Ranní okénko - ČNB nechá 2T repo sazbu na 7 %

Na rozdíl od finále mezi Francií a Argentinou postrádá datový kalendář pro tento týden náboj a finanční trh může zvolnit ve vánoční atmosféře. Důležité lokální události se ale přece jen najdou. Ve středu zasedá ČNB. Oproti ECB, Fedu či Bank of England, které minulý týden jednotně zvýšily úrokové sazby o 50b, se akce nečeká. Hlavní úroková sazba by měla nadále zůstat na 7 %. Z německé ekonomiky bude stěžejní prosincový Ifo index, jehož složka očekávání nastíní vývoj ekonomiky v prvních měsících nového roku. Výsledky předstihových ukazatelů vyjdou i v eurozóně a USA.

Ifo index vychází dnes dopoledne. Investoři se ho budou snažit využít k vyhodnocení hloubky recese, do které německá ekonomika podle přicházejících dat míří. Podle mediánu tržních očekávání německý reálný HDP poklesne okolo 0,5 % v 4Q22 a 1Q23. O hodinu později eurostat zveřejní údaj o vývoji nákladů práce během 3Q22. Půjde o klíčový údaj pro ECB, která minulý týden zaujala překvapivě jestřábí rétoriku, když komunikovala, že se nejednalo o poslední zvýšení sazeb o 50b. Jestřábí výhled podtrhuje i nová prognóza, která ukazuje na vytrvalejší cenové tlaky. Následně jsme posunuli náš výhled vývoje úrokových sazeb o 100bb výše. Počítáme s hiky o 50bb v únoru a březnu, a dalších 50bb pak kumulovaně v 2Q23. Depozitní sazba by se tím dostala k 3,5 % z aktuálních 2 %, a tedy hlouběji do restriktivního pásma. Hlavní sazba pro refinanční operace pak z aktuálních 2,5 % na 4 %.

V úterý následuje spotřebitelská důvěra v eurozóně. Trh v prosinci očekává zhruba stejnou hodnotu jako v předchozím měsíci, přesahující záporných 20 bodů. Jedná se ale o lepší situaci než v září, kdy pokles dosahoval 30 bodů. I přes mírné stažení ztrát ale indikátor hlásí, že jedním z hlavních tahounů mezikvartálního poklesu HDP bude spotřeba domácností.

Ve středu rozhodne o nastavení úrokových sazeb ČNB. Podzimní prognóza sice naznačuje, že česká ekonomika by volala po krátkodobém navýšení sazeb o ještě zhruba 100bb, předpokládáme ale, že se tak nestane. Současná bankovní rada preferuje spíše hladší křivku úrokových sazeb a namísto rychlého zvyšování a následného prudkého snižování bude raději držet sazby po delší dobu stabilní. Ke konci roku tak základní sazba zůstane na úrovni 7,00 %. Trhy nyní již místo možného hiku budou spíše vyhlížet časový plán, kdy by mohlo začít docházet ke snižování úrokových sazeb. Na prosincovém zasedání se takové informace ale patrně ještě nedočkají. My výhledově očekáváme první cut v Q3’23.

Ve zbytku týdne vyjdou německý ceny výrobců, které mají na trh vyslat dezinflační signál a v USA budou sledované statistiky hodnotící odolnost amerických spotřebitelů, konkrétně osobní příjmy a výdaje a spotřebitelská důvěra od University of Michigan.

David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.