Zákon o ochraně oznamovatelů prochází sněmovnou. Bude systém whistleblowingu skutečně fungovat?

Poslaneckou sněmovnou dnes v prvním čtení prošel návrh nového zákona o ochraně oznamovatelů, který se týká tzv. whistleblowingu. Ten by měl umožnit zaměstnancům důvěrně a anonymně upozornit na protiprávní jednání. Jak upozorňují experti z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr, společnosti musí učinit taková opatření, aby tomuto systému zaměstnanci důvěřovali a využívali jej namísto anonymních podání úřadům, policii či do médií. V opačném případě nebude tento proces vůbec efektivní, což ukazují i dosavadní zkušenosti s využíváním oznamovacího systému u české statní správy, pro kterou tyto povinnosti platí již rok.

„Zkušenost jednoznačně ukazuje, že zapojení státních orgánů nemusí být jediným efektivním řešením, společnosti si s mnohými prohřešky dokážou poradit samy,“ říká advokát a lokální partner mezinárodní advokátní kanceláře Noerr Petr Hrnčíř. „Bohužel obdobná legislativa v okolních zemích se ukázala jako málo účinná, projevuje se nedůvěra oznamovatelů v zajištění anonymity. Nikdo nechce být označen za práskače, řešit mobbing na pracovišti a mít případné špatné pracovní reference limitující další uplatnění na trhu práce. Proto jsou ve finále obdobné systémy využívány spíše sporadicky.“

Dosavadní praxe v České republice ukazuje, že například u ministerstev, která musí příslušnou evropskou směrnici dodržovat již od poloviny prosince 2021, byly relevantních podání jen jednotky. „Vypadá to, že zavedené systémy oznamování jsou spíše nefunkční. Podle naší analýzy jsou prakticky všechna podání vyhodnocena jako nerelevantní nebo nesplňující zákonné náležitosti. Obdobně dle informací poskytnutých jednotlivými ministerstvy bylo vyhodnoceno i 99 % podání v rámci oznamovacího systému zavedeného spolu se služebním zákonem před sedmi lety,“ říká Petr Hrnčíř.

Nový zákon zavede dva oznamovací kanály – interní (prostřednictvím osoby pověřené zaměstnavatelem) a externí (prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti), který funguje již nyní. „Funkčnost interního oznamovacího systému bude v mnoha případech záviset na tom, kdo bude pověřenou osobou přijímající oznámení. Oznamovatelé musí věřit v dostatečně důkladné prověření svého podnětu a tomu, že nebudou postihováni. I pro zaměstnavatele je opravdu výhodné, pokud oznamovací systém nastaví tak, že bude pro zaměstnance důvěryhodný, mnoho oznámení tak mohou vyřešit interně bez zapojení úřadů a bez pokut,“ říká advokátka Lenka Sklenářová z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.

Zákon o ochraně oznamovatelů implementuje směrnici EU – lhůta pro implementaci ale uplynula již v prosinci 2021, takže veřejná správa je již povinná se touto směrnicí řídit. Účinnost zákona pro společnosti se bude odvíjet od délky legislativního procesu, dá se očekávat přibližně od poloviny letošního roku, pro menší zaměstnavatele s počtem zaměstnanců mezi 50 a 250 je pak v návrhu zákona stanovena konkrétně k 15. prosinci 2023.