Ranní okénko - Výnos na desetiletém US dluhopisu již nad 4 %

Již před chvíli dnešní ekonomický kalendář otevřela statistika cen výrobců v sousedním Německu. Proti srpnu rostly v září ceny o 2,3 %, zatímco trh očekával o procentní bod nižší dynamiku. Přesto jde o výrazné zpomalení proti předchozím dvěma měsícům (7,9 % a 5,3 %). Meziročně tak stejně jako v srpnu rostly ceny výrobců o necelých 46 %. Zbytek dne bude patřit ve větší míře americkým datům. Kromě tradiční týdenní statistiky z trhu práce dorazí například průzkum mezi podniky od pobočky Fedu ve Filadelfii. Chybět nebude ani další střípek z nemovitostního trhu, tentokrát v podobě prodejů existujících domů, kde trh očekává další pokles. Ten ostatně přinesla již včerejší statistika nové výstavby, kde víceméně v souladu s očekáváním trhu klesala zahájená výstavba o více jak 8 %. Pozornost bude budit i turecká centrální banka, která patrně dále půjde proti trendu a znovu sníží svoji základní sazbu.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti by v USA měl ukázat další mírný nárůst v důsledku zhoršujícího se ekonomického výhledu, ale i např. kvůli dopadům hurikánu Ian. Navzdory očekávánému mírnému nárůstu ale zůstává počet žádostí v oblasti historických minim a zatím nenapovídá, že by na trhu práce docházelo k výraznějšímu ochlazení.

Výhled podle průzkumu pobočky Fedu ve Filadelfii by měl ukázat na opatrné zlepšování situace v byznysu a zejména optimistický výhled i z pohledu dalšího vývoje cen. V dodavatelských řetězcích dále dochází k odstraňování bariér a firmy hlásí plynulejší zajišťování vstupů. To v kombinaci s utlumenou poptávkou tlačí jejich cenu dolů.

Prodeje existujících domů v USA podle odhadu trhu i v září pokračovaly v poklesu a po -0,4 % v srpnu by meziměsíčně množství mělo klesat o 2,3 %. Za poklesem bude stejně jako v předchozích měsících stát zejména horší dostupnost v důsledku prudkého růstu úrokových sazeb.

Turecká centrální banka na dnešním zasedání pravděpodobně opět sníží sazby. Pokles očekává většina analytiků a otázkou tak zůstává spíše „o kolik“ než „jestli“. Konsenzus předpokládá pokles o 100bb na 11 %. Turecká centrální banka snižovala sazby již na posledních dvou zasedání, v souladu s ekonomickou teorií, kterou prosazuje prezident Erdogan. Ten si – na rozdíl od drtivé většiny ekonomů – od nižších sazeb slibuje snížení inflace. Ta ale zatím nadále stoupá a meziročně v září dosáhla 83,5 %. Proti dolaru za poslední rok turecká lira oslabila o 50 %.

Pohled zpět:

Finální zářijová meziroční míra inflace v eurozóně se nakonec dočkala úpravy do jednociferných hodnot (9,9 % z 10,0 %). V celé EU byla inflace o procentní bod vyšší. V Česku dosáhla sjednocenou evropskou metodikou 17,8 %, což je aktuálně pátá nejvyšší úroveň v rámci EU. Při pohledu na meziměsíční míru je ale Česko již pod průměrem EU (0,9 % v 1,2 %).

Po dvou zelených dnech americké akcie ve středu oslabily (-0,7 %), a to navzdory silným výsledkům společnosti Netflix. Negativně investoři hodnotili zejména dále rostoucí výnos na dluhopisech s delší splatností. Ten u desetiletého bondu již překonal 4 % a je nejvyšší od roku 2008. Pokles o 2,5 % si včera připsala pražská burza poté, co od vlády zazněla možnost, že windfall tax by mohla platit i retrospektivně na zisky z letošního roku.