Tuzemská inflace zaznamenala v září další mírné snížení (Týdenní zpráva z finančního trhu)

V popředí pozornosti budou tento týden statistiky o vývoji spotřebitelských cen. Ty budou zveřejněny jak tady u nás v tuzemsku, tak také v USA. Česká meziroční inflace by se podle nás měla snížit druhý měsíc v řadě, ze srpnových 17,2 % na 17,0 % v září. Dalšího poklesu, zde již třetího v řadě, bychom se měli dočkat i v případě americké inflace, která v září pravděpodobně klesla z 8,3 % na 8,2 %. Zatímco jádrová inflace zůstává v obou zemích stále poměrně vysoko, tak ceny pohonných rychle klesají. Rizikem pro jejich další vývoj je však rozhodnutí zemí vyvážejících ropu o omezení těžby, které v minulém týdnu vedlo ke zdražení surové ropy ke 100 dolarům za barel. Za oceánem budou sledovány také zářijové maloobchodní tržby, u kterých očekáváme nárůst meziměsíční dynamiky. Data přicházející z americké ekonomiky zůstávají silná a obavy tamních spotřebitelů z recese se tak částečně zmírnily.

Mírně klesnout by měla znovu i americká inflace

Spotřebitelské ceny v ČR vlivem sezonního efektu v září meziměsíčně stagnovaly, po očištění o sezonnost však rostly stejným tempem jako v srpnu. Zářijový vývoj cen každoročně ovlivňují začínající výprodeje sezonního zboží. Po sezonním očištění meziměsíční inflace podle našeho odhadu v září setrvala na 0,7 %. K pokračujícímu meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen pravděpodobně přispívaly vyšší regulované ceny a ceny potravin, v obou případech odrážející mimo jiného drahé energie. Nadále přitom platí, že spotřebitelské ceny elektřiny a plynu zohledňují jen malou část vysokých cen energií na velkoobchodních trzích z důvodu dosud jen pozvolného průsaku. Významným zdrojem inflace zůstává jádrová složka, její dynamika se nicméně podle nás dále mírně snížila. V meziměsíčním vyjádření (po sezónním očištění) z 0,9 % na 0,7 %, v tom meziročním pak ze 14,7 % na 14,1 %. Pokles cen v září zaznamenaly pohonné hmoty, které meziměsíčně zlevnily v průměru o 4,1 %. Zlevnění se týkalo pouze benzinu, motorová nafta naopak mírně zdražila. Meziroční celková inflace tak ve výsledku podle nás pokračovala druhý měsíc v řadě v poklesu, ze srpnových 17,2 % na zářijových 17,0 %. Rizika našeho odhadu hodnotíme jako vyrovnaná. Rizikem pro vyšší inflaci je rychlejší průsak vysokých velkoobchodních cen elektřiny a plynu do cen pro konečné spotřebitele, zatímco na nižší inflaci přes její jádrovou složku může působit pozorovaný pokles poptávky. Od října by se na snížení inflace měla začít podílet také vládní opatření zaměřená na zmírnění negativních dopadů drahých energií. Tržní konsensus je oproti našemu odhadu zářijové inflace mírně vyšší, když v meziročním vyjádření čeká její stagnaci na 17,2 %.

V případě americké inflace pro září očekáváme její další snížení, a to třetí měsíc v řadě. V meziročním vyjádření by se inflace měla snížit z 8,3 % na 8,2 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny podle našeho odhadu vzrostly v průměru o 0,2 % (což je zároveň konsensus trhu), s významným přispěním jádrové složky, jejíž dynamika podle nás v září dosáhla 0,5 % m/m. V rychlém růstu pravděpodobně pokračovaly ceny nájemného. Ceny automobilů, pojištění, oděvů a letenek by měly zůstat oproti předešlému měsíci zhruba beze změny. S poklesem o 5,2 % m/m počítáme u cen pohonných hmot, zatímco celkový index energií by měl klesnout o 2,3 %. Pokud by k tomu došlo, jednalo by se již o třetí velmi výrazný meziměsíční pokles cen energií v řadě. Tento pozitivní trend by však mohlo ohrozit minulý týden přijaté rozhodnutí zemí vyvážejících ropu o snížení její těžby až o 2 mil. barelů denně. Severomořská ropa Brent jen během minulého týdne zdražila o zhruba 10 dolarů za barel, když se v jeho závěru obchodovala mírně pod 100 USD/barel.

Spotřebitelská poptávka by se po předchozích výkyvech měla v USA stabilizovat. Na vyšší volatilitě ve vývoji maloobchodních tržeb se v předchozích měsících podepsala nejistota ohledně dalšího vývoje americké ekonomiky související s rizikem déletrvající recese. Pozitivně vyhlížející data, mimo jiného o stále silném trhu práce, však tyto obavy částečně rozptýlila. Meziměsíční růst celkových tržeb v USA by tak podle nás měl mírně zrychlit, ze srpnových 0,3 % na 0,5 % v září. Zvýšit by se měly i prodeje aut, podle našeho odhadu o 2 % m/m. Mnohá omezení v dodavatelských řetězcích, která brzdila výrobu a prodej automobilů, podle našeho názoru postupně odeznívají. Prodeje u dealerů se však ne vždy promítají do nákupů spotřebitelů. Podnikatelé mohou totiž absorbovat větší procento těchto prodejů oproti spotřebitelům.

Ekonomická data nadále podporují silný dolar

První polovina minulého týdne byla ve znamení slábnoucí americké měny, ta druhá však přinesla obrat ve vývoji a dolar tak nakonec uzavřel týden mírně silnější. Zatímco v polovině týdne se jeho kurz vyšplhal až k paritě, v pátek již byl oproti jeho začátku o necelého půl procenta silnější, když se pohyboval kolem 0,98 USD/EUR. Dolarové sazby minulý týden vesměs rostly. Z hlediska makroekonomických dat globální trhy čekaly především na páteční zveřejnění amerických statistik z trhu práce. Ty pouze potvrdily pokračující nedostatek pracovních sil v tamní ekonomice. Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru dosáhl v září 263 tis., oproti očekávání tedy o 8 tis. více. Očekávání předčila i míra nezaměstnanosti, která v USA klesla z 3,7 % na 3,5 %, zatímco se čekala stagnace na předchozí úrovni. Míra participace zůstává oproti předcovidovému období nadále nižší. Silná a zároveň proinflační data z amerického trhu práce jsou tak nadále významným argumentem pro další svižné zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu. Pro silnější dolar a slabší euro hovořila i minulý týden zveřejněná data z evropského průmyslu. Předstihové PMI za září skočily v podstatě napříč celou Evropou, včetně ČR, pod 50 body, tedy v pásmu kontrakce. Hlouběji pod 50 bodů se navíc ponořil i celoevropský ukazatel pro oblast služeb. Obdobné ukazatele pro USA naproti tomu zůstávají bezpečně nad 50 body.

Česká koruna po většinu uplynulého týdne posilovala a na jeho konci se obchodovala mírně nad 24,50 CZK/EUR. Oproti začátku týdne tak zpevnila o přibližně 0,3 %. Korunové sazby ve vleku těch dolarových mírně rostly. Minulý týden byl bohatý na data z české ekonomiky, ta však významnější tržní reakci nevyvolala. Zatímco tuzemské maloobchodní tržby zklamaly, průmyslová produkce pozitivně překvapila. Maloobchodní tržby bez prodejů aut v srpnu nadále meziměsíčně klesaly. Oproti červenci byly nižší o 0,7 % a trend jejich snižování tak pokračoval již pátý měsíc v řadě. Více jsme k tomu psali zde https://bit.ly/3T567Cd. Průmyslová produkce v srpnu vzrostla meziměsíčně o 0,8 %. Výroba v automobilovém průmyslu stagnovala, ostatním odvětvím zpracovatelského průmyslu se však dařilo. Celý zpracovatelský průmysl po červencovém poklesu o 0,8 % v srpnu zvýšil objem produkce meziměsíčně o výrazných 1,7 %. To je s ohledem na klesající poptávku po průmyslovém zboží a vysoké ceny energií velmi dobrý výsledek. Více k tomu zde https://bit.ly/3MchcyU.

ČNB v srpnu intervenovala ve výrazně menším objemu. Objem spotových operací na devizovém trhu v srpnu poklesl po téměř 10 mld. EUR v červenci na 2,4 mld. EUR. Koncem září však spekulace na slabší korunu pravděpodobně opět zesílily, a ČNB tak mohla podle našeho odhadu za celý měsíc uzavřít spotové operace v objemu až 5 mld. EUR. Centrální banka také v pátek zveřejnila zápis ze svého posledního zasedání, který jsme analyzovali zde https://bit.ly/3eapnzt.