Prosincový PMI průzkum pro tuzemský zpracovatelský průmysl hlásí, že aktivita v tomto sektoru české ekonomiky pokračuje v poklesu

Prosincový PMI průzkum pro tuzemský zpracovatelský průmysl hlásí, že aktivita v tomto sektoru české ekonomiky pokračuje v poklesu, nicméně v porovnání říjnem a listopadem se tempo poklesu zmírnilo.

PMI indikátor pro tuzemský zpracovatelský průmysl v prosinci vzrostl na své tříměsíční maximum, čemuž napomohl mírnější pokles výroby a také obdobný vývoj pozorovaný v sousedním Německu či Polsku.

Nicméně, výroba a zejména nové objednávky dle PMI průzkumu i nadále výrazně klesají, nálada ve zpracovatelského průmyslu zůstává pesimistická a vše vede k poklesu zaměstnanosti v tomto významném sektoru české ekonomiky.

Souhrnný indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, v prosinci vzrostl z úrovně 41,6 na 42,6, což představuje tříměsíční maximum.

Finanční trh očekával nárůst celkového indikátoru PMI na úroveň 42,7.

Pod úrovní padesáti bodů, jež v tomto průzkumu vytváří kritickou hranici mezi růstem a poklesem aktivity ve zkoumaném sektoru ekonomiky, se PMI indikátor pro tuzemský zpracovatelský průmysl nachází již sedmý měsíc v řadě.

Jakkoliv celkový PMI indikátor v prosinci vzrostl, tak i nadále platí konstatování, že na tak nízkých úrovních, na kterých se indikátor PMI aktuálně nachází, bylo hodnocení podmínek ve zpracovatelském průmyslu na jaře roku 2020.

Tehdy se aktivita v tomto sektoru ekonomiky začala zvedat po úderu, jenž uštědřila první vlna pandemie koronaviru.

Dle PMI průzkumu se v tuzemském zpracovatelském průmyslu v prosinci zmírnil pokles výroby, jenž byl nejmírnější od září 2022.

Prudce klesají nové objednávky a očekávání ohledně výroby pro příštích 12 měsíců jsou na druhé nejslabší úrovni od dubna 2020.

Vysoká inflace včetně vysokých nákladů na energie se nepříznivě podepisuje na kupní síle zákazníků, a to i na exportních trzích: nové objednávky ze zahraničí pokračují v prudkém poklesu.

Slabé nové objednávky a pokračující pokles výroby vedou ke ztrátě pracovních míst: zaměstnanost v tuzemském zpracovatelském průmyslu v prosinci klesla nejrychleji od srpna 2020.

Růst nákladů v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v prosinci zrychlil, nicméně i tak šlo o druhý nejpomalejší nárůst nákladů za uplynulé dva roky.

Růst prodejních cen se zpomalil, na nejnižší úroveň od března 2021 s tím, jak na výrobce působí konkurenční prostřední, jež jim znemožňuje promítnou vyšší náklady plně do prodejních cen.

Ochlazování aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu by v horizontu dalších měsíců dle našeho názoru mělo obecně vést ke zmírňování cenových tlaků v tomto sektoru ekonomiky.

Prosincový PMI průzkum pro tuzemský zpracovatelský průmysl hlásí zmírnění poklesu aktivity v tomto sektoru české ekonomiky.

Zmírnění poklesu aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu odpovídá vývoji v sousedním Polsku či v eurozóně, nicméně dle průzkumu PMI klesá aktivita v tuzemském zpracovatelském průmyslu i tak velmi výrazně.

Pokles PMI ve zpracovatelském průmyslu zapadá do mozaiky předpokládaného scénáře, v němž Česká republika vykáže mezikvartální pokles HDP jak ve třetím, tak ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 a ekonomika tak projde technickou recesí.

V průběhu letošního prvního čtvrtletí by se ale situace v české ekonomice měla stabilizovat v tom smyslu, že HDP bude mezikvartálně víceméně stagnovat.

Od druhého čtvrtletí by se měl HDP vrátit k mezikvartálnímu růstu, ovšem za celý rok 2023 bude růst HDP činit pouhých 0,5 % a riziko je vychýleno spíše ve směru ještě slabšího výkonu české ekonomiky.

Za celý rok 2022 odhadujeme růst HDP České republiky v oblasti 2,5 %.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.