Mezi největší úspěchy půlročního předsednictví ČR na úrovni Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) patří dohoda na poskytnutí finanční pomoci Ukrajině ve výši €24 mld., rozdělení €20 mld. z balíku RePowerEU

Během šesti intenzivních měsíců českého předsednictví se pod vedením ČR uskutečnilo celkem pět zasedání Rady ECOFIN. Na každém zasedání si české předsednictví připsalo nejméně jeden úspěch v podobě schválení konkrétního návrhu či dosažení politické dohody mezi členskými zeměmi. Agenda jednotlivých jednání navíc vedle běžných bodů reflektovala zejména současnou geopolitickou situaci na Ukrajině a dopady energetické krize.

Neformální setkání ministrů financí a guvernérů v Praze

Mediálně nejsledovanější jednání Rady ECOFIN proběhlo v září, kdy se ministři financí a guvernéři centrálních bank v čele se Zbyňkem Stanjurou a Alešem Michlem sešli na neformálním jednání v Praze. Hlavním úspěchem dvoudenního jednání byla dohoda na finanční pomoci Ukrajině ve výši €5 mld. navazující na červencovou dohodu na poskytnutí první pomoci ve výši 1 mld. EUR.

Ministři financí debatovali také o poválečné obnově Ukrajiny: „Rusko proti nám vede ekonomickou válku a jeho hlavním cílem je rozdělit společnost v zemích EU a rozbít evropskou jednotu. Proto je potřeba už dnes řešit také poválečnou obnovu země. Nebavíme se přitom o jednostranném nalévání peněz, ale především o umožnění českým a evropským firmám vstoupit na ukrajinský trh a podílet se investičně na obnově země, která nepochybně přinese celou řadu podnikatelských příležitostí,“ dodal ministr Stanjura.

V neposlední řadě se otevřelo téma udržitelných veřejných financí. Shoda byla dosažena na potřebě zjednodušení fiskálních pravidel a zajištění vyšší vymahatelnosti při neplnění konsolidačních strategií.

Dosažení dohody na rozpočtu

V září byla písemně schválena pozice Rady k evropskému rozpočtu na rok 2023, jež byla od července úspěšně předjednána českým předsednictvím. V polovině listopadu pak došlo ke konečné dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou. Rozpočet na příští rok je orientován zejména na hlavní politické priority EU, jak uvedl náměstek ministra financí a hlavní vyjednavač Rady Jiří Georgiev: „Rozpočet na příští rok je realistickým kompromisem zohledňujícím ekonomickou situaci EU, zájmy daňových poplatníků i potřebu řešit nové prioritní výzvy v nestabilním geopolitickém kontextu roku 2023.“

Balíček RePower EU a vyšší odolnost evropských bank

Na říjnovém zasedání v Lucemburku se ministři financí pod vedením Zbyňka Stanjury dohodli na rozdělení nové kapitoly RePowerEU ve výši €20 mld. v rámci balíku peněz na oživení a odolnost evropské ekonomiky. Hlavním cílem balíčku jsou investice do projektů na zvýšení odolnosti energetického systému v celé EU. ČR připadne téměř 16 mld. Kč, které budou použity ke snížení závislosti na ruských fosilních palivech.

Ministři se dohodli také na kompromisním návrhu implementujícím mezinárodní bankovní standardy Basel III, které mají zvýšit odolnost bankovního sektoru EU v případě budoucích krizí.

Makroekonomická pomoc Ukrajině

Na prosincovém zasedání Rady ECOFIN došlo k předání symbolického zvonečku Švédsku, ale pokračovala jednání o balíčku opatření zahrnujícím pomoc Ukrajině v příštím roce, zavedení minimální efektivní sazby daně (tzv. Pilíř II OECD), maďarský plán obnovy a kondicionalitu na ochranu rozpočtu EU, tedy zmrazení části kohezních fondů Maďarska. Kompromisu bylo nakonec dosaženo teprve na následném zasedání COREPERu a celý balíček byl následně písemně jednomyslně přijat.

„Ukrajina díky naší kompromisní dohodě získá na začátku ledna slíbených €18 mld. na zajištění fungování základních veřejných služeb v zemi jako jsou hasiči, policie, školy či nemocnice. Dohoda na Pilíři II pak umožní začít debaty o Pilíři I, díky kterému budou velké nadnárodní firmy muset platit daně u nás, kde reálně generují své zisky, nikoliv v zahraničí, kde mají mateřské společnosti,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.

V prosinci také vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli prozatímní dohody na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který je součástí klimatického balíčku Fit for 55. Hlavním cílem tzv. uhlíkového cla je promítnout ceny emisních povolenek do ceny dovozu zboží do Evropy a zabránit tomu, aby se energeticky náročná výroba přesouvala z Evropy do třetích zemí a obcházela tím přísná klimatická pravidla EU.