Nová daňová reforma v Kolumbii cílí zejména na těžební sektor a bohaté

01.12.2022 / 20:33 | Aktualizováno: 05.12.2022 / 19:14

Kolumbie patří mezi státy, které mají nejmenší daňový výběr, a to nejen v rámci OECD, ale i v kontextu středních a velkých ekonomik Latinské Ameriky. Země touto cestou získává pouhých 13 % HDP, zatímco regionální průměr je o celé tři procentní body vyšší. Levicový prezident Gustavo Petro nastoupil do úřadu s příslibem zavedení sociálních programů a reforem, které však ještě zvýší nároky na veřejné finance. Aby mohl dostát svým slibům a nezvýšil ještě více už tak enormní fiskální deficit, představil ihned po nástupu do funkce návrh nové daňové reformy. Ten by měl přinést do rozpočtu dodatečné 4 mld. USD, což odpovídá zhruba 1,2 % HDP. Reforma stojí na dvou pilířích - na zdanění nejbohatších Kolumbijců a na vyšším daňovém zatížení těžby ropy a uhlí. To by se mohlo dotknout také českých firem působících v těžebním průmyslu. Součástí je dále dvojí zdanění dividend, zdanění majetku či některých zpracovaných potravin.

Poslední daňová reforma byla v Kolumbii schválena minulou vládou prezidenta Duqueho v září minulého roku. Nakonec se jednalo o velmi osekaný návrh původně zamýšleného projektu, který kolumbijská veřejnost odmítla při bouřlivých několikaměsíčních protestech. Již po schválení daňové reformy bylo jasné, že nová vláda bude muset připravit další úpravu daňového zatížení, aby zajistila stabilitu veřejných financí. Pro nového levicového prezidenta, který nastoupil do úřadu na počátku srpna, se tak přijetí této reformy stalo ústředním bodem jeho ekonomické agendy pro tento rok. Původní ambicióznější návrh byl v průběhu schvalovacího procesu upraven a finální verze reformy byla Kongresem přijata 17. listopadu. V platnost by nová daňová pravidla měla vstoupit, až na některé výjimky, k 1. lednu 2023.

Jedním z pilířů daňové reformy je zavedení daně z neočekávaných zisků na těžbu ropy a uhlí. Tyto položky přitom v současné době představují téměř polovinu hodnoty veškerých vývozů země. V případě ropy je například stanoveno, že pokud se mezinárodní ceny budou pohybovat mezi 67,3 - 75 USD za barel, budou ropné společnosti zdaněny dodatečnou 5% sazbou. Pokud však ceny vzrostou nad 75 či 82,2 USD za barel, zisky firem se budou dodatečně danit sazbou 10, případně 15 %. Daň z příjmu právnických osob přitom zůstává na 35 %, což v praxi znamená, že v závislosti na mezinárodní ceně ropy budou společnosti danit své příjmy mezi 35 až 60 %. Obdobné principy mají platit i pro uhelný sektor. Ropné a těžařské firmy si navíc nebudou moci odečíst hodnotu svých licenčních poplatků ze základu daně z příjmu. Určitým paradoxem však je, že Petrova vláda si za jednu ze svých hlavních priorit stanovila ochranu životního prostředí, a tedy útlum ropných a těžebních aktivit. Na jedné straně tak mají příjmy veřejného rozpočtu do značné míry záviset na tomto odvětví, na stranu druhou však stanovené podmínky mohou vést ke stagnaci či poklesu nových investic. Mimořádnou daň z příjmů budou dále muset hradit také vodní elektrárny (3 %) či bankovní sektor (5 %). To by se mohlo mimo jiné týkat i projektů vodních elektráren, kde tradičně působí i vybrané české společnosti.

První levicový prezident Kolumbie postavil svůj předvolební program na slibu, že bude řešit sociální nerovnosti a podpoří nejchudší vrstvy obyvatel. Reforma proto zavádí také vyšší progresivní daně z příjmu pro bohaté, tj. pro všechny, kteří vydělávají více než 10 mil. COP (cca 2 tis. USD). Progresivně zdaněn bude také majetek nad 3, 5 a 10 mld. COP a to sazbami 0,5 - 1 % - 1,5 %. Naopak reforma nerozšiřuje základnu plátců daně z příjmu fyzických osob a zaměstnanci, kteří mají v roce 2022 měsíční hrubou mzdu nižší než přibližně 5,2 mil. COP (cca 1,1 tis. USD) tak neplatí daň vůbec. Sazbou 15 %, místo původních 10 %, se budou danit příležitostné zisky z prodeje nebo dědictví. V případě dividend jsou stanoveny sazby v rozmezí 0 až 15 %, pro zahraniční společnosti a nerezidenty pak 20 %.

Velmi polemickým bodem návrhu reformy bylo zdanění vysoce zpracovaných potravin a sladkých nápojů, které představují pro mnoho Kolumbijců, zejména těch z řad nižších sociálních vrstev, důležitou součást jídelníčku. Dodatečně zdaněny budou například uzeniny, čokoláda, sladké limonády či jiné výrobky s vysokým obsahem cukru, soli a nasycených mastných kyselin. S těmito novými pravidly musí počítat i čeští exportéři těchto produktů. Kvůli námitkám opozice však opatření vstoupí v platnost až v listopadu 2023. V rámci iniciativ na ochranu životního prostředí zvyšuje reforma také daň z jednorázových plastů a zavádí DPH na vstupenky na býčí zápasy či obchodování s domácími mazlíčky.

Nejistota kolem jednotlivých bodů reformy umocnila depreciaci kolumbijské měny, na kterou má negativní vliv také dlouhodobý deficit obchodní bilance země či její vyšší úvěrové riziko. Kolumbijské peso před samotným přijetím reformy oslabilo na rekordních 5 070 pesos za USD. Ostatně jen za letošní rok došlo k jeho znehodnocení přibližně o 25 %. Petro tak musí na jedné straně udržovat ekonomickou stabilitu, na straně druhé potřebuje plnit své ambiciózní sociální sliby. Právě daňová reforma má oběma těmto cílům napomoci. Ústředním problémem kolumbijského daňového systému však zůstává vysoké daňové zatížení soukromého sektoru, které patří k nejvyšším v rámci OECD (35 %). Ministr financí Ocampo při schvalování daňové reformy dopředu avizoval, že příští daňová reforma by měla vysoké daně z příjmu právnických osob snížit a zlepšit tak konkurenceschopnost kolumbijského soukromého sektoru. Byla by to samozřejmě dobrá zpráva i pro všechny české firmy aktivní na kolumbijském trhu.