Deficit státního rozpočtu se v říjnu dále prohloubil

Ke konci října se deficit státního rozpočtu prohloubil na 286,7 mld. Kč. Říjen obecně z pohledu státního rozpočtu patří mezi mírnější měsíce a historicky k výraznějšímu prohloubení dochází až v listopadu. Ke konci roku totiž obvykle vrcholí investiční aktivita státu, očekávat lze i růst výdajů na pomoc s cenami energií. Celkově by v letošním roce měl deficit dosáhnout 375 miliard Kč, kdy původní pozměňovací návrh předpokládal navýšení deficitu z 280 na 330 mld. Kč. Nakonec ale na základě dvou koaličních návrhů došlo k prohloubení schodku o dalších 45 mld. Kč. Nabízí se tak průběžné srovnání s rokem 2020, kdy záporné saldo rozpočtu dosáhlo 367 mld. Kč. Před dvěma lety na konci října dosahoval deficit 274 mld. Kč. Zdá se tak, že český rozpočet míří podobným směrem. Před rokem byl deficit ve stejném období o necelých 50 miliard Kč vyšší, rok tehdy státní kasa zakončila s rekordním deficitem dosahujícím takřka 420 miliard Kč.

Podívejte se také: Plnění státního rozpočtu ČR za říjen 2022

Za prvních deset měsíců došlo ve srovnání s loňským rokem k nárůstu jak na straně příjmů (+94,0 mld. Kč, +7,8 %), tak i na straně výdajů (+45,7 mld. Kč, +3,0 %).

Na příjmové straně hrají největší roli výnosy pojistného a daňových příjmů (+10,6 %, +11,4 mld. Kč). V této kategorii nadále stojí růst zejména na dvou položkách. První je inkaso daně z přidané hodnoty, které proti roku 2021 vzrostlo o 18,5 %, resp. o 44,7 mld. Kč. Zde se odráží zejména vysoká meziroční inflace (v září dosáhla 18,0 %), ale i ekonomické oživení odehrávající se zejména v první části letošního roku. Druhou zásadní položku pak představují příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení, kde rostoucí zaměstnanost spolu s růstem mezd přispěla k meziročnímu zvýšení inkasa o 6,6 % (+32,4 mld. Kč). Postupně naopak upadá meziroční rozdíl u spotřebních daní (+4,9 %, +6,0 mld. Kč), mj. kvůli výnosu spotřební daně z minerálních olejů (-1,3 %, -0,8 mld. Kč), kde se odráží snížení daně na pohonné hmoty.

U výdajů tvoří i nadále největší rozdíl pokles transferů podnikatelům (-40,3 %. -43,9 mld. Kč), v důsledku vyšších loňských covidových kompenzací. Naopak hlavní nárůst se koncentruje u důchodů (+9,7 %, +42,9 mld. Kč), které byly letos několikrát valorizovány. Kapitálové výdaje jsou proti loňskému roku o 12,7 % vyšší (+14,5 mld. Kč).

Novela státního rozpočtu potvrdila naše obavy, že deficit míří spíše výše než k 330 mld. Kč, vzhledem k obdobnému vývoji s rokem 2020. Aktuální návrh by se i navzdory o něco vyššímu říjnovému deficitu mělo podařit naplnit a 375miliardový schodek se jeví jako reálný. Důležitější je v tuto chvíli koncentrace vlády na konsolidaci rozpočtu v následujících letech, kdy hlavní problém i nadále představuje vysoké strukturální saldo, které je nutné řešit jak dodatečnými výnosy na příjmové straně, tak i úsporami na straně výdajů. Na dopady uvolněné fiskální politiky mj. upozorňuje i ČNB, která navyšující deficity sleduje a upozorňuje na nutnost držet v případě vyšších deficitů měnovou politiku utaženou po delší dobu. Vyloučena není ani možnost zvýšení sazeb.