Plnění státního rozpočtu ČR za prosinec 2022
Deficit hospodaření státního rozpočtu meziročně klesl o 59,3 mld. Kč a proti plánované výši byl nižší o 14,6 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 316,1 mld. Kč a meziročně klesl o 92,5 mld. Kč.
Oproti novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 se schodkem 375 mld. Kč se na lepším plnění podílely nižší výdaje o 68,4 mld. Kč, které převážily nižší příjmy o 14,6 mld. Kč. Nenaplnění příjmů státního rozpočtu o 53,8 mld. Kč jde na vrub příjmů z rozpočtu Evropské unie, zatímco daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení překročily novelizovaný rozpočet o 16 mld. Kč. Úspora výdajů vyplynula zejména z menší realizace společných programů EU a ČR (-38 mld. Kč) a z dosavadní nízké výplaty podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích (-29 mld. Kč).
Původní schodek rozpočtu s deficitem 280 mld. Kč prohloubily v průběhu roku především výdaje na mimořádné valorizace důchodů (+27 mld. Kč), úsporný tarif na elektřinu a plyn pro domácnosti (+17,4 mld. Kč), doplatek příspěvku za obnovitelné zdroje energie za domácnosti a firmy (+4,7 mld. Kč), navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze (+10,9 mld. Kč), nebo jednorázový příspěvek na dítě (+6,7 mld. Kč) či humanitární pomoc (+8 mld. Kč).
„Výsledný schodek rozpočtu lze hodnotit různou optikou. Vláda letos poslala lidem a firmám na přímou pomoc s cenami energií a inflací zhruba 71 miliard korun. Dalších přibližně 20 miliard jsme vyčlenili na zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny. O bezmála 45 miliard pak schodek zkreslují chybějící příjmy z Evropské unie, které naopak vylepší rozpočet v letech následujících,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
„První rok naší vlády byl extrémně náročný, nicméně válka ani energetická krize nesmí být nadále překážkou pro plnění našeho závazku snižovat schodky státního rozpočtu. Musíme ozdravit veřejné finance, jakkoliv to nebude populární a navzdory přetrvávajícím rizikům spojeným s vývojem ekonomiky a inflace. Naší nejmenší ambicí pro příští rok musí být snížení strukturálního deficitu zhruba o třetinu, tedy nejméně o 70 miliard,“ doplňuje Stanjura.
Podrobná data naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 58 kB).
| 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Saldo celkem | -6,2 | 2,9 | -28,5 | -367,4 | -419,7 | -360,4 |
| Saldo bez vlivu EU/FM | -1,3 | -3,5 | -29,2 | -364,9 | -408,6 | -316,1 |
| leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2021 | -31,5 | -54,6 | -39,1 | -66,8 | -63 | -10,1 | -14,3 | -18,7 | -28,2 | -8,7 | -66,6 | -18,1 |
| 2022 | 3,9 | -49,2 | -13,9 | -41 | -89,2 | 6,3 | -9,8 | -38,4 | -39,7 | -15,9 | -50,4 | -23,3 |
Komentář k meziročnímu srovnání výsledku hospodaření v roce 2022 a 2021:
Příjmy státního rozpočtu v roce 2022 vzrostly o 9,2 % (+137,2 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy pojistného a daňových příjmů (+10,2 %, +131,7 mld. Kč), konkrétně hlavně daně z přidané hodnoty a daní z příjmů právnických osob. Vzrostly také výnosy z dividend (+14 mld. Kč). Naopak meziroční srovnání zkreslovaly loňské mimořádné příjmy z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč). O 8,3 mld. Kč (-6,6 %) poklesly i příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Jejich objem zůstal 38,9 % (-75,1 mld. Kč) pod očekáváním a stál i za nenaplněním celkových příjmů o 3,2 % (-53,8 mld. Kč).
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+8,0 %, +7,0 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021, jako např. snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka s dopadem až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 snížilo další zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Na druhou stranu příjmy pozitivně ovlivnil růst mezd a platů. Výplata kompenzačního bonusu, určená na pomoc drobným podnikatelům, redukovala výnos i v roce 2022, byť dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu dosáhl pouze přibližně jedné pětiny loňské částky.
Inkaso daní z příjmů právnických osob (+17,3 %, +22,4 mld. Kč), podobně jako daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+45,0 %, +2,8 mld. Kč) bylo taženo meziročně vyšším vyrovnáním daně za zdaňovací období 2021 splatným v roce 2022 a následně vyššími zálohami. Inkaso daně z příjmů právnických osob dosáhlo historicky nejvyšší úrovně. Meziroční růst inkasa na dani z příjmů právnických osob se projevil zejména v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče, energetickém sektoru a dále v sektoru pojišťovnictví v souvislosti se změnou ve zdanění rezerv pojišťoven.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nebyly v roce 2022 přímo dotčeny legislativní úpravou. Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením výdělků převážně v soukromém sektoru vedla k meziročně vyššímu inkasu pojistného o 7,1 % (+42,2 mld. Kč). Plán daný novelizovaným rozpočtem tak byl naplněn (+0,3 %, +2,2 mld. Kč).
Do inkasa daně z přidané hodnoty (+15,6 %, +46,7 mld. Kč) se promítá meziroční oživení ekonomiky, růst cen a také vyšší počet pracovních dnů. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory), jejíž celoroční dopad odhadujeme na necelých 2,5 mld. Kč. Na inkasu posledních měsíců se již projevuje zpomalení tempa růstu ekonomiky.
Vývoj inkasa spotřebních daní (+2,2 %, +3,3 mld. Kč) ve srovnání s minulým rokem odráží popandemické oživení ekonomiky. Výnos spotřební daně z minerálních olejů (-4,1 %, -3,1 mld. Kč) negativně ovlivnilo snížení sazby spotřební daně z motorového benzínu, účinné od června do září, a z nafty, u které bylo nižší zdanění prodlouženo do konce roku 2023 (odhadovaný celkový dopad 5,3 mld. Kč). Meziročně rostoucí trend vykazuje inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+5,6 %, +3,1 mld. Kč), z piva (+6,7 %, +0,3 mld. Kč), z lihu (+1,7 %, +0,1 mld. Kč) i z vína (+14,4 %, +0,1 mld. Kč). S úsporou spotřeby naopak pokleslo inkaso daně ze zemního plynu (-8,0 %, -0,1 mld. Kč).
Příjmy státního rozpočtu za leden až prosinec
DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 77,9 mld. Kč (+4,1 %). Běžné výdaje byly vyšší o 68,2 mld. Kč (+3,9 %), přestože byly vyplaceny prostředky na tzv. úsporný tarif včetně odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie, navýšení životního a existenčního minima, na dávky na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či na jiné sociální dávky a výdaje související se solidarní pomocí uprchlíkům. Důvodem je především nižší objem prostředků souvisejících s protiepidemickou pomocí. Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o téměř 10 mld. Kč (+5,5 %).
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+10,9 %, +75,7 mld. Kč) se nejvíce podílely důchody (+10,9 %, +57,6 mld. Kč) navýšené lednovou valorizací o 5,2 %, mimořádnou červnovou valorizací o 6,3 % a zářijovou o 4,0 %. Z ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+9,0 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, dále přídavek na dítě (+8,1 mld. Kč) posílený jednorázovým příspěvkem 5 000 Kč na dítě, příspěvek na péči (+3,7 mld. Kč), příspěvek na bydlení (+1,9 mld. Kč) a výsluhový příspěvek (+1,4 mld. Kč). Snížení počtu nakažených nemocí covid-19 vedlo k poklesu výplaty ošetřovného (-2,8 mld. Kč) a nemocenského (-1,2 mld. Kč). Nižších výdajů dosáhl i rodičovský příspěvek (-2,4 mld. Kč) a podpora v nezaměstnanosti (-0,1 mld. Kč).
Platby veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce vzrostly lednovou valorizací vyměřovacího základu a vyšším počtem pojištěnců o 3,1 mld. Kč (+2,4 %). Pokles tempa růstu proti stavu na konci srpna odpovídá změně legislativy, kterou došlo ke snížení měsíčních plateb z 1 967 Kč na 1 487 Kč za jednoho pojištěnce.
Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelům (-28,8 %, -36,1 mld. Kč). V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné, COVID 2021, COVID - Nepokryté náklady, AGRICOVID, odměny ve zdravotnictví a sociálních službách a další) s dopadem cca 60 mld. Kč. Na pokles transferů měly vliv i zálohové dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,8 mld. Kč) snížené březnovým zúčtovaním v podobě vratky prostředků ve výši 4,8 mld. Kč (loni 1,0 mld. Kč) a prostředky určené na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (-0,8 mld. Kč). K růstu naopak přispěly 17,4 mld. Kč vyplacené v průběhu září operátorovi trhu s elektřinou a určené na úhradu části nákladů domácností za vysoké ceny energií (úsporný tarif), dále 4,7 mld. Kč kompenzujících odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie a také začínající výplata pomoci podnikům v energeticky náročných odvětvích (0,8 mld. Kč).
Klesly i transfery příspěvkovým a podobným organizacím (-4,3 %, -3,8 mld. Kč) ovlivněné nejvíce předloňským mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče s dopadem 4,9 mld. Kč a transfery neziskovým a podobným osobám (-11,9 %, -2,9 mld. Kč) s nižší protiepidemickou pomocí (-3,2 mld. Kč).
Součástí neinvestičních transferů územním rozpočtům (+2,3 %, +5,3 mld. Kč) jsou hlavně prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách, které při růstu tarifů pedagogických pracovníků o 2 % vzrostly o 8,4 mld. Kč. Do rozpočtů municipalit naopak směřovalo zatím méně prostředků určených na financování sociálních služeb (-2,5 mld. Kč). Meziroční srovnání také ovlivnily předloňské transfery spojené s mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč) a příspěvkem na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu (4,3 mld. Kč proti letošním 1,2 mld. Kč). Kompenzace vyplacená na základě žádostí územních samospráv za ubytování uprchlíků v roce 2022 dosáhla 2,5 mld. Kč.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 7,5 mld. Kč (+17,7 %). Objem ostatních neinvestičních nákupů (+12,4 mld. Kč) byl výrazně navýšen pořizováním státních hmotných rezerv. Oproti roku 2021 navíc došlo k úhradě čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž držiteli poštovní licence, tedy České poště s. p., v objemu 6,8 mld. Kč (zpětně za roky 2018 až 2022). Vzrostly i výdaje na nákup vakcín (+2,2 mld. Kč).
Kapitálové výdaje dosáhly od roku 2015 nejvyššího podílu na celkových výdajích (9,4 %) a jejich rekordní objem představoval meziroční růst o 5,5 % (+9,7 mld. Kč). Téměř polovina prostředků směřovala státním fondům (91,4 mld. Kč). Státní fond dopravní infrastruktury jako největší příjemce investičních dotací obdržel ze státního rozpočtu meziročně o 11,7 mld. Kč více (na straně běžných transferů to bylo o 7,1 mld. Kč méně). Na růst měly vliv i transfery Státnímu fondu životního prostředí (+8,0 mld. Kč), který na rozdíl od roku 2021 obdržel 6,8 mld. Kč na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám financovaného z prostředků Národního plánu obnovy. Navýšení je patrné zejména u investic financovaných ze zahraničních zdrojů (+25,3 %).
Výdaje státního rozpočtu za leden až prosinec
Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.
Dokumenty ke stažení
Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
RSS
Přebírání zpráv?
