Nálada v průmyslu pod bodem mrazu. Hraje se o energie v roce 2023 - Rozbřesk

Nálada v českém průmyslu dál klesá a potvrzuje příchod recese. Na tu ukazují jak poslední indexy nákupních manažerů, tak i čísla z Českého statistického úřadu. Index PMI v průmyslu poklesl na 44,7 bodu (výrazně pod úroveň 50 bodů oddělující kontrakci od expanze) a na nejnižší úrovně od roku covidového jara 2020. Hlavním problémem zůstává inflace - tempo růstu cen vstupů překvapivě oproti srpnu podle průzkumu opět zrychlilo a vysoké ceny jsou jedním z hlavních důvodů, proč padá poptávka. Nové objednávky šly dolů sedmý měsíc v řadě, a to nejprudším tempem za poslední dva roky.

Nelichotivé vyhlídky průmyslu potvrdil i průzkum Českého statistického úřadu, podle kterého nálada v průmyslu spadla na nejnižší úrovně od podzimu 2021. Uvidíme, zda to v tomto týdnu potvrdí i tvrdá čísla za průmyslovou produkci a nové zakázky za srpen. Předpokládáme další meziměsíční pokles produkce napříč většinou odvětví s čestnou výjimkou sektoru automotive. V základním scénáři předpokládáme, že vysoká inflace povede k slabší poptávce (nejen) po českém průmyslovém zboží, a to stáhne českou ekonomiku v druhé polovině roku 2022 (popřípadě na začátku roku 2023) do mělké recese.

Situaci ovšem může zkomplikovat výraznější nedostatek plynu v průběhu zimních měsíců nebo jeho extrémně vysoká cena pro tu část průmyslu, která nebude krytá vládními stropy. Pokud by v důsledku toho docházelo k nucenému vypínání energeticky nejnáročnějších částí českého průmyslu, došlo by na “tvrdou” recesi a celkové náklady pro české hospodářství by byly výrazně vyšší. Situace se v českém hospodářství může rapidně zhoršit od startu nového roku. Pro rok 2023 má podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy zafixované ceny energií pouze pětina firem. Letos přitom těžily ze zafixovaných cen elektřiny dvě třetiny podniků a ze zafixovaných cen plynu dokonce 69 % podniků v průmyslu a dopravě. Bez zásahu státu by byl start do nového roku pro velkou část podniků asi těžko stravitelný a výkon českého hospodářství kriticky ovlivní účinnost podpůrných kroků připravovaných vládou (stropy pro malé podniky a kompenzace pro velké), a to i v porovnání s okolními zeměmi EU (například velkým plynovým balíkem přijatým německou vládou).

TRHY

Koruna

Koruna drží dobyté pozice z minulého týdne a vůči euru se obchoduje nadále na úrovni 24,50. Globální trhy si oproti očekávání tento týden užívají vlnu risk-on sentimentu, což české měně dává šanci vydechnout. Domácí makro kalendář je dnes prázdný, už zítra však přijde na řadu výsledek srpnového maloobchodu, v pátek pak tuzemského průmyslu společně s obchodní bilancí.

Eurodolar

Propad amerických dolarových sazeb, způsobený redukcí nově otevřených pracovních pozic o více než jeden milion za měsíc září, přivedl eurodolar zpět k paritě. Americká výnosová křivka opět sází na to, že se Fedu podaří rychle ochladit trh práce a že by v polovině roku 2023 mělo dojít na snižování úrokových sazeb.

Trh se bude moci konfrontovat s tímto názorem i dnes odpoledne, kdy budou zveřejněna další důležitá americká čísla - ADP report z trhu práce (předskokan payrolls) a podnikatelská nálada ze sektoru služeb (index ISM).

Regionální Forex

Dnes zasedá polská centrální banka, která velmi pravděpodobně zvýší úrokové sazby. Otázkou je o kolik - rekordně vysoká inflace by si zasloužila razantní krok, avšak komentáře ze strany členů Výboru pro měnovou politiku byly relativně holubičí s tím, že řada centrální bankéřů vidí konec zvyšování sazeb na dohled. Z tohoto důvodu se nám jeví jako pravděpodobné, že NBP zvedne odpoledne oficiální úrokové sazby jen o 25 bazických bodů, a tím se úrovní sazeb fakticky dotáhne na ČNB (tj. na 7,0 %).