Vnímání EU a evropských témat občany ČR v roce 2022

V roce 2022 bylo vnímání evropských otázek českou veřejností ovlivněno třemi zásadními tématy, kterými byla doznívající pandemie covidu-19, válečný konflikt na Ukrajině a zhoršující se ekonomická a energetická situace. Došlo k mírně pozitivnímu vývoji, kdy se podobně jako v předchozím roce navzdory probíhající pandemii podařilo udržet pozitivní vnímání EU občany ČR na stávajících hodnotách, a dokonce v průběhu roku došlo k jeho lehkému zvýšení. Důvěra občanů v EU naopak v roce 2022 mírně klesla.

Podle celoevropského průzkumu Eurobarometr ze září 2022 v České republice vyjádřilo EU důvěru 43 % respondentů, což představuje pokles o 6 p. b. oproti průzkumu z roku 2021. ČR se v tomto ukazateli dostala na hodnotu pod průměrem v celé EU, který činí 49 %. Pozitivně vnímá EU 39 % obyvatel v ČR, což je naopak o 1 p. b. více než v roce 2021. V celé EU pozitivně Unii vnímá 47 % obyvatel. 58 % Čechů se vyjádřilo, že vnímá budoucnost EU optimisticky. V celé EU se takto vyjádřilo 65 % respondentů.

Podle průzkumu agentury STEM má oproti všeobecně zažité představě česká veřejnost široký zájem o dění v EU a o její fungování. Největšímu zájmu se těší evropský rozpočet a kolik z něj konkrétně Česká republika získává. O toto téma se zajímá 75 % české veřejnosti. Naopak informace o konkrétních politicích nebo významných politických jednáních na úrovni EU žádá pouze 48 % lidí.

Ve druhé polovině roku 2022 předsedala Česká republika podruhé Radě EU. Podle agentury STEM bylo z pěti prioritních témat, která si pro období českého předsednictví vláda vytyčila, pro veřejnost jednoznačně nejdůležitější zajištění dodávek energií, řešení sociálních dopadů krize v energetice v EU po vládě požadovalo 79 % obyvatel. Ve společnosti rezonovala i “strategická odolnost evropské ekonomiky” v podobě snah o snižování závislosti na několika málo dodavatelích součástek či surovin, kterou požadovaly více než dvě třetiny veřejnosti. Velkou podporu měla také snaha o zvyšování “odolnosti demokratických institucí”, kterou podporovalo 70 % české populace a ochrana nezávislosti médií, kterou podpořilo 62 % Čechů.

Co se týče celkového postoje české společnosti k EU, podle agentury STEM se ukázalo, že se aktuální situace výrazně nepromítá do rozložení segmentačních typů. V roce 2022 se oproti roku 2021 jen mírně se zvýšil podíl přesvědčených příznivců EU (o jeden p. b. z 16 % na 17 %) a počet vlažných příznivců setrval na hodnotě 21%. Podíl odpůrců EU zůstal stejný (29 %) a naopak o 3 p. b. z 11 % na 8 %. oslabil podíl kritiků. To je dáno mírným posílením pozitivních postojů k EU. Dlouhodobé průzkumy STEM ukazují, že i mezi kritiky převládají zejména ti, kteří by si přáli reformu fungování EU spíše než její zánik nebo opuštění ze strany České republiky.

Dlouhodobý vývoj postoje české veřejnosti k členství v EU je podle průzkumů STEM charakterizován velmi pozvolným poklesem podpory setrvání v EU od okamžiku vstupu (64 % v roce 2004) po pokles v době migrační krize v roce 2015 (38 % respondentů podporující členství v EU) a opětovný nárůst na 56 % v roce 2020. Na počátku roku 2022 se sice množství příznivců setrvání v EU opět snížilo až na 46 %, v průběhu roku ovšem došlo k opětovnému nárůstu na 54 %.

Pro Čechy i nadále podle průzkumů zůstávají typově stejná důležitá témata v rámci EU jako v předcházejících letech. Podle výzkumu agentury STEM patří mezi hlavní zájmy veřejnosti v EU dlouhodobě ochrana životního prostředí, bezpečnost v Evropě, ochrana spotřebitele, předcházení změnám klimatu a rozvoj ekonomiky. V roce 2022 se v kontextu války na Ukrajině mezi důležitá témata zařadilo řešení ekonomických dopadů krize, energetika a obecně řešení širších důsledků války.

Mezi témata, která Češi v průzkumu Eurobarometr označili jako nejdůležitější, jimž EU čelí, patřily na prvním místě dodávky energií (46 %), následované otázkou inflace a růstu životních nákladů (42 %) a mezinárodním děním (36 %). Rostoucí ceny stály na prvním místě v důležitosti témat i na úrovni EU jako celku (34 %). Na společném druhém místě se pak mezi státy EU umístily dodávky energií a řešení mezinárodní situace (v obou případech 28 %).

Zdroj: Standardní Eurobarometr č. 97, zveřejněný v září 2022; STEM, Příprava výstupů Konference o budoucnosti Evropy v návaznosti na reflexi jejích témat českou veřejností, duben 2022; STEM, Analýza pro Úřad vlády ČR, srpen 2022; Unsplash