Nevylučuji, že měnovou politiku bude nutné zpřísnit - Eva Zamrazilová

Rozhovor s E. Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Martin Jonáš (ČT24 21. 12. 2022, pořad Interview ČT24)

„Za největší riziko považuji tradiční lednové přeceňování,“ říká v rozhovoru pro Interview ČT24 viceguvernérka Eva Zamrazilová. Zchlazení poptávky je ale podle ní už nyní značné a pokud nedojde k nějakému velmi překvapivému obratu, inflace by se postupně měla dostat zpět do cíleného pásma.

• Video – rozhovor (externí odkaz na ČT24)

Martin Jonáš, moderátor
Rozhodnutí 7 lidí, které má vliv na každého obyvatele České republiky. Česká národní banka ponechá základní úrokovou sazbu na stávající úrovni, tedy na sedmi procentech. Rada také znovu slíbila zabránit prudkým výkyvům kurzu koruny. Je to dost pro zkrocení inflace, která se stále pohybuje blízko historicky rekordních hodnot? Klíčová, ale ne jediná otázka na dnešního hosta Interview ČT24, viceguvernérku České národní banky paní Evu Zamrazilovou, hezký večer.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Dobrý večer. Děkuji za pozvání.

Martin Jonáš, moderátor
Paní viceguvernérko, abychom si vymezili hrací pole, abychom si řekli, o co vlastně jde, o co se hraje. Co všechno ovlivňuje v našich životech dvouciferná inflace?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Dvouciferná inflace samozřejmě ovlivňuje v našich životech především to, jak mění, jak musíme přistupovat ke spotřebě, protože lidé musí začít uvažovat o tom, co skutečně nutně potřebují koupit, za co budou utrácet a jaké spotřeby se mohou vzdát. Samozřejmě víme, odkud ta inflace přišla, je to přímý důsledek války, války na Ukrajině, ruské agrese, která zdražila ceny energií. Ty ceny energií, na které jsme si zvykli, že bývaly opravdu relativně levné, tak ty ceny energií se vyšplhaly tak vysoko, že pohlcují v našich peněženkách čím dál tím větší část našich příjmů.

Martin Jonáš, moderátor
A nejen ceny energií, ale i samotná inflace pohlcuje naše úspory, zdražuje naši spotřebu.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Ano, ale dominantní složkou jsou ceny energií a ceny potravin. A ty ceny potravin také samozřejmě souvisejí s tou ruskou agresí, protože to, co vidíme, jsou především ceny obilovin.

Martin Jonáš, moderátor
A čím vyšší úroková sazba, základní úroková sazba České národní banky, tím, řekněme, tvrdší razantnější boj proti inflaci. Přesto Česká národní banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Pro vás osobně bylo to těžké rozhodnutí, nebo jste to měla v sobě 50 na 50. Musela jste do poslední chvíle zvažovat, jakou cestou se vydat?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Samozřejmě celou, několik dní před tím jednáním opravdu analyzuji všechny dostupné informace, protože vždycky, vždycky se dívám na čísla, která přišla od toho poslední a i další informace, nejenom samozřejmě data, která přišla od toho posledního měnově politického jednání. A to, co přišlo od toho měnově politického jednání, mělo minulého, mělo de facto především dominantně protiinflační charakter z pohledu toho, jak vypadala ta situace v té minulé prognóze. Snížila se razantně, nebývale, historicky nebývale spotřeba domácností. Bylo to, jak pod očekáváním centrální banky, tak pod očekáváním většiny analytiků.

Martin Jonáš, moderátor
A to je klíčový, klíčový moment. Klíčový element, který do toho vstupuje, jestliže zůstane tento trend v platnosti, znamená to, beze vší pochybnosti, že do budoucna se inflace bude snižovat?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Samozřejmě. Inflace, jak měříme, měříme ji indexem spotřebitelských cen. Spotřebitelské ceny se vyvíjejí v souladu s tím, jak se vyvíjí spotřeba domácností a jestliže ta spotřeba razantně klesla mezičtvrtletně o 3 %, meziročně o 6 %, tam došlo ke snížení spotřeby zboží střednědobé a dlouhodobé trvanlivosti. To znamená takového toho zbytného zboží, které si většinou jsme schopni nějakým způsobem odpustit, tak téměř o 13 %. To je skutečně velmi razantní vývoj a je vidět, že nejenom samozřejmě, že ta vysoká inflace sama o sobě, která nutí lidi spořit u toho méně zbytná u toho zbytného zboží. A samozřejmě i ty úrokové sazbě centrální banky nějakým způsobem zapůsobily a zchladily poptávku.

Martin Jonáš, moderátor
Ale přesto to rozhodnutí není nesporné. 2 ze sedmi členů rady, pan Marek Mora, pan Tomáš Holub hlasovali, respektive představovali si zvýšení na 7,5 procenta. Nepřesvědčili Vás?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Dnes zase nebudeme, nemáme hovořit o těch konkrétních jménech. Minule to opravdu tak bylo, minulé a předminulé kolegové hlasovali o povaze, požadovali podstatně větší zpřísnění razantnější zpřísnění měnové politiky. Dnes teda hovoříme o těch 50 bazických bodech na těch 7,5. To znamená, že vidíte sám, že ta situace se od těch minulých zasedání změnila.

Martin Jonáš, moderátor
Že to není úplně zásadní radikální střet v rámci rady?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Jistě, že minule, předminule, byl to požadavek 7,75 a předminule 8 % a nyní tedy pouze 7,5, takže vidíte sám, že ta, že ta politika nějakým způsobem působí, blíží se. I když já osobně vůbec nevylučuju to, že ještě tu měnovou politiku bude nutné zpřísnit, že skutečně se budeme muset dostat na vyšší úrovně, ale tady vidím jako největší riziko lednové, tradiční lednové přeceňování až uvidíme jeho důsledky v kombinaci s tím, kdyby ta spotřeba nepadala tak rychle, jak si myslíme, tak potom byl, to byl důvod zasáhnout.

Martin Jonáš, moderátor
Tlumí už teď je 7 procentním úroková sazba českou ekonomiku?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Určitě, to je...

Martin Jonáš, moderátor
Byl to, byl to pro vás důležitý moment při tom rozhodování, tato skutečnost?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Samozřejmě, samozřejmě, je vidět třeba onu, ono totiž ta měnová politika nemá nějaký kouzelný provázek, za který by zatáhla, ta inflace by za, za nějakou krátkou dobu spadla razantně hned k těm cíleným kýženým dvěma procentům. Tady je prostě soustava nějaký lanek, která se vzájemně, vzájemně ovlivňují a trvá to ho několik čtvrtletí naše jaksi na to skutečně na tu inflaci zapůsobí. Takže co vlastně vidíme? Dramaticky se omezila úvěrová, nová úvěrová kreace. Objem hypoték, které poskytly v posledních měsících, každý měsíc byl kolem šesti nebo sedmi miliard korun, prostě to je pokles o 80 %. Tady se podařilo tím pádem zchladit hlavní problém české ekonomiky, to byly nadhodnocené ceny nemovitostí, to bude, to je podle mého velmi důležité, protože tady zase se bude omezovat vliv tzv. imputovaného nájemného. To je statistický pojem, který víceméně měří to, kolik by majitel platil, kolik by vlastně majitel, náklady majitele na bydlení armáda. Ano ano. A tady, tady ten to imputované nájemné právě rostlo v závislosti na, v závislosti na růstu cen nemovitostí. Takže tady už vidíme také omezení. A vidíme prostě celkové zchlazení, zchlazení té poptávky na trhu samozřejmě ty úrokové sazby vliv měly, říkám, ta spotřeba domácností, šestiprocentní meziroční propad, následovaný pokles maloobchodních tržeb v říjnu o více než 9 %. Skutečně si myslím, že to zchlazení je značné a pokud nedojde k nějakému velmi překvapivému obratu, tak opravdu by postupně mělo tu inflaci nějakým způsobem dovést zpátky do toho cíleného pásmo.

Martin Jonáš, moderátor
A myslíte si, tedy, že to bylo také riziko, že Česká národní banka, takříkajíc přestřelí a přivede českou ekonomiku do bolestivé recese?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Vždycky se můžete dopustit chyby. A je to ta chyba jednak, že zpřísným moc nebo zpřísní málo a vždycky jsou tady nějaké zamýšlené pozitivní dopady a nezamýšlené důsledky, takže samozřejmě to zvažujeme také. Primárním cílem je ta cenová stabilita a osobně a myslím si, že většinově teď tu situaci vidíme tak, že je potřeba tu inflaci dovést do toho cíle stabilně tak, aby dlouhodobě byla kolem těch dvou procent a na nějakém, nějakým způsobem často manipulovat s těmi úrokovými sazbami. Já myslím, že preferujeme prostě stabilitu úrokových sazeb po delší dobu, což by mělo vést i k té stabilní inflaci. Tady mám velké hříchy z minulosti, kdy prostě za v posledních 10 letech ta měnová politika byla bohužel příliš uvolněná, naakumulovala inflační potenciál velkého rozsahu a bohužel je teď evidentní, že to snížení sazeb na nulu, které následovalo vlastně celou tu covidovou paniku, tak bylo dalším spouště, spouštěčem té inflace v současné době, protože tady, bohužel málokdo rozpoznal tu skutečnou povahu peněz, které v té době šli do ekonomiky. To byly inflační peníze bez reálné protihodnoty, které vlastně poskytovala lidem podnikům vláda. A ten inflační potenciál byl obrovský a tím, že se sazby srazily zas zbytečně na nulu, tak se bohužel ještě ten, ten inflační potenciál posílil a to teď sklízíme.

Martin Jonáš, moderátor
My se můžeme podívat na graf, který pochází z vaší dílny, z České národní banky. Jedná se o prognózu inflace na následující léta, když se na to podíváme, dokážete nám popsat, vysvětlit, v čem vlastně spočívá? Když se podíváme na ten roztřepený konec té, té linky, co je podle Vás ten nejreálnější předpoklad? Jak bude vypadat inflace v příštím roce, na jakou úroveň se dostaneme?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Ta inflace by se začne, vidíte, že už tady skutečné očekává ten odborný, odborný aparát, protože tohle je dílo našeho odborného aparátu, vidí, vidí zpomalování, ukazuje, že teď už jsme někde na tom pomyslném vrcholu té inflace, že už opravdu by se ovšem mělo začít...

Martin Jonáš, moderátor
Guvernér sám dnes prohlásil, že předpokládáme ještě další růst v následujících týdnech k 20 procentům.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Tohleto už je to už jsou prostě hrátky vlastně se statistickým zachycením toho, co se děje v oblasti energií, že nám tam teď vypadává opatření, které, které vlastně osvobodilo od daně z přidané hodnoty pro ty poslední 2 měsíce. Teď teď tam těch opatření je celá řada nebo byla celá řada a některá vyprchávají a přijdou nová a pak bude ten, pak bude ten maximální, ten stropový tarif. V tom lednu teprve uvidíme, kde, kde ty ceny energií skutečně budou, protože my neznáme přesně ani tu srovnávací základnu, známe jenom ten cenový strop a tam ještě některým klientům samozřejmě budou vyprchávat fixace, protože jsou pořád ještě lidé, kteří mají tu cenu energií, ty levné energie z minulosti zafixovány i do, do nějaké části příštího roku. No a ta inflace by se měla teda postupně, postupně zvyšoval, snižovat, promiňte. A během roku maximálně roku a půl bychom měli být někde kolem těch dvou procent. Samozřejmě to, ta roztřepenost kolem toho ukazuje rizika nebo prostě takový rizikový interval. Ano, vidíme, že můžeme být někde ještě o něco výše, ale můžeme být také o něco níže.

Martin Jonáš, moderátor
Co by se muselo stát, aby se nám ta linie dostala hodně vysoko nad tu nulovou úroveň?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Já mám v podstatě strach nebo pro mě to riziko spočívá především ve dvou oblastech. První oblast je fiskální politika, kdy opravdu moc doufám, že vláda v té těžké situaci nepodlehne prostě těm populistickým požadavkům kompenzovat, kompenzovat, kompenzovat výpadky životní úrovně.

Martin Jonáš, moderátor
Promiňte, že do toho vstupuji, ale v tuto chvíli podléhá už jim? Protože v tuto chvíli fiskální politika vlády předpokládám vzhledem k vysokým deficitům má proinflační charakter.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Třeba řeknu Vám příklad. Třeba v září už bylo vidět, v září bylo vidět, že tam se zmínil, zmírnil propad maloobchodních tržeb, protože tam bylo cítit těch 15 nebo 18 miliard korun, které se do té ekonomiky dostaly tím, že rodiny dostaly pětitisícovku na, v měsíci září. A tam si myslím, že to bylo naprosto zbytečné. Tam se opravdu měla držet ta původní linie, to znamená, že to měly dostat rodiny, které již mají nárok na nějaké dávky nebo přídavky. Neměli to dostat, neměl, neměla ta paušální hranice být ten 1 000 000, 1 000 000 Kč, jak, bohužel, byl.

Martin Jonáš, moderátor
Diskutujete o tom s vládou, ostatně guvernér Aleš Michl prohlásil, že by chtěl, aby viceguvernéři chodili více za ministry a mluvili s nimi o těchto problémech.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
My máme možnost se, pan guvernér i my , pan guvernér nebo některý z více guvernérů má možnost se, se účastnit setkání vlády, po jednání vlády. Dnes jsme, bohužel, přijít nikdo nemohli, protože jsme měli to měnově politické jednání, takže to, bohužel nešlo. Já myslím, že jinak s vládou komunikujeme a myslím, že vláda velice dobře ty naše, ty naše stesky zná, protože, pokud se nezbavíme toho skoro 3 procentního strukturálního deficitu, tak bude hodně bolestná, bolestivé a obtížné, opravdu se vrátit s tou inflací někam ke dvěma procentům.

Martin Jonáš, moderátor
Mezi ty vaše stesky bude mezi ně patřit také dnešní rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy na 1700, 17 300 Kč?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Bohužel ano, protože, ale nejdeme, vysvětlím to, nejde ani tak o samotnou tu minimální mzdu, to skutečně bere malé procento pracovníků, 4 maximálně 5 %, ale tam jde o ten nešťastný systém těch zaručených mzdových tarifů, které vlastně vám posunou tady to zvýšení té minimální mzdy těm zaručeným, nějakým řetězovým mechanismem až někam k mediánu. Takže, takže, tyhle, tahle ta administrativní opatření mě trápí. A ten druhý problémový okruh, který vidím jako velmi, velmi nejistý je to, jestli se podaří Evropské centrální bance svoji měnovou politikou dostat inflaci pod kontrolou v eurozóně, protože teď nedávno před několika dny se aktualizovala prognóza toho stavu Evropské centrální banky a prognózovala se výše pro příští rok pro tento rok, pro příští rok, pro přespříští rok a i s tím, že i ten rok 2025 by měl být ještě nad dvěma procenty. To pro nás samozřejmě znamená riziko, že budeme dovážet zvýšenou inflaci z eurozóny.

Martin Jonáš, moderátor
Kdy bychom se podívali na mapu Evropy, promítli na ní inflaci v jednotlivých státech, tak by se nám kontinent vlastně rozpadl na 2 části, zhruba řečeno, na západ od našich hranic inflace podstatně nižší než oblasti střední a východní Evropy. Proč tomu tak je, proč Česká republika patří do téhle nešťastné skupiny?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Těch faktorů je víc. Já se to pokusím vysvětlit. Samozřejmě v našem, my jsme chudší ekonomika a stejně jako naši kolegové, kteří, kteří s námi přicházeli do Evropské unie v roce 2004, máme nižší ekonomickou i nižší cenovou úroveň a v našem spotřebním koši ty energie a potraviny hrají podstatně větší roli. Mají větší váhu než u těch našich bohatších sousedů. Rovněž jako my, jako Česko máme poměrně vysokou nebo hodně vysokou energetickou náročnost v oblasti průmyslu, který je vlastně naším dominantním, dominantním tvůrcem přidané hodnoty v celém národním hospodářství, no a já uvádím často takový příklad, jestliže v Česku stojí čokoládový dort, dejme tomu, 5 EUR a ve Vídni 10 EUR, tak, jestliže mi světová cena kakaa vzroste o jedno euro, dejme tomu, taky je to v tom Rakousku 10 %, ale u nás 20 %, když bych to jenom takto přímo promítl, ale doufám, že se mi podařilo vysvětlit tu přímou souvislost mezi tou nižší cenovou hladinou u nás vyšší u těch vyspělejších zemí. A tím šokem, který přijde z té světové ekonomiky v podobě zdražení nějaké suroviny a o, dejme tomu, fixní cenu několika jednotek, desítek, stovek EUR nebo nebo dolarů.

Martin Jonáš, moderátor
A možná i proto Mezinárodní měnový fond, snad můžu říct, kritizoval dosavadní fungování rozhodování České národní banky. Představoval by si vyšší úrokovou sazbu, ráznější boj s inflací, jak tomu je? Nerozumní Mezinárodní měnový fond situaci v České republice?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Myslím si, že letos byla tam mise, že letos byla tam mise složená z, trošku přijela v jiném trošku personálním obsazení. Oni hovořili o tom, dejme tomu, co vím i o těch rizicích pro finanční stabilitu z toho úhlu pohledu, že akceptovali, akceptovali vizi toho, že my bychom teď, dejme tomu, ještě dalším poměrně razantním zvýšením úrokové sazby mohli dosáhnout rychleji té cenové stability a rychleji ty úrokové sazby zase snižovat, ale to je pro mě tady ta, tady ten, tady ta možnost nebo tady ten scénář je zatížen hrozně vysokým rizikem právě toho, o čem jsem hovořila. To, znamená, to je pořád uvolněné fiskální politiky a toho, že budeme tu inflaci dovážet z eurozóny. A tím pádem my bychom se pořád nemuseli, byť bysme měli ty sazby ještě o dva třeba nebo 3 procentním body vyšší. Byli bysme třeba na 10 %, ale s některými faktory bychom nic dělat nemohli a nemohli bychom ty sazby snižovat. A nějak bychom to období museli, museli prostě vydržet do té doby, než se ta inflace podaří zkrotit globálně, především pro nás hraje roli ta, ten evropský kontext, že jo, tu Evropskou centrální banku.

Martin Jonáš, moderátor
Že bychom byli vystavenější vlivům světa ještě více než za současné situace.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Bychom měli, vlastně, inflaci bychom tu měli zhruba stejnou, jako budeme mít při té sedmiprocentní sazbě, ale, ale, ale co se týče z pohledu, dejme tomu, konkurenceschopnosti pro ty firmy, které jsou závislé na úvěrování v korunách, bysme, ty by byly mnohem méně konkurenceschopné, než za té situace těch sedmi procent, která je i tak téměř katastrofální pro řadu firem, které, dejme tomu, zamýšlejí investice.

Martin Jonáš, moderátor
Na to jsem se chtěl zeptat. Někdy mluvíte o tom, že česká podniková sféra, jako by se rozpadala do dvou sekt, jedna z nich dosáhne na úvěry v euru, jedna z nich se musí spolehnout na to, že dostává úvěry v českých korunách. Je tohle důležité nebezpečné štěpení pro českou ekonomiku?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Samozřejmě, svým způsobem ano, ale, ale proto pro ten dosah té měnové politiky to samozřejmě není úplně, úplně optimální rozložení. Nicméně prostě to patří k tomu už máme hodně, hodně otevřenou ekonomiku, vždycky jsme záviseli, páteří naší ekonomiky byl export, export. Export vlastně zakládá vždycky tu základnu pro tu domácí spotřebu i investice, takže to je prostě situace, která je takto daná.

Martin Jonáš, moderátor
Pardon, a když o tom mluvíte, nezlobí jsem na vás právě exportně orientované firmy za další krok, ke kterému saháte na operace na devizových trzích? Česká národní banka mohutně investovala na devizových trzích v minulých měsících až do výše 620 miliard korun ze svých devizových rezerv. Zároveň, ale pro exportně orientované firmy asi nejsou úplně šťastné z toho, že v důsledku těchto prací má Česko za 11 let nejsilnější kurz koruny.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Vysvětlím. Jedná se o to já, pokud jsem měla tu možnost hovořit dříve s exportéry, tak šlo především, tak oni ani nějakým způsobem nepožadovali konkrétní, konkrétní výši kurzu, ale trápily je hodně ty silné výkyvy, protože proti, proti té hladině se, dejme tomu, mohou zajistit, mohou s ní počítat, mohou s ní pracovat, ale proti těm výkyvům se zajišťuje vlastně nejhůře. Takže my v současné době opravdu spíše bráníme těm nadměrným výkyvům a myslím si, že ty ta analytici, odborná veřejnost vidí, že zase až zase až tak jako až tak extrémně ta intervenční aktivita nebyla dosud.

Martin Jonáš, moderátor
Ale pro laika těch 620 miliard korun zhruba v přepočtu to je obří suma. Není to přece jenom riskantní operace z hlediska České národní banky, potažmo České republiky? Máme na to dost prostředků, dost síly? Nedostaneme se pod tlak jednak trhu, možná i spekulantů?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Takže my máme ty devizové, devizové rezervy, proč vznikly. Ty devizové rezervy vznikly jako důsledek politiky toho kurzového závazku a potom mechanismů, puštění toho kurzového závazku, tím jsme se vybudovali jedny z relativně největších devizových rezerv na světě. V poměru samozřejmě, když to vemu relativně k hrubému domácímu produktu, tak my jsme někde se pomalu blížíme, blížíme úrovni Švýcarska. Takže a z mé strany je to celkem jednoduchá úvaha, no tak ty, ty rezervy vznikly měnovou politikou, na co jiného je použít v současné době zase, než na tu měnovou politiku. A otázkou tady je, že řada těch centrálních bank uvažuje o tom, že bude ty svoje bilance nějakým způsobem redukovat, takže i tudy vlastně přichází to zpřísnění té měnové politiky, které je stále potřeba.

Martin Jonáš, moderátor
A jenom, abych k tomu dodal, možná to velmi podstatné, tohle je způsob, jak alespoň zčásti zabránit tzv. dovážené inflaci?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Myslím si, že ano, je to, je to způsob především jak tedy stabilizovat, stabilizovat ten, ten vývoj toho kurzu, aby nepodlehl nějakým nadměrným výkyvům a samozřejmě, že určitý protiinflační efekt tady existuje, i když on je, on je, je poměrně omezený, ne není to nějak.

Martin Jonáš, moderátor
Paní Zamrazilová, možná úplně na závěr a ve zkratce, co nás čeká? Nová sedmdesátá léta, tj. kombinace vysoké inflace, slabého růstu, vysoké nezaměstnanosti, anebo se dokážeme zotavit rychleji?

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Takže tu otázku, kterou jste položil, je globální, tak já pevně doufám, že to úsilí, úsilí velkých světových centrálních bank bojovat s inflací a zvyšovat úrokové sazby, že vlastně bude mít nějaký synergický efekt a doufejme, že se, že se podaří tu globální inflaci dostat pod kontrolu. My jsme malá otevřená ekonomika a vždycky budeme nějakým způsobem, nějakým způsobem vystaveni těm cenovým tlakům ze zahraničí, ať už byly před 10 lety deflační, anebo jsou tedy dnes ty tlaky inflační, ale samozřejmě jako centrální banka budeme dělat maximum pro to, aby byla v dlouhodobém, aby bylo to prostředí předvídatelné, aby ty měnové sazby se neměnily příliš často a ta inflace byla stabilizovaná dlouhodobě.

Martin Jonáš, moderátor
Paní Zamrazilová, velmi mě mrzí, že náš čas vypršel. Velmi děkuji.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Ano, děkuji.

Martin Jonáš, moderátor
Hezký večer.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
Také děkuji.

Martin Jonáš, moderátor
Na závěr ještě rychlé pozvání na speciální vysílání ČT24. Začíná ve 21:15 a bude se věnovat návštěvě ukrajinského prezidenta ve Spojených státech.