicz.

Post Bellum poprvé představilo veřejnosti dokument s názvem Smíření v Českém koutku na konci listopadu 2022 v prostorách královéhradecké kavárny Artičok. Poté se dokumentaristé, ale také čeští a polští pamětníci vydali do Velkého Poříčí, kde za velkého zájmu proběhlo druhé promítání nového filmu.

Na začátku prosince proběhlo první promítání dokumentu na polské straně, a to v kooperaci s naším partnerem Centrum Historii Zajezdnia. Veřejnost dokument spatřila ve městě Bystrzyca Kłodzka.

6. prosince dokument zhlédli mimo jiné studenti historie ve Vratislavi.