Rozhodnutí bankovní rady ČNB. Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání (3.11.2022)

Zveřejníme 29. 1. 2029

Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.

Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice.  Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika. Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší.

Přijaté rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Horizont měnové politiky v základním scénáři prognózy je jaro 2024, stejně jako v předchozí prognóze. Bankovní rada diskutovala i další scénáře.

Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada současně potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na cíli 2 %. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.

Ekonomický vývoj

Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky.

Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je již tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami.

Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká. Průmyslová produkce zatím odolává zvýšeným nákladům a problémům v dodavatelských řetězcích. Předstihové ukazatele ale indikují zpomalení zahraniční poptávky. Úvěrová aktivita v České republice oslabuje vlivem poklesu poptávky po úvěrech i zpřísňování úvěrových podmínek ze strany bank.

Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je nyní zhruba neutrální, ale s proinflačním rizikem do budoucna.

Výhled

Podle naší nové prognózy meziroční inflace v nejbližších měsících dále vzroste. Nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny. Předpokládáme, že inflace do konce roku dosáhne hodnot kolem 20 %. V celoročním průměru by měla činit 15,8 % (v letní prognóze jsme čekali celoroční inflaci na úrovni 16,5 %). Podle prognózy by měla inflace klesnout do roka a půl k úrovním kolem 2 %.

Loni vzrostl HDP o 3,5 %. Letos podle prognózy růst ekonomiky zvolní na 2,2 % (letní prognóza letošního růstu HDP byla 2,3 %). V příštím roce pak prognóza očekává pokles ekonomiky o 0,7 % (letní očekávala růst HDP o 1,1 %). Čekáme, že se sníží domácí poptávka. Spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů. Firmy čelí růstu nákladů na energie a další suroviny a materiály, i proto budou omezovat investice.

Podle našeho makroekonomického modelu by bylo vhodné nyní tlačit na další růst tržní úrokové sazby (3M PRIBOR) a od druhého čtvrtletí 2023 pak zase podpořit její postupný pokles. Na dnešním jednání většina bankovní rady ale preferovala stabilitu základních sazeb. Vzala též v úvahu, že vlivem globálního zpřísňování měnové politiky dlouhodobé úrokové sazby v České republice od posledního měnověpolitického zasedání vzrostly. Národní banka musí být teď pevnou kotvou stabilizující podmínky v ekonomice.

Pokud jde o zahraničí, naše nová prognóza předpokládá, že zahraniční nákladové inflační tlaky (zachycené indexem průmyslových výrobců v eurozóně) zůstanou letos a v první polovině příštího roku výrazné. Zhoršení ekonomického sentimentu, růst životních nákladů domácností a nákladů firem spolu se zpřísňováním měnové politiky velkých centrálních bank povedou v příštím roce k útlumu globální ekonomické aktivity a k postupnému snížení globálních inflačních tlaků. Jisté zmírnění nákladových tlaků lze již pozorovat ve vývoji cen neenergetických surovin a v ukazatelích přetíženosti dodavatelských řetězců (promítne se až se zpožděním do zahraničního PPI).

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty základního scénáře prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačními riziky jsou rychlejší mzdový růst proti naší prognóze (která letos očekává růst mezd o 6,3 %), expanzivnější fiskální politika a vyšší výhled zahraničních produkčních cen. Významným rizikem ve stejném směru zůstává hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Naopak protiinflačním rizikem je vzrůstající pravděpodobnost recese v Česku i zahraničí, tedy výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Dalším rizikem ve směru nižší inflace je zavedení dodatečných opatření na omezení růstu cen energií na domácí či evropské úrovni a rychlejší než očekávaný pokles jádrové inflace. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.