Vnitřní trh v listopadu 2022

Komise podporuje transparentnost v odvětví krátkodobých pronájmů, Bulharsko, Chorvatsko a Řecko získaly pozitivní hodnocení k žádostem o podporu z Nástroje pro oživení a odolnost, Rada se dohodla na postoji k provádění reforem Basel III, Rada schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti

Komise chce transparentnější krátkodobé pronájmy
Bulharsko, Chorvatsko a Řecko se přiblížily další pomoci z Nástroje pro oživení a odolnost
Členské státy se dohodly na reformě Basel III
Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti vstoupí v platnost

Komise podporuje transparentnost v odvětví krátkodobých pronájmů

Komise přijala návrh nařízení, jehož cílem je zvýšit transparentnost v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování.
Nařízení má taktéž pomoci orgánům veřejné správy zajistit jejich vyvážený rozvoj coby součásti udržitelného odvětví cestovního ruchu.
Návrh byl oznámen ve strategii Komise pro MSP z března 2020 s cílem podpořit vyvážený a odpovědný rozvoj ekonomiky sdílení na jednotném trhu při plném respektování veřejných zájmů.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on data collection and sharing relating to short-term accommodation rental services and amending Regulation (EU) 2018/1724 (COM(2022)571)

Komise 7. 11. 2022 přijala návrh nařízení o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování.

Pozadí

Krátkodobé pronájmy zažívají v EU rychlý rozvoj, k čemuž do značné míry přispívá ekonomika platforem. Připadá na ně přibližně 1 veškerého turistického ubytování v EU a jejich počet se v celé EU výrazně zvyšuje. Tento trend byl potvrzen během covidové krize: počet rezervací v rámci krátkodobých pronájmů v létě 2020–2021 byl vyšší než v roce 2018. Kromě toho se počet rezervací v pol. roku 2022 ve srovnání se stejným obdobím v roce 2021 zvýšil o 138 %. Krátkodobé pronájmy mají zásadní význam pro ekosystém cestovního ruchu v EU, a to jak pro hosty a hostitele, tak pro mnoho komunit, což s sebou nese příležitosti i výzvy. Návrh nařízení o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování je klíčovým opatřením v rámci Cesty transformace pro cestovní ruch, která byla zveřejněna v únoru 2022. Návrh byl oznámen ve strategii Komise pro MSP z března 2020 s cílem podpořit vyvážený a odpovědný rozvoj ekonomiky sdílení na jednotném trhu při plném respektování veřejných zájmů (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“, Vnitřní trh v březnu 2020). Má rovněž doplnit stávající nástroje, zejména nařízení č. 825/2020 o digitálních službách (DSA), které reguluje online platformy, a pravidla směrnice č. 514/2021 o správní spolupráci v oblasti daní (DAC7) (více v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020, v příspěvku „EU podporuje posílení správní spolupráce v oblasti daní”, Daně v březnu 2021 a v příspěvku „Rada se dohodla na postoji k DSA”, Informační společnost v listopadu 2021).

Klíčové a sporné body

Navrhovaný nový předpis má jednak zvýšit transparentnost identifikace a činnosti hostitelů poskytujících krátkodobé ubytování a pravidel, která musí dodržovat, jednak usnadnit jejich registraci. Měl by rovněž řešit současnou fragmentaci, pokud jde o způsob, jakým online platformy sdílejí údaje, a v konečném důsledku má přispět k zamezování nezákonných nabídek ubytování. Tím by měl přispět k udržitelnějšímu ekosystému cestovního ruchu a podpořit jeho digitální transformaci.

Cíle nově navrhovaného rámce:

Harmonizovat požadavky na registraci hostitelů a jejich nemovitostí pro krátkodobé pronájmy stanovené vnitrostátními orgány: registrační systémy budou muset být plně online a uživatelsky vstřícné. Měl by být vyžadován podobný soubor relevantních informací o hostitelích a jejich nemovitostech. Po vyplnění registrace by hostitelé měli obdržet jedinečné registrační číslo.
Vyjasnit pravidla, jejichž cílem je zajistit zobrazování a kontrolu registračních čísel: online platformy budou muset hostitelům umožnit zobrazovat registrační čísla. Rovněž budou muset namátkově kontrolovat, zda hostitelé registrují a zobrazují správná čísla. Orgány veřejné správy budou moci registrační čísla pozastavit a požádat platformy, aby ze seznamu vyřadily hostitele, kteří nedodržují předpisy.
Zjednodušit sdílení údajů mezi online platformami a orgány veřejné správy: online platformy budou muset automatizovaným způsobem sdílet údaje o počtu ubytovaných hostů a počtu nocí, na které je daná nemovitost pronajata, s orgány veřejné správy. Pro malé a mikro platformy jsou stanoveny jednodušší možnosti vykazování. Orgány veřejné správy budou moci tyto údaje získávat prostřednictvím vnitrostátních „jednotných digitálních kontaktních míst“. To by podpořilo dobře cílenou tvorbu politik.
Umožnit opakované použití údajů v souhrnné podobě: údaje získané na základě tohoto návrhu budou v souhrnné podobě příspěvkem do statistik Eurostatu v oblasti cestovního ruchu a podkladem pro připravovaný evropský datový prostor pro cestovní ruch. Tyto informace podpoří rozvoj inovativních služeb v této oblasti.
Vytvořit účinný prováděcí rámec: členské státy budou monitorovat provádění tohoto rámce transparentnosti a zavedou příslušné sankce za neplnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

Předpokládaný další vývoj

Návrh Komise budou nyní projednávat a následně schvalovat EP a Rada. Po jeho přijetí a vstupu v platnost budou mít členské státy 2 roky na zavedení nezbytných mechanismů pro výměnu údajů.

Odkazy

Krátce…

Bulharsko, Chorvatsko a Řecko získaly pozitivní hodnocení k žádostem o podporu z Nástroje pro oživení a odolnost

Komise se pozitivně vyjádřila k hodnocení Bulharska na žádost o 1,37 mld. €.
Pozitivní stanovisko dala taktéž k žádosti Chorvatska na vyplacení 700 mil. €.
Rovněž Komise potvrzuje, že i Řecko bude mít z nástroje NextGeneration EU k dispozici 3,6 mld. €.

Komise se 7. 11. 2022 vyjádřila pozitivně k předběžnému hodnocení Bulharska na žádost o o vyplacení 1,37 mld. € z nástroje NextGeneration EU (více v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation”, Institucionální záležitosti v září 2020). Následně Komise 10. 11. 2022 podpořila i chorvatskou žádost na čerpání finanční podpory v hodnotě 700 mil. € z Nástroje pro oživení a odolnost (více v příspěvku „Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost”, Institucionální záležitosti v únoru 2021). V poslední řadě Komise 25. 11. 2022 taktéž schválila řeckou žádost na 3,6 mld. €, z čehož 1,7 mld. € se týká grantů a 1,9 mld. € v půjčkách, obdobně jako v předchozích případech. Všechny 3 státy předložily Komisi žádost o platbu v souladu s danými prováděcími nařízeními. Dne 31. 8. 2022 předložilo Bulharsko Komisi žádost o platbu na základě dosažení 22 milníků a cílů vybraných v prováděcím rozhodnutí Rady pro 1. splátku. Zahrnují reformy a investice v oblastech vzdělávání, inteligentního průmyslu, klimatické neutrality, digitální konektivity, udržitelné dopravy a bezpečnosti silničního provozu, spravedlnosti, boje proti praní špinavých peněz, sociálního začleňování, zdravotní péče a systému auditu a kontroly spojeného s obnovou a odolností. Bulharský plán oživení a odolnosti zahrnuje škálu investičních a reformních opatření ve 12 tematických složkách. Plán má být podpořen granty ve výši 5,7 mld. €. Rovněž Chorvatsko 19. 9. 2022 zaslalo svou žádost na základě dosažení 25 milníků a cílů vybraných v prováděcím rozhodnutí Rady pro 2. splátku. V jeho případě zahrnují transformační reformy v oblasti veřejné správy, soudnictví, sociální politiky, zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, energetiky, energetické účinnosti a konektivity. Několik cílů se také týká velkých investic v oblasti vodního hospodářství, trhu práce, vzdělávání, sociálního a soudního systému, jakož i ekologických a digitálních přechodů veřejných orgánů, MSP a společností se střední tržní kapitalizací. Chorvatský plán oživení a odolnosti zahrnuje širokou škálu investičních a reformních opatření v 6 tematických složkách. Plán má být podpořen granty ve výši 5,5 mld. €, z nichž 818 mil. € bylo Chorvatsku vyplaceno v rámci předběžného financování v září 2021. Kromě toho byla Chorvatsku vyplacena 1. platba v hodnotě 700 mil. € dne 28. 6. 2022. Dne 30. 9. 2022 následovalo Řecko a předložilo Komisi žádost o platbu na základě dosažení 28 milníků a cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady pro 2. splátku. Vytyčené cíle zahrnují reformy a investice podporující využívání OZE, aby byl trh s elektřinou přizpůsoben vysokému podílu OZE. Dále zahrnují také reorganizaci železničního sektoru za účelem rozvoje, provozu a údržby moderní železniční sítě, otevření trhu veřejné autobusové dopravy za účelem zlepšení služeb a podpory ekologičtějšího vozového parku. Další reformy a investice mají podporovat digitální transformaci MSP a také propojení platebních terminálů s daňovou správou, pobídky soukromého sektoru k zeleným a digitálním investicím, povzbuzení malých firem k růstu a exportu, posílení dohledu nad kapitálem trhy, vytvářet nové možnosti financování pro výzkum a povzbuzovat nové investice do odvětví cestovního ruchu, výroby a zemědělství. Řecký plán oživení a odolnosti má být podpořen granty ve výši 17,4 mld. € a půjčkami ve výši 12,7 mld. €, z nichž 4 mld. € byly Řecku vyplaceny v rámci předběžného financování v srpnu 2021. 1. žádost Řecka o platbu byla posouzena kladně. Komise v únoru 2022, což vedlo k vyplacení 3,6 mld. € v dubnu 2022 (více v příspěvku „Komise získala dalších 5 mld. € na podporu oživení Evropy”, Institucionální záležitosti v únoru 2022).Orgány žadatelských zemí se svou žádostí poskytly podrobné a komplexní důkazy prokazující splnění milníků a cílů. Před předložením kladného předběžného posouzení žádosti o platbu Komise tyto informace důkladně posoudila. Platby v rámci Nástroje pro oživení a odolnost jsou založeny na výkonnosti a závisí na tom, zda členské státy provedou investice a reformy uvedené v jejich příslušných plánech obnovy a odolnosti. Komise nyní zaslala své kladné předběžné hodnocení plnění milníků a cílů požadovaných pro tuto platbu ze strany Bulharska, Chorvatska a Řecka Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) a požádala ho o stanovisko. Při hodnocení Komise by mělo být zohledněno stanovisko EFC, které má být doručeno maximálně do 4 týdnů. Na základě stanoviska EFC přijme Komise konečné rozhodnutí o vyplacení finančního příspěvku v souladu s přezkumným postupem prostřednictvím výboru komitologie. Po přijetí rozhodnutí Komisí může dojít k vyplacení zmíněných zemí Komise plánuje posoudit další žádosti Bulharska, Chorvatska a Řecka o platby na základě splnění milníků a cílů uvedených v prováděcích rozhodnutí Rady, které odrážejí pokrok v provádění investic a reforem. Částky vyplacené členským státům jsou zveřejněny ve srovnávacím přehledu obnovy a odolnosti, který ukazuje pokrok při provádění vnitrostátních plánů obnovy a odolnosti.

Rada se dohodla na postoji k provádění reforem Basel III

EU se chystá dokončit provedení celosvětových reforem Basel III.
Dosáhla by tak zvyšení odolnosti bank působících v EU a posílil by se tak dohled nad nimi a jejich řízení rizik.
V této souvislosti Rada dosáhla svého postoje k návrhům, kterými se mění směrnice o kapitálových požadavcích a nařízení o kapitálových požadavcích.

Rada 8. 11. 2022 dosáhla obecného přístupu k návrhům, kterými se mění směrnice o kapitálových požadavcích a nařízení o kapitálových požadavcích. EU plánuje dokončit provádění mezinárodních dohod Basel III do práva EU. Dohod Basel III dosáhli EU a její partneři ze skupiny G20 v Basilejském výboru pro bankovní dohled s cílem zvýšit odolnost bank vůči možným hospodářským otřesům. Rámec Basel III zahrnuje řadu opatření ke zlepšení obezřetnostních regulačních standardů, dohledu a řízení rizik bank v reakci na celosvětovou finanční krizi v letech 2007/2008. Komise předložila své návrhy na přezkum směrnice o kapitálových požadavcích a nařízení o kapitálových požadavcích v říjnu 2021 (více v příspěvku „Komise navrhuje přezkum bankovních pravidel EU”, Vnitřní trh v říjnu 2021). Cílem návrhu směrnice o kapitálových požadavcích, který předložila Komise v říjnu 2021, bylo posílit regulační a dohledové prostředí pro banky působící v EU tím, že má odstraňovat mezery pro pobočky ze třetích zemí, posílit a harmonizovat dohledové nástroje a pravomoci v důležitých oblastech, a tím, že má zajistit, aby orgány dohledu byly dostatečně nezávislé na ekonomickém a politickém vlivu, a začlenit environmentální, sociální a správní rizika. Cílem nařízení o kapitálových požadavcích předloženého Komisí bylo posílit a usnadnit alokaci kapitálu a likvidity v rámci bankovních skupin v EU, aniž by došlo k výraznému zvýšení jejich kapitálových požadavků. Rámec pro úvěrové riziko a operační riziko by měl být dále zlepšen a podpořen tzv. minimální výstupní úrovní, jejímž cílem má být snížit neodůvodněné rozdíly v měření rizik bank. Pokud jde o omezení variability úrovní kapitálu bank vypočtených pomocí interních modelů, k čemuž má sloužit tzv. minimální výstupní úroveň, Rada upřesnila, že tento limit platí jak na úrovni bankovní skupiny, tak i na úrovni každé jednotlivé banky. Členské státy by však měly mít možnost, budou-li si to přát, uplatnit pro subjekty ve své zemi minimální úroveň v rámci konsolidace na nejvyšší úrovni. Rada ve svém postoji doplnila technická zlepšení v oblasti úvěrového, tržního a operačního rizika. Rovněž doplnila lepší pravidla proporcionality pro malé banky, zejména pokud jde o požadavky na zveřejňování informací pro malé a nepříliš složité instituce. Rada také návrhy Komise revidovala, pokud jde o rámec pro posuzování způsobilosti a bezúhonnosti členů řídících orgánů bankovních institucí a osob, které v nich zastávají klíčové funkce, a to s ohledem na vnitrostátní specifika a postupy. Podobně byly přiměřeněji a cíleněji stanoveny „čekací lhůty“ pro zaměstnance a členy vedení příslušných dohledových orgánů předtím, než budou smět začít pracovat v bankovních institucích, nad nimiž jejich bývalý zaměstnavatel vykonává dohled. V neposlední řadě je cílem návrhu harmonizovat minimální požadavky vztahující se na pobočky bank ze třetích zemí a dohled nad jejich činností v EU a rovněž harmonizovat dohledové nástroje a pravomoci, aby byl daný rámec vhodnější pro specifické tržní podmínky členských států. Poté, co Rada stanovila svůj postoj k těmto návrhům, je nyní připravena zahájit jednání s EP s cílem dohodnout se na jejich konečných zněních.

Rada schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti

Rada s konečnou platností schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.
Společnosti budou povinny zveřejňovat podrobné informace týkající se otázek udržitelnosti.
To by mělo zvýšit odpovědnost společností, zabránit rozdílným standardům udržitelnosti a usnadnit přechod k udržitelnému hospodářství.

Rada 28. 11. 2022 schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Společnosti by měly být nově povinny zveřejňovat podrobné informace týkající se otázek udržitelnosti.To by mělo zvýšit odpovědnost společností, zabránit rozdílným standardům udržitelnosti a usnadnit přechod k udržitelnému hospodářství. V dubnu 2021 předložila Komise návrh směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti jako součást Zelené dohody pro Evropu a programu udržitelného financování. Cílem směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti je odstranit mezery ve stávajících pravidlech, pokud jde o informace o udržitelnosti. Pokud se má prostřednictvím soukromého kapitálu financovat ekologická a sociální transformace, potřebují mít finanční trhy přístup ke spolehlivým, relevantním a srovnatelným informacím týkajícím se environmentální a sociální oblasti a také správy a řízení. Zveřejňování nefinančních informací by mohlo přilákat další investice a financování, a usnadnit tak přechod k udržitelnému hospodářství, jak je popsáno v Zelené dohodě pro Evropu. V únoru 2022 se členské státy EU jednomyslně dohodly na postoji Rady k návrhu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Rada a EP dosáhly o této směrnici předběžné dohody v červnu 2022, přičemž následně tuto dohodu potvrdili i zástupci členských států EU. V praxi přijetí směrnice znamená, že budou muset společnosti podávat zprávy o tom, jak jejich obchodní model ovlivňuje jejich udržitelnost a jaký dopad mají na jejich činnost vnější faktory udržitelnosti (jako je změna klimatu nebo otázky lidských práv). Investoři a další zainteresované strany tak budou lépe připraveni přijímat informovaná rozhodnutí o otázkách udržitelnosti. Směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti se posilují pravidla pro vykazování jiných než finančních informací, která do směrnice EP a Rady č. 34/2013 o účetnictví zavedla směrnice EP a Rady č. 95/2014 o vykazování nefinančních informací a která již nevyhovují z hlediska přechodu EU na udržitelné hospodářství. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti zavádí podrobnější požadavky na podávání zpráv a zajišťuje, aby velké společnosti a kótované MSP měly povinnost zveřejňovat informace týkající se otázek udržitelnosti, jako jsou environmentální, sociální a lidská práva nebo aspekty správy a řízení. Tyto společnosti by měly být rovněž odpovědné za posuzování informací, pokud jde o jejich dceřiné podniky. Uvedená pravidla by měla platit také pro kótované MSP, u kterých se však zohlední jejich specifika. Tyto podniky musí podávat zprávy o svých dopadech v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení („ESG“), jak jsou definovány ve schválené směrnici. Vypracování návrhů standardů EU bude mít na starost Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG). Jejich konečnou verzi pak přijme jako akt v přenesené pravomoci Komise po konzultacích s členskými státy EU a dalšími evropskými subjekty. Pravidla se mají začít uplatňovat ve 4 fázích: (1) v roce 2025 bude podávání zpráv o účetním roce 2024 povinné pro společnosti, na které se již vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací; (2) v roce 2026 bude podávání zpráv o účetním roce 2025 povinné i pro velké společnosti, na které se v současné době směrnice o vykazování nefinančních informací nevztahuje; (3) v roce 2027 bude podávání zpráv o účetním roce 2026 povinné i pro kótované MSP (s výjimkou mikropodniků), malé a nepříliš složité úvěrové instituce a kaptivní pojišťovny a (4) v roce 2029 bude podávání zpráv o účetním roce 2028 povinné i pro podniky ze třetích zemí, které v EU vytvářejí čistý obrat vyšší než 150 mil. € a které mají v EU alespoň 1 dceřinou společnost nebo pobočku přesahující určité prahové hodnoty. Poté, co Rada schválila postoj EP byl legislativní akt přijat. Následně bude akt vyhlášen v Úředním věstníku EU a 20 dnů poté vstoupí v platnost. Členské státy budou povinny provést nová pravidla o 18 měsíců později.