Rada se dohodla na svém mandátu pro jednání o směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí

Rada se dnes dohodla na svém mandátu pro jednání s Evropským parlamentem o směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí.

Dnes jsme se díky jednání Rady posunuli o krok dále, abychom získali právní instrument na ochranu životního prostředí. Potřebujeme před soud postavit jednotlivce a organizace dosahující svých zisků činnostmi, které ohrožují naše zdraví a poškozují naše ekosystémy. Ochrana životního prostředí je jednou z hlavních výzev naší generace. A to jak v evropském, tak v celosvětovém měřítku.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti České republiky

Cílem tohoto návrhu je zlepšit vyšetřování a stíhání trestných činů proti životnímu prostředí. Nové znění zpřesňuje definici trestné činnosti proti životnímu prostředí a doplňuje nové druhy trestných činů. Harmonizuje rovněž výše pokut pro fyzické osoby a vůbec poprvé i pro právnické osoby.

Namísto stávajících devíti trestných činů vymezených v evropském trestním právu jich aktuální mandát pro jednání definuje celkem dvacet, čímž rozšiřuje a upřesňuje rozsah zakázaných jednání, která poškozují životní prostředí. Mezi nově zahrnuté trestné činy patří mimo jiné nedovolené obchodování se dřevem, které významně přispívá k odlesňování v některých oblastech světa, nedovolená recyklace znečišťujících částí lodí a závažné porušování právních předpisů týkajících se chemických látek.

Pro fyzické osoby, které spáchají jeden z činů uvedených ve směrnici, jsou stanoveny tyto tresty:

• za úmyslně spáchané trestné činy, jež způsobí smrt osoby, trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let,
• za trestné činy spáchané přinejmenším z hrubé nedbalosti, jež způsobí smrt osoby, trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let,
• za jiné úmyslně spáchané trestné činy zahrnuté v daném návrhu, trest odnětí svobody s horní hranici trestní sazby nejméně pět let nebo nejméně tři roky.

U právnických osob návrh směrnice stanoví tyto pokuty:

• za nejzávažnější trestné činy maximální pokutu odpovídající nejméně 5 % celkového celosvětového obratu právnické osoby nebo případně pokutu ve výši 40 milionů eur,
• za jiné trestné činy maximální pokutu odpovídající nejméně 3 % celkového celosvětového obratu právnické osoby nebo případně pokutu ve výši 24 milionů eur.

Lze přijmout i jiná opatření, například uložit pachateli povinnost obnovit stav životního prostředí či nahradit náklady spojené se škodou na životním prostředí či mu zakázat přístup k veřejnému financování, odejmout jeho povolení a oprávnění.

Návrh kromě toho upravuje i poskytování nezbytné odborné přípravy těm, kdo jsou zapojeni do odhalování, vyšetřování a stíhání trestné činnosti proti životnímu prostředí, jakož i přidělení odpovídajících zdrojů. Obsahuje rovněž ustanovení o podpoře a pomoci pro osoby oznamující trestnou činnost proti životnímu prostředí, ochránce životního prostředí a osoby, které jsou trestnou činností proti životnímu prostředí dotčeny.

Infografika – How the EU fights environmental crime

Zobrazit celou infografiku

Souvislosti

Trestná činnost proti životnímu prostředí je v celosvětovém měřítku jednou z nejvýnosnějších forem organizované trestné činnosti a má značný dopad nejen na životní prostředí, ale také na lidské zdraví. Je velmi lukrativní, ale je obtížné ji odhalit, stíhat a trestat.

Směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí byla přijata v roce 2008. Po posouzení provedeném v letech 2019 a 2020 Evropská komise dospěla k závěru, že účinek směrnice je jen omezený, neboť počet úspěšně vyšetřených případů, v nichž byl vynesen rozsudek, zůstává nízký. Uložené sankce byly kromě toho příliš nízké na to, aby byly odrazující, a ani přeshraniční spolupráce neprobíhala systematicky. Dne 15. prosince 2021 Komise předložila návrh, který má účinnost směrnice zvýšit.

• Směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí (obecný přístup)