Výsledky SLDB 2021 v Ústeckém kraji – bytový fond v Ústeckém kraji

Při Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v roce 2021, se také zjišťovaly základní informace o bytovém fondu. Ve sčítacích formulářích byl mimo jiné dotaz na právní důvod užívání bytu, počet pokojů a plochu bytu. Zaznamenávala se také technická vybavenost bytu, způsob a zdroj energie vytápění.

Obydlenost bytů

Při SLDB 2021 se opět zjišťovalo skutečné místo, kde lidé bydlí, tedy obvyklé bydliště. Údaj se mohl lišit od adresy trvalého pobytu, který měla dotyčná osoba uvedenou v dokladech (registrovaný pobyt). Ze zjištěných údajů je tedy možné do určité míry zjistit počet obydlených, případně neobydlených bytů na daném území. Nicméně neobydlené byty nemusí být prázdné, ale jsou např. používány jako druhé bydlení dané domácnosti (chalupa, pronajatý byt pro pracovní záležitosti v jiném městě, rekreační byt v horách), ale členové domácnosti se v nich nesečetli.

Právní důvod užívání bytu

V Ústeckém kraji bylo ve sčítacích tiskopisech jako důvod užívání bytu nejčastěji uvedeno bydlení ve vlastním domě (30,6 %). Tato skutečnost byla nejčastější v SO ORP Roudnice nad Labem (58,0 %), nejmenší podíl užívání bytu ve vlastním domě byl zjištěn ve správním obvodě Most (11,5 %). Bytů v osobním vlastnictví bylo v kraji k dispozici 28,7 %, nejvíce na Ústecku (40,7 %), následované SO ORP Kadaň (40,5 %), nejméně v SO ORP Rumburk (7,3 %). Nejvyšší podíl bytů v družstevním vlastnictví (25,4 %) jsme zaznamenali ve správním obvodě Teplice, více než pětinu všech bytů tvořilo družstevní vlastnictví na Mostecku (21,9 %). V celém kraji činil podíl družstevních bytů 8,3 %, nejméně družstevních bytů bylo uvedeno v SO ORP Podbořany. Formou nájmu nebo pronájmu bylo v kraji užíváno celkem 24,5 % bytů, nejvíce na Litvínovsku (30,5 %) a nejméně ve správním obvodě Roudnice nad Labem (14,4 %). Právní důvod užívání bytu nebyl zjištěn u 10,6 % obydlených bytů v kraji.

Počet obytných místností

Do počtu obytných místností bytu je možné zahrnout kuchyň nebo udávat počet místností bytu bez kuchyně. Ve sčítacích formulářích byl dotaz na kuchyň jako samostatnou místnost nebo kuchyňský kout, jako součást jiné místnosti, případně se jednalo o byt bez kuchyně nebo kuchyňského koutu. Průměrný počet obytných místností včetně kuchyně byl v ČR 3,9 místnosti. Nejmenší byty byly sečteny v hlavním městě Praze (3,2 obyt. místností), největší v Kraji Vysočina (4,3 obyt. místností). V Ústeckém kraji měly byty průměrně 3,9 obytných místností a patřily rozlohou k třetím nejmenším mezi kraji. Ze zjištěných údajů vyplynulo, že v Ústeckém kraji převažují byty s 4 pokoji včetně kuchyně (33,2 %), pěti a vícepokojových bytů bylo zjištěno 27,3 %. Třípokojových bytů, tedy 2+1 nebo 3+kk bylo sečteno 25,3 %. Bytů typu 1+1 nebo 2+kk bylo v kraji v době sčítání 11,6 % a nejmenších bytů typu garsoniéra nebo 1+kk bylo 2,6 %.

Plocha bytu

Plochou bytu se ve sčítacím formuláři vyjadřovala plocha bytu bez teras, balkonů, sklepů, půdy. V Ústeckém kraji bylo nejvíce bytů s plochou od 60,0 do 79,9 m² (34,6 %). Podíl nejmenších bytů do 40 m2 byl nejvýraznější v Praze (10,8 %), naopak podíl největších bytů (150 a více m²) byl nejvyšší ve Středočeském kraji (17,4 %). Na území kraje byly nejmenší byty (do 39,9 m²) nejvíce zastoupeny na Chomutovsku (10,1 %), nejvyšší podíl bytů s rozlohou 150 a více m² byl zjištěn v SO ORP Roudnice nad Labem (15,8 %). Ve správním obvodě Kadaň pak bylo zjištěno nejvíce bytů s plochou od 60,0 do 79,9 m², a to 41,9 % ze zjištěných odpovědí.

Počet bydlících osob

V Ústeckém kraji bydlelo v době sčítání v jednom bytě průměrně 2,1 osob. V hlavním městě byl tento průměr nejnižší (2,0 osoby/byt), naopak nejvyšší hodnoty dosáhl na území Kraje Vysočina (2,5 osoby/byt). Průměr ČR činil 2,3 osob v jednom bytě. V Ústeckém kraji bylo obydleno jednou osobou 39,3 % bytů, dvě osoby obývaly 29,9 % bytů, tři osoby bydlely v 15,3 % bytů a čtyři osoby 11,2 % bytů. Celkem 4,3 % bytů v kraji bylo obydleno pěti a více osobami. Na území Ústeckého kraje byly nejméně obydlené byty v SO ORP Most (2,0 osoby/byt), nejvíce osob v bytě žilo na Roudnicku (2,4).

Technická vybavenost bytů

Při SLDB 2021 se zjišťovalo zavedení plynu do bytu a napojení na vodovodní síť. V ČR byl plyn zaveden do 68,6 % bytů, nejvíce v Moravskoslezském kraji (82,2 %) a nejméně v Jihočeském kraji (45,7 %). V Ústeckém kraji byl plyn zapojen celkem do 72,0 % bytů. Naprostá většina obydlených bytů, které měly zavedený plyn, byla napojena na veřejnou síť. V Ústeckém kraji tak nebylo na síť napojeno pouze 0,8 % bytů a tyto byty používaly plyn z domovního nebo lokálního zásobníku. Na území kraje se plynofikace bytů pohybovala od 50 % (SO ORP Rumburk) po 86 % připojení obydlených bytů v SO ORP Chomutov.

Vodovod byl v ČR zaveden v 92,4 % obydlených bytů, nejvíce v kraji Vysočina (94,7 %) a ve Zlínském kraji (94,5 %), nejméně v Ústeckém a Karlovarském kraji (89,7 %). V Ústeckém kraji z 96,7 % převažovalo napojení na veřejnou síť. Na soukromý zdroj vody bylo v kraji napojeno 2,2 % bytů, ostatní byty byly vybaveny oběma způsoby připojení. Bez vodovodu byl jen nepatrný počet obydlených bytů. U některých bytů se zavedení vodovodní sítě nepodařilo zjistit. V územním detailu byl nejčastěji zaveden vodovod do bytu v SO ORP Roudnice nad Labem (93,1 %), naopak nejméně ve správním obvodě Rumburk (85,4 %), kde se však vyskytlo výrazné použití soukromého zdroje vody (21,2 %), jinak i ve správních obvodech kraje převažovalo napojení na veřejnou síť.

Vytápění

Ze zjištěných údajů bylo v kraji v době SLDB 2021 napojeno 47,1 % bytů na ústřední dálkové vytápění, druhým nejčastějším způsobem vytápění bylo vytápění bytu formou ústředního topení s vlastním zdrojem (24,9 %), ústřední domovní způsob vytápění používalo 14,6 % bytů. Lokální topidla (kamna) byla v kraji zaznamenána u 6,2 % bytů. U dvou procent obydlených bytů v kraji se používal jiný způsob vytápění, u 5,2 % se způsob vytápění nepodařilo zjistit. Dálkové ústřední vytápění bylo nejčastěji zastoupeno v SO ORP Most (84,9 %), kde se zároveň nejméně vytápělo ostatními druhy vytápění. Dálkové ústřední vytápění mělo nejmenší zastoupení na Podbořansku (9,4 %), kde byl naopak nejvyšší podíl vytápění formou lokálního topidla (12,2 %), a zároveň se zde i nejvíce využívala forma jiného vytápění (3,7 %). Forma ústředního domovního vytápění se nejvíce využívala v SO ORP Rumburk (29,1 %).

Hlavním zjištěným zdrojem vytápění byly v Ústeckém kraji kotelny mimo dům (47,1 %), uhlí, koks nebo uhelné brikety byly používány k topení u 6,5 % obydlených bytů. Plynem bylo vytápěno 25,6 % bytů, elektřinou 6,8 % bytů a dřevem nebo peletami 4,9 % bytů.

Kotelna mimo dům byla nejčastěji, jak již bylo zmíněno, zdrojem tepla na Mostecku, nejméně na Podbořansku. Uhlí, koks a brikety se nejvíce používaly na Rumbursku (17,6 %), nejméně v SO ORP Most (0,9 %). Plyn byl k vytápění nejvíce používán na na Roudnicku (43,6 %), nejméně opět v SO ORP Most (7,4 %). Elektřinou se nejčastěji topilo ve správním obvodě Podbořany (11,6 %), tento region drží rovněž prvenství v kraji (13,1 %) ve využívání dřeva, případně pelet k vytápění.