Budoucnost buy now pay later? Spolupráce fintechů a bank by mohla být jednou z cest, říká Renata Salata z Twista

BNPL je finanční trend poslední dekády. U nás se pod zkratkou skrývají například odložené platby nebo rozložení platby do několika splátek bez poplatků. Po devíti letech, kdy služby BNPL přinesly na český trh řadu finančních produktů, však nyní z důvodu nejistých trhů čelí otázkám ohledně své budoucnosti. Proč by jednou z možných cest pro BNPL mohla být spolupráce fintechů s bankami, vysvětluje Renata Salata, COO společnosti Twisto.

Ekonomická situace nejen v Česku, ale i ve zbytku světa je nejistá a inflace, úrokové sazby a další překážky spojené s krizí se samozřejmě odrážejí i na finančních službách. Služby buy now pay later se v posledních zhruba deseti letech těšily rychle rostoucí popularitě, protože přišly s řadou inovativních způsobů, jak efektivněji využívat osobní finance. Nestabilní trhy však služby BNPL postavily na rozcestí. Jakým směrem se můžou vydat?

Myšlence BNPL se začínají otevírat banky

Jednou z možných cest je spolupráce s bankami. Ty však vždy platily za instituce, které k tomuto trendu zatím přistupovaly vcelku opatrně, a teprve v posledních několika měsících se začínají objevovat jednotlivé případy, kdy banky služby BNPL začínají zařazovat do svého portfolia. Podle interního průzkumu australského fintechu Zip by přitom pro řadu zákazníků bank byla možnost spravovat odložené platby a další finanční produkty ve svém internetovém bankovnictví atraktivní.

Průzkum ukázal poměrně zajímavá čísla. Dle něj by například služby BNPL využívalo až 36 % lidí, kteří s nimi doposud neměli zkušenost, pokud by je nabízela jejich banka. Podle stejného průzkumu dokonce 80 % současných uživatelů BNPL potvrdilo, že by taktéž tyto služby rádo nalezlo v nabídce své banky. Tato čísla jsou logická – řada lidí, kteří například nemají se službami BNPL zkušenost, si dvakrát rozmyslí, zda se registrovat k další internetové službě, neboť by raději platili své odložené platby skrze svůj existující účet a aplikaci u banky, jejíž podmínky dobře znají, věří jí a nemusejí vstupovat do neznámých vod.

Bankám chybí odvaha i nástroje

Banky však při implementaci BNPL do svých služeb narážejí na několik překážek, přičemž ta největší leží na jejich straně – vysoká komplexnost jejich vlastních struktur, ve kterých je změna takového rázu značně složitý proces. Pro zavedení produktů BNPL také často nedisponují patřičnými nástroji, pomocí kterých by tento krok realizovaly. Můžeme proto očekávat, že by si výsledný produkt s ohledem na omezené zkušenosti bank pravděpodobně procházel těžkými porodními bolestmi a ve výsledku nemusel být pro klienta snadno pochopitelný a konkurenceschopný.

Další důležitý rozdíl, kterým se banky od fintechu liší, je zcela odlišný pohled na klienta a averze k riziku. Fintechy vzhledem ke své schopnosti pracovat s velkými objemy dat nahlížejí na svého klienta výrazně komplexněji než banky. Díky podrobnému obrazu si tak mohou dovolit více riskovat a spolehnout se na to, že klient útratu do stanovené lhůty s velkou pravděpodobností zaplatí. Banky naopak na svého klienta hledí velmi konzervativní optikou, skrze kterou nemají šanci seznámit se s podrobnostmi jeho hospodaření a pozorují pouze ty nejvýraznější proměnné, jako jsou jeho příjmy nebo dluhy. Omezená znalost vlastního klienta pak vede k tomu, že na něj banka hledí jako na příliš velké riziko, kterému se podobné služby bude bát poskytnout, přestože by při bližším pohledu pochopila, že jde o spolehlivého plátce.

Dosavadní pokusy bank o přidání služeb BNPL do portfolia si zatím nezískaly moc popularity. Často se svým charakterem blíží spíše půjčkám než modernímu BNPL. Jejich využívání tak zpravidla dává smysl jenom u vyšších částek. Produkty navíc často nejsou ze strany bank ani příliš dobře propagovány. Fintechy naopak přinesly na finanční trh zcela nové marketingové přístupy, které bankovní sektor teprve dohání.

Kombinace toho nejlepšího z fintechu a bank

Vzhledem ke svému progresivnímu smýšlení a pružnému přístupu k zákazníkovi může fintech budit dojem, že ve všech ohledech banky překonává. Realita je však taková, že tu banky byly a nadále budou. Jejich role je nezastupitelná a ani progresivní fintechový „rychlík“ jejich funkci nedokáže převzít. To koneckonců ani nikdy nebyl jeho záměr. Osobně si myslím, že fintech vždy bude tím pomyslným teenagerem, který svým pracujícím rodičům ukáže, jak používat mobilní telefon, a následně přinese další inovace. Stane se tedy bankám důležitou inspirací a motorem, který jim ukáže cestu, jak inovace využívat. A potenciálně i technologickým partnerem.

Jednou z možných cest, jak by se BNPL mohlo v budoucnu rozvíjet a zároveň proniknout do nabídky bankovních institucí, je vzájemná spolupráce bank a fintechů. V takovém případě by fintechy zajišťovaly pro banky technickou a rizikovou stránku služeb BNPL a banky by je mohly distribuovat jako finální produkt k velkému množství svých zákazníků. Ti by tak všechny platební služby měli pohromadě u instituce, které dlouhodobě důvěřují.

Fungovala by ale taková spolupráce v praxi? Že je tento scénář reálný, už ukazují některé první případy ze zahraničí. Nemusíme chodit ani příliš daleko. Například v sousedním Polsku spojila se zdejším fintechem Blik síly zhruba dvacítka bank, které díky tomuto partnerství dnes nabízejí zákazníkům platební produkty dříve spojované ryze s fintechem. V České republice se spolupráce mezi bankovními institucemi a fintechy naopak teprve rodí, navíc prozatím spíše v rovině vlastnické než produktové.

Osobně si nemyslím, že by takové spolupráce vytvářely fintechu konkurenci. Vzájemnou kooperací může naopak dojít k „symbióze“, ze které budou profitovat obě strany. Pokud se bankám podaří s fintechem najít společnou řeč, budou banky moci nabízet inovativní finanční produkty vyvinuté fintechem širokým masám, včetně lidí, kteří by si k nim jinak pravděpodobně nikdy cestu nenašli. Podle mého je takový výhled do budoucnosti pro BNPL velmi pozitivní.

Renata Salata, COO Twisto