Společnost Chainalysis zveřejnila zprávu o všeobecném přijetí kryptoměn v jednotlivých státech

Ilustrační obrázek | zdroj CoinBank.cz

Koncem minulého týdne vydala společnost Chainalysis, která se zabývá analýzou blockchainu, zprávu "The 2022 Geography of Cryptocurrency Report", ve které se zabývá mimo jiné všeobecným přijetím kryptoměn v jednotlivých státech a tyto posléze řadí do žebříčku od států s největší mírou přijetí až po státy, ve kterých je povědomí o kryptoměnách takřka nulové. Ze zveřejněné analýzy vyplývá, že se obecně největšímu přijetí kryptoměn těší převážně rozvíjející se trhy. To do jisté míry potvrzují první tři místa v žebříčku, na kterých se umístily Vietnam, Filipíny a Ukrajina. Do první desítky pak ještě pronikly státy jako Pákistán, Brazílie a Thajsko.

Zpráva pak zmiňuje tři události, které jsou do značné míry překvapující. Tou první je, že Vietnam obhájil prvenství v tomto žebříčku. Jakou druhou událost Chainalysis zmiňuje posun Spojených států Amerických na celkovou pátou příčku a posun Číny z 13. místa na závěr top ten, když uzavírá první desítku. Do první desítky se pak ještě propracovala Indie, která v něm obsadila čtvrté místo a Rusko, které se umístilo na 9. pozici.

První dvacítka globálního indexu přijetí kryptoměn v roce 2022 (upraveno autorem) | zdroj Chainalysis - The 2022 Geography of Cryptocurrency Report

Vietnam

Vietnam svou 1. příčku uhájil zejména díky vysoké směnné aktivitě a širokému přijetí kryptoměn napříč všemi hodnocenými ukazateli. Do první desítky se prosadil jak na poli centralizovaných služeb, tak i na poli decentralizovaných financí (DeFi) a nezaostal ani za burzovními obchody tzv. napřímo pomocí peer to peer (P2P) kryptoměnových nástrojů. Chainalysis zároveň upozornila na průzkum z roku 2020, podle kterého 21 % vietnamských spotřebitelů uvedlo, že používá nebo vlastní kryptoměny. Tamní média navíc naznačují, že hry založené na kryptoměnách jsou ve Vietnamu velmi populární, a to jak pro hráče, tak také pro jejich tvůrce.

Indie

Za zmínku stojí také skutečnost, že Indie, která se umístila na celkovém čtvrtém místě, takřka ve všech měřených ukazatelích Vietnam předčila. Za Vietnamem však výrazně zaostala v případě P2P burzovních obchodů. V tomto žebříčku obsadila až 82. místo, což jí následně stálo ještě lepší výsledek. Tak špatný výsledek v tomto jednom ukazateli může být zčásti zaviněn zákony, které koncem loňského a začátkem tohoto roku přijal tamní parlament za účelem boje proti praní špinavých peněz a zavedení regulace kryptografického trhu. 

Filipíny a USA

Zpráva pak vyzdvihuje posun Filipín z loňského 15. místa na letošní stříbrnou pozici. Zmiňuje, že za širším přijetím kryptoměn v této zemi stojí stejně jako v případě Vietnamu kryptografický herní průmysl, konkrétně pak hry typu play to earn (P2E) a rostoucí objem převodů kryptoměn. Zároveň oceňuje posun USA z loňské 8. příčky na letošní 5. místo. Také Spojené státy předčily Vietnam takřka ve všech měřitelných žebříčcích a zaostaly za ním stejně jako Indie v počtu obyvatel, kteří využívání P2P výměnných služeb očištěných o kupní sílu. V tomto ukazateli se umístily až na 111. místě. Analytici společnosti Chainalysis k tomu dodávají, že využívání P2P výměnných služeb bývá nejvyšší v zemích s nízkou kupní silou.

Čína

Přesto, že v loňském roce zásah čínské vlády proti kryptoměnám způsobil šok a výrazný propad napříč celého segmentu, tak tamní narůstající hashrate může naznačovat, že je možná zákaz méně účinný, anebo již ne tak drakonicky prosazován. Navíc analýza společnosti Chainalysis jasně definuje, v čem je čínský kryptografický trh silný. Podle dílčích indexů je Čína "obzvláště silná" zejména ve využívání centralizovaných služeb, pokud jde o objem transakcí očištěný o kupní sílu, a to jak na celkové, tak na maloobchodní úrovni. V tomto dílčím hodnocení se Čína umístila na 2. místě.

Dominance rozvíjejících se trhů

Zpráva uvádí, že od roku 2021 ještě zesílil specifický trend, kdy všeobecnému přijetí kryptoměn dominují tzv. "rozvíjející se trhy ". Analytici se v případě tohoto rozdělení opírali o rámec, který vytvořila Světová banka. Dle něj se země dělí na základě úrovně příjmů a ekonomického rozvoje do čtyř kategorií:

1. na země s vysokými příjmy, 

2. na země s vyššími středními příjmy,

3. na země s nižšími středními příjmy 

4. a na země s nízkými příjmy.

Jak je ze zveřejněné tabulky patrné, tak v první 20 patří rovnou deset států k zemím s nižšími středními příjmy. Konkrétně se pak jedná o Vietnam, Filipíny, Ukrajinu, Indii, Pákistán, Nigérii, Maroko, Nepál, Keňu a Indonésii. 

Země jako Brazílie, Thajsko, Rusko, Čína, Turecko, Argentina, Kolumbie a Ekvádor patří dle kategorizace Světové banky k zemím s vyššími středními příjmy. 

Zajímavostí na závěr pak je, že pouze 2 země patřící do zemí s vysokými příjmy (USA a Velká Británie) se dokázaly prosadit do první dvacítky zemí, ve kterých jsou kryptoměny všeobecně velmi přijímané.