Evropská komise opět po roce zhodnotila stav rozšíření EU

Každoroční balíček vyhodnocuje aktuální stav politiky rozšíření EU jako celku a současně poskytuje detailní obrázek plnění politických a ekonomických reforem, zásadních pro přístup k EU. Soubor dokumentů obsahuje shrnující Sdělení Evropské komise a sedm specifických Zpráv o pokroku pro všechny země, kterých se týká politika rozšíření EU, tedy přistupující Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Turecko a potenciálně kandidátské Bosnu a Hercegovina a Kosovo.

Evropská komise odkazuje na červnové rozhodnutí potvrdit evropskou perspektivu Ukrajině, Moldavsku a Gruzii a udělit kandidátský status Ukrajině a Moldavsku na základě předpokladu učinění stanovených kroků.

Ve vztahu k zemím západního Balkánu EK zdůrazňuje, že jejich budoucnost je v EU. Zejména oceňuje zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií v červenci tohoto roku. Obě země pokračují v úspěšně nastartovaných reformách a ve spolupráci s Komisí provádí důkladný screening své legislativy.

V souvislosti s ruskou agresí EK zdůrazňuje nárůst významu sladění zahraniční politiky jednotlivých států s tou evropskou. V tomto kontextu ocenila Albánii, Severní Makedonii a Černou Horu. Náprava nepříznivé bilance se naopak očekává od Srbska a Turecka.

Konkrétní výtky Srbsku v tomto směru jsou přejímání a šíření dezinformačních narativů Ruska. Dále vzhledem k dlouhému procesu ustavování vlády došlo dle hodnocení EK ke značnému zpomalení reforem spojených s přístupovým procesem včetně nulového pokroku v otázce svobody projevu.

Co se týče Bosny a Hercegoviny, Evropská komise doporučuje udělení statutu kandidátské země na základě předpokladu, že učiní následujících osm kroků týkajících se úprav směřujících k integritě v existujícím zákoně o Vysoké soudní radě, přijetí nového zákona k této Radě a zákona o soudech Bosny a Hercegoviny, přijetí zákona k prevenci střetu zájmů, dále zásadní kroky k posílení prevence a boje proti korupci a organizovanému zločinu, efektivní koordinace řízení hranic a migrační kapacity a funkčního azylového systému, zákaz mučení, svobodu projevu a médií a ochranu novinářů a doloží průkaznou historii fungování všech úrovní koordinačních mechanismů přijetím národního programu pro přijetí acquis.

U Černé Hory je dle EK velmi problematická hluboká polarizace politické scény a značné zpomalení reformního procesu, vedoucí ke stagnaci přístupového procesu.

Kosovská vláda vzešlá z voleb v roce 2021 měla stabilní většinu a viditelně pro unijní odhodlání. To usnadnilo implementaci Stabilizační a asociační dohody s Kosovem a provádění reforem. EK ve zprávě dále upozornila, že její návrh na vízovou liberalizaci s Kosovem, který stále čeká na vyřízení v Radě EU, by měl být projednán prioritně.

Přístupová jednání s Tureckem zůstávají pozastavena a Turecko se dále vzdaluje EU, byť je už po desetiletí kandidátskou zemí a klíčovým partnerem EU. Zpráva konstatuje pokračující zhoršování situace v oblasti demokracie, právního státu a základních práv. Zároveň, ale potvrzuje ochotu EU zintenzivnit spolupráci v řadě oblastí společného zájmu, v případě konstruktivního přístupu Turecka.