Lidé utíkají od koruny. Není to však třeba. Stále je do čeho investovat doma

Velmi často se objevují dotazy, zda mají lidé věřit české koruně, nebo mají raději utéct k jiné měně. Pro mnohé z nich je důvodem k útěku strach, že skončí intervence České národní banky (ČNB) a že pak koruna oslabí. To nelze vyloučit, ale ani to není jisté. Výhled české ekonomiky je sice špatný, ale špatný je i jinde v Evropě či USA. Útěk kapitálu proto není vůbec jistý. Z mého pohledu je to velká spekulace a já bych korunu raději neopouštěl.

Rozhodně bych v nejbližších měsících neutíkal do eura. Koruna se totiž v posledních třech měsících k euru drží v intervalu 24,30 až 24,80 CZK/EUR. To je procento nahoru a procento dolu od středové hladiny 24,55 CZK/EUR. To lze označit za stabilní kurz. Tento interval přitom nejspíš nebude v nejbližší době porušen, protože ho uměle drží centrální banka svými intervencemi, ve kterých bude velmi pravděpodobně pokračovat.

Jak intervence fungují?

Letos pozorujeme tři kola intervencí. To první přišlo, když byla zahájena válka na Ukrajině a investoři se lekli války a opouštěli region, který považovali za blízký konfliktu. Tento strach však brzo skončil a intervence pomohly držet kurz na uzdě.

Následně přišlo druhé kolo intervencí, když nastaly změny v bankovní radě ČNB. ČNB opět intervenovala a zabránila oslabení koruny. Toto intervenování plynule přešlo ve třetí kolo, které trvá dodnes. Nyní se intervenuje z toho důvodu, že ČNB ponechala své úrokové sazby beze změny, zatímco v eurozóně i USA rostly, čímž přestala být koruna tak úrokově atraktivní, jak bývala.

Někteří lidé nyní spekulují na to, že intervence brzo skončí a koruna oslabí. To ovšem není jisté. Po intervencích v letech 2013 až 2017 jsou devizové rezervy ohromné. Kdyby ČNB intervenovala každý měsíc zhruba 5 mld. eur, což považuji za hodně, může intervenovat ještě zhruba rok a půl. Pak by asi rezignovala a zvýšila své úrokové sazby. To je ale otázkou, protože tou dobou může být česká i evropská ekonomika v hluboké recesi, a to by asi ČNB sazby nezvedla a raději obětovala inflaci. To je ale moc vzdálená a těžko předpověditelná budoucnost. Během roku a půl během války může změnit mnoho věcí.

Proč ČNB intervenuje ve prospěch koruny?

Tím, že ČNB nakupuje koruny, bojuje s rekordně vysokou inflací hned na dvou frontách. Jednak se silnější korunou drží inflaci na uzdě skrze levnější zboží z dovozu a jednak nákupem korun stahuje koruny z oběhu a tím zvyšuje jejich hodnotu.

Kdyby ČNB přestala intervenovat ve prospěch koruny, koruna by oslabila. Nyní je otázkou kam. Celkem jistě by šla k hladině 25,00 CZK/EUR. Při velkém stresu v zahraničí by ale mohla jít až na 26,00 CZK/EUR. To by zvýšilo inflační tlaky a pokud by je chtěla ČNB zastavit, musela by zvýšit své úrokové sazby.

Kdybych byl já centrálním bankéřem, tak ovšem pokračuji v intervencích, co to půjde. Vysoké úrokové sazby by podle mě nyní ekonomiku až moc dusily. Průmysl má rekordně drahé energie a k tomu má mít i rekordně vysoké úrokové sazby? Jak by potom měl být český průmysl konkurenceschopný? Aby se průmysl udržel konkurenceschopný, musela by koruna oslabit naprosto brutálně, což by ale přineslo vysokou inflaci, a to nikdo nechce.

Krom toho se vyšších úrokových sazeb bojím i kvůli trhu nemovitostí. Ten byl před začátkem války naprosto přehřátý a byla na něm velká bublina. Ta se už začíná zlehka vypouštět. Jakmile by vzrostly úrokové sazby, měla by řada lidí ještě větší problémy se splácením hypotéky než dnes. To může vést k prodeji nemovitostí. Tím by se mohl rozjet větší propad trhu, a tím pádem i zajištění úvěrů. To by mohlo vést k velkým ztrátám bank, které budou předtím ještě zasaženy válečnou daní. Zvýšení úrokových sazeb proto považuji až za poslední možnost.

Proč uvažovat o růstu úrokových sazeb?

Jednak to budou již zmíněné devizové rezervy, které se jednoho dne jako brzda inflace vyčerpají a jednak proto, že máme v šíleném stavu veřejné finance. Před rokem se hodně mluvilo o tom, že za inflaci může vláda, protože má ohromné deficity rozpočtu. Jenže přišla nová vláda a válka na Ukrajině a deficity jsou podobné té předchozí proinflační vládě. Nastane tedy ten samý inflační impuls jako u předešlé vlády. To je silný argument pro vyšší úrokové sazby.

Vyšší sazby však nemusejí přijít. ČNB má ještě mnoho měsíců čas, než jí dojde střelivo z devizových rezerv. Tou dobou už ale nemusí být válka. Nebude válka, nebudou tak drahé energie a inflace sama klesne. To samé může vygenerovat i propad ekonomiky.

Scénář vyšších úrokových sazeb je založen na předpokladu války. To je ale nejistý předpoklad. Vzpomeňme si na to, jak většina lidí nedokázala odhadnout, zda bude válka a kolik lidí neumělo odhadnout, jak dobře se budou Ukrajinci bránit. Klíčový parametr v našem uvažování tak vůbec neznáme. Neměli bychom proto zapomínat na scénář, že jednoho dne válka skončí.

Kam tedy investovat, když neutíkat od koruny?

Historie ukazuje, že z většího nadhledu se vyplácelo investovat do zlata. To sice mohlo z roku na rok přinést ztrátu, ale z nadhledu třeba dvaceti let to přineslo zněkolikanásobení ceny.

Zajímavou investicí mohou být pozemky všeho druhu. Tady se v minulosti ukázalo, že i když klesaly ceny bytů a domů, ceny pozemků rostly.

A konečně zajímavá může být i investice do dluhopisů zajištěných nemovitostí výrazně nad 100 % jejich hodnoty. Ty obvykle přinášejí pevný výnos a kdyby ho nepřinesly, přinese ho uspokojení z nemovitosti.

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.