Americký Fed zůstává na jestřábí vlně

Zářijové zasedání americké centrální banky (Fed), respektive výboru pro měnové záležitosti (FOMC), potvrdilo, že se Fed nyní zaměřuje primárně na cenovou stabilitu a to na úkor pracovního trhu. Fed totiž v souladu s odhady potřetí v řadě zvýšil hlavní úrokovou sazbu o 75 procentních bodů, která se tak posunula do rozmezí 3 – 3,25 %. Další zvyšování sazeb navíc Fed plánuje i pro 4. čtvrtletí a to v souhrnu o 125 bazických bodů. V závěru letošního roku se tak bude hlavní úroková sazba nacházet pravděpodobně v rozmezí 4,25 – 4,50 %, kde byla naposledy v roce 2007. A to není vše, protože pokud mámě věřit nové prognóze Fedu, tak je s mírným zvýšením sazeb možné počítat ještě zkraje příštího roku.

Kromě samotného zvýšení sazeb se pozornost ještě více upínala na novou prognózu Fedu, ve které bude inflace vyjádřená indexem PCE pozvolněji klesat ke 2 %. Jádrové PCE inflace se v příštím roce bude nacházet stále poměrně vysoko (3,1 %) a blíže ke 2 % se dostane až v roce 20224 (2,3 % podle prognózy).  Pokud se podíváme na sazby, tak podle mediánového odhadu se bude hlavní úroková sazba nacházet vysoko na celém horizontu prognózy (4,6 % v roce 2023; 3,9 % v roce 2024; 2,9 % v roce 2025). Takto načrtnutou trajektorii sazeb samozřejmě nelze brát jako dogma, ale minimálně to svědčí o tom, že to Fed se snížením inflace nyní myslí velmi vážně. Ostatně vyšší sazby si recipročně vyžádají i oběti a to v podobě slabšího růstu HDP a o něco vyšší nezaměstnanosti. To, že růst americké ekonomiky bude přinejlepším slabý, avizuje i výnosová křivka, přičemž rozdíl výnosu mezi dvouletým a desetiletým americkým dluhopisem se od začátku července rozšiřuje.

A v neposlední řadě se na tiskové konferenci šéf Fedu J. Powell držel linie, kterou nastínil na konferenci v Jackson Hole z konce srpna. Fed bude bojovat s inflací do té doby, než se vrátí zpět na 2 % a může to bolet. Onou bolestí je myšleno, že snižování inflace bude pravděpodobně doprovázeno růstem amerického HDP pod potenciálem a zhoršením situace na pracovním trhu, což ostatně avizuje nová prognóza. Do souladu se podle Powella musí dostat agregátní poptávka s nabídkou, přičemž kroky Fedu cílí právě na tlumení poptávky. Otázkou je, jak by se Fed zachoval, pokud by ona „bolest“ přesáhla určitou mez a pro americkou ekonomiku se stala nesnesitelná (výraznější pokles HDP s výraznějším nárůstem nezaměstnanosti než implikuje prognóza a hlubší pokles cen amerických aktiv). V tomto bodě se však zatím nenacházíme a nadcházející měsíce tak budou v USA i nadále o sledování inflace a dalším zvyšováním sazeb.

Mění se něco po zářijovém zasedání pro americký dolar (USD)? Podle mě zatím ne a to navzdory tomu, že většina centrálních bank zesiluje tlak na utahování měnové politiky. Pro zbytek letošního roku tak zůstává posilování USD i nadále tou pravděpodobnější variantou. V případě hlavního měnového páru EURUSD sice Evropská centrální banka (ECB) začala signalizovat další rychlé zvyšování sazeb, ale nejistota spojená s energetickou krizí a výraznějším zpomalením evropské ekonomiky euru prospívat nebude. Nebuďme proto překvapeni, pokud se euro propadne ještě hlouběji pod paritu směrem k hladině 0,95 USD/EUR.

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 46 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz/