Odměňování, platy a stupnice platových tarifů, příplatek za vedení, osobní příplatek, podmínky výkonu služby - Základní informace o služebním poměru na MF

Níže uvedené informace jsou poskytovány na základě Služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 3/2022, ze dne 20. prosince 2022, o údajích zveřejňovaných v rámci výběrových řízení.

Odměňování

Zveřejnění údajů o obvyklé výši jednotlivých složek platu státních zaměstnanců nepředstavuje veřejný příslib.

Platový tarif

Státnímu zaměstnanci se při zařazení nebo jmenování na služební místo určí platový tarif stanovený v souladu s nařízením vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Státní zaměstnanec se zařadí v rámci platového tarifu do platového stupně podle započitatelné praxe a míry jejího zápočtu.

Uveřejněné platové třídy odpovídají systemizovaným místům v Ministerstvu financí.

Příplatek za vedení

V případě, že je státní zaměstnanec jmenován na služební místo představeného, náleží mu příplatek za vedení v závislosti na počtu přímo podřízených státních zaměstnanců a zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu. Výše příplatku za vedení odpovídá procentuálnímu rozpětí nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je služební místo představeného zařazeno.

Osobní příplatek

Státnímu zaměstnanci se určí osobní příplatek stanovený v souladu s § 144 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“) ve spojení s § 131 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 149 zákona o státní službě, nařízením vlády č. 36/2019 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

Osobní příplatek je nenároková složka platu, kterou lze ocenit státního zaměstnance za jeho znalosti, dovednosti a výkonnost. V závislosti na výsledku služebního hodnocení státnímu zaměstnanci přísluší osobní příplatek v rozmezí od 0 Kč do částky odpovídající 50% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanec vykonává službu, a u tzv. vynikajících, všeobecně uznávaných odborníků do částky odpovídající 100% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanec vykonává službu.

Uvedené výše průměrných osobních příplatků nepředstavuje veřejný příslib.

Rozpětí osobního příplatku v Kč odpovídajícího 5% až 15% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě

Zveřejněné rozpětí osobního příplatku odpovídá obvyklé výši osobního příplatku při dosahování dobrých výsledků ve služebním hodnocení ve služebních úřadech v České republice. Uvedené platové třídy odpovídají systemizovaným místům v Ministerstvu financí.

Zvláštní příplatek

Zvláštní příplatek náleží státnímu zaměstnanci, jehož služba spočívá v soustavné kontrolní, revizní a vyhledávací činnosti spojené s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů vykonávané mimo sídlo ministerstva či jeho organizačních útvarů, pokud tato činnost není vykonávána u právnické osoby, jejímž je ministerstvo zřizovatelem nebo zakladatelem, nebo kterou podle zvláštního právního předpisu odborně řídí. V tomto případě se poskytuje zvláštní příplatek ve výši od 800 Kč do 1 300 Kč měsíčně.

Dále zvláštní příplatek náleží státnímu zaměstnanci, jehož služba spočívá v trvalé průběžné přípravě na plnění úkolů spojených s přechodem státu z mírového stavu do stavu ohrožení nebo se zajišťováním krizového řízení. V tomto případě se poskytuje zvláštní příplatek ve výši od 900 Kč do 1 300 Kč měsíčně.

Podmínky výkonu služby

Týdenní služební doba, způsob rozvržení včetně délky vyrovnávacího období

Stanovená služební doba státních zaměstnanců ve služebním úřadu je 40 hodin týdně v režimu pružné služební doby.

Pružné rozvržení služební doby umožňuje, aby si státní zaměstnanec sám volil začátek i konec služební doby v jednotlivých pracovních dnech. Průměrná týdenní služební doba musí být naplněna nejdéle ve vyrovnávacím období kalendářního měsíce.
Základní služební doba představuje časový úsek povinné přítomnosti na pracovišti a činí pro pondělí až čtvrtek 6 hodin, pro pátek 4 hodiny. Volitelná služební doba představuje časové úseky, v jejichž rámci si státní zaměstnanec sám volí začátek a konec služební doby v jednotlivých dnech.

V čase mezi zvoleným začátkem a koncem služební doby je zahrnuta přestávka na jídlo a oddech v trvání 30 minut, která se nezapočítává do služební doby. Přestávka musí být státnímu zaměstnanci poskytnuta nejdéle po šesti hodinách nepřetržitého výkonu služby. Přestávku nelze poskytnout na začátku a na konci služební doby. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami musí činit nejméně 11 hodin. Výjimečně jej lze zkrátit až na 8 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí v každém jednotlivém týdnu činit nejméně 35 hodin. Pokud tomu nebrání podmínky výkonu služby, měl by být stanoven všem státním zaměstnancům na stejný den tak, aby do něho spadala neděle. Výjimečně jej lze zkrátit až na 24 hodin.

Služba přesčas

Službou přesčas je služba konaná nad stanovenou týdenní služební dobu a mimo rámec rozvrhu směn. Službu přesčas, ve dnech pracovního klidu a v noční době lze státnímu zaměstnanci nařídit pouze výjimečně za podmínek a v rozsahu, které stanoví ustanovení § 102 zákona o státní službě ve spojení s ustanoveními § 93 a 94 zákoníku práce, a kolektivní dohoda. Službu přesčas, ve dnech pracovního klidu a v noční době je státnímu zaměstnanci oprávněn nařídit bezprostředně nadřízený představený.

Bezprostředně nadřízený představený může požadovat službu přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce a nad limit 8 hodin týdně jen na základě písemné dohody se státním zaměstnancem.

Celkový rozsah služby přesčas ve služebním úřadu stanoví pro každý kalendářní rok kolektivní dohoda.

Zkušební doba – trvání a podmínky

V rozhodnutí o přijetí do služebního poměru se v zákonem stanovených případech stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. Zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu, a o dobu celodenní dovolené.

Adaptační proces

Adaptační proces je povinný pro každého nového zaměstnance a jeho cílem je usnadnit jeho orientaci v ministerstvu, na pracovišti a v útvaru, ve kterém bude působit. Má mu pomoci poznat cíle a kulturu ministerstva a zároveň zkrátit období potřebné pro dosažení požadované výkonnosti, urychlit rozvoj jeho kompetencí a zvýšit jeho motivaci.

Dovolená a způsob nařizování

Každý státní zaměstnanec má nárok na 5 týdnů dovolené v kalendářním roce, popř. na její poměrnou část vypočtenou podle počtu týdnů, které státní zaměstnanec v kalendářním roce odsloužil. Za dobu dovolené náleží státnímu zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.

Dobu čerpání dovolené určuje státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízený představený, a to podle odsouhlaseného rozvrhu dovolených. Určenou dobu čerpání dovolené oznámí státnímu zaměstnanci alespoň 14 dnů předem. Bezprostředně nadřízený představený je povinen určit státnímu zaměstnanci čerpání dovolené v kalendářním roce v rozsahu, na který státnímu zaměstnanci vznikne nárok. Poskytuje-li dovolenou v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se nedohodne se státním zaměstnancem jinak. Čerpání dovolené je bezprostředně nadřízený představený povinen státnímu zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém státnímu zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Státní zaměstnanec může požádat služební orgán o převedení části dovolené (max. 1 týden) do dalšího kalendářního roku.

Výpočet dovolené, na kterou vznikl státnímu zaměstnanci v daném kalendářním roce nárok, se provádí v hodinách, které se v závislosti na délce stanovené týdenní služební doby přepočítávají na dny.

Služební volno

Státní zaměstnanec má nárok na služební volno a v některých případech na plat, nemůže-li pro překážky ve službě na straně státního zaměstnance vykonávat státní službu (např. důležité osobní překážky; výkon veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu; neplacené služební volno; nemocenská, ošetřovné; zařízení osobních záležitostí).
Státní zaměstnanec má nárok na služební volno a na plat, nemůže-li pro překážky na straně služebního úřadu (např. provozní příčiny, závada v dodávce energie) vykonávat státní službu.

Indispoziční volno

Na základě Kolektivní dohody vyššího stupně může státní zaměstnanec čerpat indispoziční volno v rozsahu 5 dnů v průběhu kalendářního roku. Za každý den indispozičního volna se poskytuje náhrada platu ve výši denního výdělku. Nevyčerpané indispoziční volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku. Za dobu čerpání indispozičního volna se státnímu zaměstnanci plat nekrátí.

Úřednická zkouška

Každý státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku pro každý obor služby, v němž vykonává službu.
Pokud je do služebního poměru přijímána osoba na dobu určitou (na více jak 12 měsíců) nebo na dobu neurčitou, která doposud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku, přijme se tato osoba do služebního poměru na dobu určitou s trváním 12 měsíců. Po úspěšném vykonání úřednické zkoušky rozhodne služební orgán o změně doby trvání služebního poměru na odpovídající dobu dle vyhlášeného výběrového řízení.

Úřednická zkouška je tvořena částí obecnou a částí zvláštní. Část obecná (písemný test) je stejná pro všechny obory služby, část zvláštní (ústní zkouška před zkušební komisí) je zaměřena na jednotlivé obory služby.
Více podrobnějších informací k úřednické zkoušce je uvedeno v § 35 až § 42 zákona o státní službě.

Vzdělávání

Státní zaměstnanec je povinen absolvovat po vzniku služebního poměru úvodní vstupní vzdělávání. Následně je povinen si pravidelně prohlubovat, zdokonalovat či rozšiřovat odborné znalosti minimálně na základě stanoveného individuálního vzdělávacího plánu.

Státní zaměstnanec může využít k individuálním studijním účelům služební volno v rozsahu až 5 dnů v průběhu kalendářního roku. Toto studijní volno lze čerpat především za účelem:

1. získávání nebo zdokonalování odborných znalostí a dovedností týkajících se služebního místa státního zaměstnance, oboru služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, a působnosti organizačního útvaru, v němž je jeho služební místo zařazeno,
2. přípravy na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu,
3. přípravy na vykonání úřednické zkoušky na vlastní náklady pro obor služby, který je stanoven pro služební místo zařazené v témže organizačním útvaru, v němž je zařazeno i služební místo státního zaměstnance.

Nevyčerpané studijní volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku. Za dobu čerpání studijního volna se státnímu zaměstnanci plat nekrátí, ale náklady vynaložené na dosažení individuálního studijního účelu nese sám státní zaměstnanec.

Zvýšení vzdělání

Státní zaměstnanec si může zvýšit vzdělání studiem na vyšší odborné škole, vysoké škole anebo vysláním na studijní pobyt na náklady služebního úřadu, státnímu zaměstnanci náleží služební volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku. K tomuto zvýšení vzdělání je potřeba povolení služebního orgánu.

Podrobnější informace jsou uvedeny v § 109 až § 111 zákona o státní službě.

Podmínky pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby a výkonu služby z jiného místa
Nástroje pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby jsou povolení kratší služební doby a výkon služby z jiného místa.

Povolení kratší služební doby

O kratší služební době rozhoduje služební orgán na základě písemné žádosti státního zaměstnance. Kratší služební doba může být povolena, pokud tomu nebrání řádné plnění úkolů útvaru, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen.
Podrobnější informace jsou uvedeny v § 116 zákona o státní službě.

Výkon služby z jiného místa

Služební orgán může uzavřít se státním zaměstnancem dohodu o výkonu služby z jiného místa, nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu.

Služební hodnocení

Každý státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení, které zahrnuje ohodnocení znalostí, dovedností a výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli. Služební hodnocení obsahuje závěr o tom, jakých výsledků státní zaměstnanec dosahoval v rámci služby. Služební hodnocení dále stanovuje individuální cíle pro další osobní rozvoj státního zaměstnance. Státní zaměstnanec musí být se služebním hodnocením vždy seznámen. Od výsledku služebního hodnocení se odvíjí výše osobního příplatku a určuje se rozsah prohlubování vzdělání státního zaměstnance.

Podrobnější informace jsou uvedeny v § 155 až § 156a zákona o státní službě.