Ministři debatovali finanční pomoc Ukrajině, revizi fiskálních pravidel a plán obnovy Maďarska - ECOFIN

Ministři financí EU dnes v Bruselu pod vedením Zbyňka Stanjury diskutovali pokračování makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši 18 mld. EUR v příštím roce. Otevřeli také debatu nad zprávou Evropské komise o možné revizi evropských fiskálních pravidel a přijali společnou deklaraci vyzývající Evropský parlament k omezení personálních výdajů.

„Není žádným tajemstvím, že schválení nové pomoci Ukrajině na příští rok v hodnotě 18 miliard eur, maďarského národního plánu obnovy a pilíře dva dohody OECD neboli minimální sazby korporátní daně jsou spojenými nádobami. Jsou balíčkem závislým na tom, jak Maďarsko pokročí ve svých reformách v oblasti kontroly veřejných zakázek,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Pokrok Maďarska v přijímání legislativy směřující k ochraně finančních prostředků z rozpočtu EU hodnotí zpráva Evropské komise ze dne 30. listopadu. Komise v ní sice kvůli nedostatečným reformám navrhla zablokovat Maďarsku přístup k finančním prostředkům ze strukturálních fondů EU v objemu 7,5 mld. EUR, ale současně schválila maďarský plán obnovy ve výši 5,8 mld. EUR. Vyplacení peněz přitom Komise podmínila pokračováním zavádění reforem v této oblasti.

„Jsem si vědom probíhajícího reformního procesu v Maďarsku, který se vyvíjí každým dnem, proto jsme dnes požádali Komisi o aktualizaci jejího hodnocení. Maďarsko je připraveno na tomto úkolu plně spolupracovat. Cílem je v řádu několika dnů nalézt na základě aktualizované zprávy kompromis,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura a dodává: „Poté je to již procedurální záležitost, pravděpodobně svoláme do konce roku mimořádný videokonferenční Ecofin a schválíme celý balíček opatření.“

Ministři financí dnes schválili úpravu finančního nařízení, na jehož základě může Evropská komise zahájit kroky vedoucí k zajištění prostředků ve výši 18 mld. EUR pro Ukrajinu. „Naší prioritou zůstává poskytnout Ukrajině tyto peníze na začátku ledna. Myslím, že na tom závisí důvěryhodnost a reputace celé Unie, nemůžeme si dovolit další otálení,“ zdůrazňuje Zbyněk Stanjura.

Ministři financí dále diskutovali revizi směrnice o energetickém zdanění. Většina členských zemí podpořila směr daný českým předsednictvím spočívající ve větší flexibilitě, která bude reflektovat národní specifika daňových systémů. „Pro ČR je klíčové zahrnutí adekvátně dlouhých přechodných období pro dosažení stanovených ekologických cílů, která poskytnou dostatek času našemu podnikatelskému sektoru pro přizpůsobení se novým daňovým pravidlům,“ říká Zbyněk Stanjura.

Pokračovala také debata z neformálního jednání ECOFIN v Praze o revizi fiskálních pravidel na základě zprávy Evropské komise o správě hospodářských záležitostí. „V současnosti bude už třetím rokem prodloužena úniková klauzule z paktu stability a růstu. To znamená, že nikdo nemusí dodržovat evropská pravidla a nikdo jejich dodržování nekontroluje. Vymlouvat se na krizi přitom nestačí, protože nějakou krizí procházíme posledních 13 let. Výsledkem je dramatické prohloubení veřejných dluhů v EU, které nesmíme dál ignorovat,“ říká Zbyněk Stanjura a dodává: „Po skončení našeho předsednictví podpořím švédské kolegy, abychom se co nejdříve dohodli na nových fiskálních pravidlech, která budou transparentní, zavazující a především vymahatelná.“

Ministři financí závěrem přijali deklaraci, ve které členské státy EU vyzvaly Evropský parlament k omezení personálních výdajů v následujících letech. „Při současném rostoucím tlaku na šetření napříč výdaji považuji za nezbytné, aby se uskromnily také instituce EU a především Evropský parlament aby omezil své zbytné personální výdaje na úplné minimum,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.