Česká ekonomika v loňském závěrečném čtvrtletí zaznamenala druhý mezikvartální pokles HDP v řadě

Česká ekonomika v loňském závěrečném čtvrtletí zaznamenala druhý mezikvartální pokles HDP v řadě a vstoupila tak do technické recese.

Mezikvartální pokles HDP v loňském závěrečném čtvrtletí činil 0,3 %, což byl ovšem lepší výsledek, než trhem očekávaný pokles o 0,6 %.

Mezikvartální pokles HDP byl v závěru loňského roku opět tažen slabší spotřebou domácností, podobně tomu bylo již v loňském třetím čtvrtletí.

Za celý rok 2022 vykázala česká ekonomika růst HDP 2,5 %, tahounem byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční obchod, zatímco spotřeba domácností měla na celoroční výkon HDP nepříznivý vliv.

Předběžný údaj hlásí, že česká ekonomika v loňském závěrečném čtvrtletí vykázala mezikvartální pokles HDP o 0,3 %, zatímco finanční trh počítal s poklesem o 0,6 %.

V meziročním vyjádření růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil z 1,5 % na 0,4 %.

Výrazné zpomalení meziročního růstu HDP jde na vrub jak slabšímu výkonu ekonomiky v loňském závěrečném čtvrtletí, tak statistickým efektům srovnávací základny, neboť závěrečné čtvrtletí roku předchozího, tedy roku 2021, bylo ve znamení silného růstu HDP v souvislosti s uvolněním pandemických omezení.

Dle vyjádření ČSÚ měl na českou ekonomiku v loňském závěrečném čtvrtletí negativní vliv zejména pokles spotřeby domácností, jenž byl hlavním tahounem mezičtvrtletního poklesu HDP také ve třetím čtvrtletí 2022.

Na tuzemské domácnosti i nadále dopadá vysoká inflace, jež vede k poklesu reálných mezd a tedy i spotřeby domácností.

V meziročním vyjádření vykázal HDP v závěrečném čtvrtletí růst 0,4 %, jenž byl tažen především výdaji na tvorbu hrubého kapitálu a růstem exportů.

Na straně tvorby HDP měl na meziroční výkon příznivý dopad především vývoj v průmyslu, zatímco sektory navázané na domácí poptávku jako jsou služby, doprava, ubytování a pohostinství, vykázaly pokles.

Detailní statistika HDP za loňské závěrečné čtvrtletí a za rok 2022 jako celek bude zveřejněna 3. března.

Detailní statistika HDP, jež bude zveřejněna počátkem března, může vedle bližšího pohledu na růst jednotlivých položek na straně poptávky a na výkon sektorů a odvětví na straně nabídky vést také ke zpřesnění dnes zveřejněného předběžného údaje o celkovém výkonu HDP.

Česká ekonomika vykázala mezikvartální pokles HDP v loňském třetím i čtvrtém čtvrtletí a upadla do tzv. technické recese, jež je definována jako mezikvartální pokles HDP ve dvou kalendářních čtvrtletích po sobě.

Očekávám, že první čtvrtletí letošního roku by již mohlo přinést víceméně stabilizaci HDP v mezikvartálním vyjádření, meziročně ale HDP v letošním prvním čtvrtletí nejspíše vykáže pokles.

Za celý rok 2022 vzrostl HDP České republiky o 2,5 %, slabší druhé pololetí roku 2022 a zhruba mezikvartální stagnace v prvním čtvrtletí roku letošního ale budou mít nepříznivý vliv na celoroční výkon HDP v letošním roce.

Očekávám, že HDP se sice vrátí k mezikvartálnímu růstu nejpozději od letošního druhého čtvrtletí, za celý rok 2023 nicméně odhaduji růst HDP pouze v oblasti 0,5 %.

Nicméně: pokud letos česká ekonomika skutečně vykáže kladný celoroční růst HDP, tak půjde o lepší výsledek, než dosud očekávala řada institucí včetně ČNB anebo Ministerstva financí.

Pokud se letos skutečně dočkáme celoročního růstu HDP v oblasti 0,5 %, nebude to pro českou ekonomiku špatné vysvědčení a takový výsledek v sobě zahrnuje předpoklad, že HDP v průběhu letošního roku najede na slušný mezičtvrtletní růst.

České ekonomice by měl letos pomoci aktuální příznivý vývoj na světových trzích s energiemi a pokles cen energií by měl mít příznivý vliv obecně na Evropu jako celek, z čehož by měli těžit čeští exportéři.

V průběhu letošního roku by se měla začít stavět na nohy také spotřeba domácností, jakkoliv ta byla v loňském druhém pololetí hlavním tahounem poklesu celkového výkonu české ekonomiky.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.